Čeští čtenáři si měli zatím možnost přečíst přibližně třetinu Paasilinnovy tvorby. Takže ví, že autor rád své příběhy proplétá se zvířaty – ať už se jedná třeba o Zajícův rok, Les oběšených lišek – a nebojte se hororového názvu, jde o velice milý příběh, Chlupatý sluha pana faráře – kde se ukázalo, že medvěd zastane téměř jakoukoliv práci. A tentokrát se zaměřuje na to, co dělat s vysloužilými slony.
Sanna Tarkiainenová se zhlédla v cirkuse, jenže místo toho, aby vystupovala jako hvězdná artistka, jak by si přála, má na starosti zvířata a do manéže se pořádně nedostane. A co teprve tehdy, když zůstane na ocet s malou slonicí Emilkou.
Tentokrát už pod pseudonymem Lucia Lucander vyráží dobývat ruské stepi s vlastním vystoupením. Nezáří jen Emilka, i Lucia se konečně dostane „ke slovu“. Potkávají Ivana, který jim pomáhá s každodenní starostí o slona a zajišťuje přepravu na místa vystoupení, což jsou obvykle vlaková nádraží.
Spolupráce mezi Lucií a Ivanem směřuje až ke svatbě – ale spíše pro tu obrovskou oslavu, než z opravdové lásky. Lucia však cítí, že je čas se vrátit do rodného Finska, neboť volání domova je čím dál tím silnější.
Jenže co se nestane! Evropská unie vydává vyhlášku, podle které už v cirkusech nesmí vystupovat zvířata. Emilka, už zběhlá umělkyně najednou nemůže pokračovat v představeních – a to umí i ruského kozáčka!
Nezbývá, než se začít tvářit, že ve Finsku žádný téměř čtyřtunový slon není. Nenápadně mu hledat nový prozatímní domov, než se vymyslí způsob, jak by se Emilka mohla vrátit domů, ke svým předkům, do Indie nebo Afriky.
Tak začíná letní dobrodružství plné cestování a kreativního myšlení a taky bohaté na dobrosrdečné muže, kteří chtějí pomoc krásné dámě v nesnázích. Autor zde opět využil svého netradičního pohledu na věc a laskavého humoru. Kniha se odvíjí v poklidnějším tempu. Za mě osobně knihu řadím spíše k průměru, než ke hvězdám z Paasilinnovy tvorby, ale pokud si potřebujete odpočinout a vydechnout od stresu a napětí, Emilka s Lucií a jejich přátelé vám jistě pomohou.
Další z knih, na kterou jsme uvedli recenzi: http://kultura21.cz/literatura/13335-hejkal-komu-neni-shury-dano-dlouho-duchem-nebude-arto-paasilinna
Nejdelší chobot ve Finsku
Autor: Arto Paasilinna
Žánr: světová próza
Nakladatelství: Hejkal
Rok vydání: 2016
Počet stran: 192
Hodnocení: 80 %
Zdroj foto: http://www.kosmas.cz/
http://www.hejkal.cz/nakladatelstvi/titul.asp?79
| < Předchozí | Další > |
|---|
Je tady jaro a to už je nejvyšší čas, aby se milovníci čerstvé zeleniny poohlédli po nějakých sazeničkách nebo semínkách a dali se do práce. Taková doma vypěstovaná rajčátka nebo mrkev jsou přeci jen voňavější a chutnější, než ty ze supermarket...
Občas se stane, že vyjde skvělá kniha, na kterou se postupem času pozapomene. Tak funguje dnešní marketing. Vydávají se stále nové a nové kousky (různých kvalit) a ty pak někdy bohužel zcela upozadí řadu na...
Od konce srpna do začátku října je Sál Boženy Němcové v pražské Knihovně na Vinohradech domovem fotografické kolekce fotografa, novináře a spisovatele Roberta Rohála Nostalgia 22. Soubor tvoří dvaadvacet černobílých fotografií, na nich j...
Na jednom parkovišti jednoho nákupního centra se před očima diváků rozvíjí příběh commedie dell'arte… a známy darebák Harlekýn se pouští do souboje dobra se zlem.
Film Krotitelé duchů byl uveden už v roce 1984, a přestože se o podobných příbězích u nás tenkrát téměř nevědělo, vznikl v podstatě jako odpověď na tehdy už velmi různorodé filmy o hrdinech. Krotitelé duchů jsou jiní ...