1st Choice: „..Nikdy jsme moc nedělali kompromisy!“

1st Choice: „..Nikdy jsme moc nedělali kompromisy!“

Tisk

200rozO rockové partičce z Prahy už tu byla řeč několikrát. Mají za sebou dvě alba, slušnou řádku odehraných let i koncertů. A taky početnou základnu fanoušků, kteří se už nemůžou dočkat nedělní párty 8. září ve Stromovce. Jmenuje se Sunday Music Jam a právě 1st Choice tam potkáte. Nejen o téhle jednodenní akci, ale třeba i o budoucnosti samotné kapely jsme si popovídali s bubeníkem Honzou Martínkem!


Na scéně už jste víc než deset let. Jak se za tu dobu kapela zformovala? Prošli jste nějakými žánrovými změnami? 

Tak že bychom jeden rok hráli balkánskou dechovku a další rok severský black metal, to se nestalo :-) každopádně nějaký hudební vývoj tam určitě je. Když si porovnáš naši první desku Sweet Illusion, která vyšla v roce 2004, a pak Online, kterou jsme vydali o čtyři roky později, tak ho tam asi nebudeš mít problém vystopovat. První deska byla určitě syrovější a nesla se v duchu postgrungeových kapel, které jsme tehdy hodně poslouchali. Vzhledem k tomu, že v té době u nás kapely jako Creed či Puddle Of Mudd nebyly nijak známé, tak nám všichni vyčítali, že kopírujeme Pearl Jam, což bylo poněkud úsměvné. Později na nás zanechala stopy i vlna melodického punku, kapely jako The Ataris nebo Jimmy Eat World. Druhá deska je, jak říkám, trochu víc "pro holky", je o něco popovější, chytlavější. Pořád nás hodně baví kapely, které si na nic nehrají, a skládají silnou a chytlavou muziku - například Foo Fighters, tam je ten vliv asi nejvýraznější, a z poslední doby třeba Biffy Clyro.

roz
Jedna z transformací byla i změna názvu, tedy jen z grafického hlediska - z First Choice se postupem času stalo 1st Choice, protože se nám to zdálo víc sexy. Tím pádem jsme se pro diváky Babovřesk stali už definitivně neakceptovatelnými. Tehdy naše jméno nedokázali jen vyslovit, teď už ho nemohou ani přečíst.

Došlo za ty roky k nějakým změnám v seskupení? Vím, že máte problémy se zpěváky, proč tomu tak je? 

Tvrdé jádro kapely, totiž já a oba kytaristi, Martin "Mrazík" Mrázek a Zbyněk Pokorný, je v kapele od začátku. První zásadní změna byla, že před šesti lety odešel zakládající člen, baskytarista Martin "Puškin" Puškař, kterého velmi brzy nahradil Jakub "Cubass" Kapal. Pak nastaly ty peripetie se zpěváky, které jsme do dnešní doby vystřídali už čtyři. To je docela složitá záležitost, za sebe můžu říct, že jsem rád, že jsme vždycky spolupracovali s výbornými zpěváky. Laťka, kterou nasadil na obou deskách Michal Hovorka, je proklatě vysoko, ne každý na to má. Vždycky v tom hrály roli nějaké aspekty, buď nedostatek času, nebo energie či chuti. Druhá věc je ta, že my jako kapela, která se zná už léta, máme vybudovaný poněkud svérázný způsob komunikace a asi i smysl pro humor. Já vždycky říkám, že bych do 1st Choice fakt nechtěl přijít jako nováček :-)

roz1

Ačkoliv jste na scéně více než oněch deset let, a sice nějaké úspěchy za sebou máte, stále vás není nikde vidět na main stagích tuzemských festivalů. Čím si to vysvětluješ?

Asi tím, že nemáme v kapele saxofon či tahací harmoniku, oblíbené to nástroje českých posluchačů :-) ale vážně. Jednak jsme nikdy nedělali, ani teď neděláme, "většinově přijatelnou" muziku a nikdy jsme moc nedělali kompromisy. Kolikrát jsme slyšeli, že to máme dělat víc pro lidi, zpívat česky, nejlépe o chlastu, protože, jak nám nedávno bylo řečeno "u nás si chtěj lidi zařvat na Kabáty a Tři sestry"... no takže tak, nic proti těmhle dvěma zmíněným kapelám. Je pravda, že na naše oblíbené kapely, například Foo Fighters, Pearl Jam a podobně přijde do Prahy dvacet tisíc lidí, takže dejme tomu nějaký potenciál tu u českých posluchačů je, jenže tohle jsou stálice. A k těm festivalům: na main stagích, jak říkáš, jsme už skoro na každém větším festivalu hráli, za jedenáct let se toho dá stihnout hodně :-) fakt je ale ten, že hlavní časy mají už zhruba tak stejně dlouhou dobu, ne-li déle, obsazené "stálice". Pořadatelé festivalů se bojí riskovat, a já se jim vlastně nedivím. Je to ale dvousečná zbraň: lidi totiž už pomalu přestává bavit jezdit patnáct let na deset festivalů, kde se pořád točí pět stejných kapel. A díky tomu na ně doléhají finanční problémy, jak jsme mohli letos vidět už několikrát. A pokud se objeví nějaká nová hvězda, je to většinou někdo, kdo absolvoval takové to kolečko, že nejdřív dá manažer dohromady kapelu, pak se udělají fotky, potom se domluví všechny hlavní tuzemské festivaly, a teprve až potom se jde napsat nějaká muzika! Osvědčený model od dob Briana Epsteina, Malcoma McClarenna a dalších.
Trochu sebekriticky musím zmínit i jednu věc: propracovat se do první ligy stojí strašně moc odhodlání, času a peněz. S vědomím, že se to vůbec nemusí povést - ba co víc, že se to spíš nepovede, než povede. Většinu kapel to totiž nakonec jen brzy zničí. Věnovat tomu sto deset procent, jak by se slušelo a patřilo, na to prostě už asi nemáme. Tedy ne že bychom úplně rezignovali, spíš si myslím, že náš čas může ještě přijít - sice už nám není osmnáct, ale do důchodu se ještě nikdo nechystá, navíc duševně jsme stále puberťáci - ale soustředíme se spíš na to, dělat dobrou muziku a pořádně, a ono to půjde :-)

roz4

Už je to poměrně dlouho, co jste vydali poslední album. Chystáte něco nového?

Je to tak, flákáme se. Bylo to způsobené i personálními změnami, o kterých jsem už mluvil. Vždycky, když přišel do kapely nový zpěvák, soustředili jsme se víc na sehrání koncertního repertoáru, než na novou tvorbu. Já bych rád natočil s 1st Choice desku, nebudeme ale zastírat, že je to především otázka peněz. Natočit kvalitní CD, dát si na něm záležet, aby ze zvukového a grafického hlediska vypadalo obstojně (tak, jak jsme to udělali s Online) znamená investovat do toho bezmála statisíce. A to je investice, která se nikdy, nikdy a ještě jednou nikdy nevrátí. Takže si to každý už pořádně rozmyslí. Když se tak koukám kolem sebe, mnoho kapel, českých i zahraničních, už jde jinou cestou: jednou za čas natočí singl, který vydá na internetu, k němu natočí videoklip a pustí ho do světa. Takže to je cesta, kterou bychom se rádi v co nejbližší budoucnosti vydali i my. Myšlenka udělat desku mě ovšem láká, rád bych udělal něco koncepčního, kde by jednotlivé skladby tvořily nějaký příběh. Na koncertech teď hrajeme novou píseň "River Lodge", která by takový příběh mohla rámovat. Uvidíme.

V neděli 8. září se uskuteční Sunday Music Jam. Ty jsi spolupořadatelem festivalu a tak je skoro samozřejmé, že tam 1st Choice uslyšíme. Můžeš ale přidat i jiné (hudební) tipy, proč se do Stromovky vypravit?

Co se týče těch hudebních tipů, pak je to samozřejmě americký písničkář Vinnie James, který se už před nějakým časem přestěhoval do Česka a má za sebou velmi pestrý hudební životopis: jeho album bylo nominované na cenu Grammy, v USA spolupracoval s největšími hvězdami, například zpíval vokály na nejslavnější desku Bon Jovi (Slippery When Wet), a nyní hraje v malých pražských klubech. Vždycky když ho vidím naživo, tak mi hlava nebere, jak to, že tenhle člověk tady nevyprodává velké haly. Někde jsem v nadsázce napsal, že jeho zpěv přivádí ženám spontánní orgasmy, a ona to vlastně zas taková nadsázka nebyla :-)) takže tohle musíte vidět! I další kapely budou hodně kvalitní, těšíme se na naše kamarády Algorytmus v nové sestavě, další jistotou jsou Flattus, Povětroň, Attack The Hero jsou naživo super kapela, vystoupí i vítězové soutěže, kterou jsme přes rok pořádali: The Partisan a ostří hoši z Ostravy Sweet Leopard.

roz2

Co všechno obnáší organizace takového festivalu?

Strašně moc dřiny a nervů :-) letošní ročník bude ale trochu jiný v tom, že půjde o charitativní festival s akcentem na pomoc zvířecímu útulku v Bohnicích (www.utulekbohnice.cz). Všechny vystupující kapely nafotily kalendář se zvířátky, který se bude za 250 korun prodávat na místě. Takže skoro bych řekl, že větší zátěž než festival samotný byla produkce toho kalendáře, ovšem výsledek stojí za to. Navíc se tím ještě pomůže dobré věci.

Sunday Music Jam není jediný festival, kde máte vystoupení. Letos jste se vypravili na třeba Keltskou noc či na Mezibrány. Jaký vnímáš rozdíl mezi fesťákama a klubovým koncertem?

Tuhle otázku by každá kapela zodpověděla zhruba stejně, hlavní rozdíl je především v servisu. Větší festivaly mají většinou super podmínky, co se týče zvuku a vůbec všech věcí kolem. Na větším pódiu můžou muzikanti víc řádit, na druhou stranu kontakt s lidmi, pokud přijdou, je v klubu těsnější. Obecně se i při klubových koncertech už snažíme vyhledávat taková místa, kde je aspoň profesionální zvuk a nějaké zázemí. I když, ne vždy to vyjde... :-)

Foto: Marek Holoubek, Jana Kleinbauerová


 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Jean-Paul Didierlaurent o knize Čtenář z vlaku v 6.27

Jean-Paul Didierlaurent 200Francouzský spisovatel Jean-Paul Didierlaurent začínal s psaním povídek až v roce 1997 a přesto na sebe jeho románová prvotina Čtenář z vlaku v 6.27 strhává veškerou pozornost. P...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Čtěte také...

Karel Jordán: „Těšil jsem se z každého dne psaní, byla to krásná inventura.“

karel jordan200Karel Deniš Jordán se narodil 11. 11. 1952. Je to právník, šéfproducent, hudební redaktor, dramaturg a spisovatel. Mezi jeho knihy patří například vzpomínková kniha Petr Muk – Oceán, Shalom, Slavíci, on (a já), Tenkrát na Západě, Můj bratr...


Literatura

O hrůzách koncentráků i důležitosti přátelství a lásky

Chlapeckterý následoval  100Další z mnoha děl o holocaustu vyšlo nedávno u nakladatelství Jota. Jeremy Dronfield a jeho Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi se rozhodně zařadí mezi ty nejzajímavější, a navíc se nebojí pouk...

Divadlo

More Than Just Theatre. Mezinárodní tvůrčí rezidenci v KD Mlejn završí work-in-progress taneční sci-fi performance

Oxy-Gen Embers. Foto Vojtěch Brtnický3 (2)More Than Just Theatre je název rezidenčního projektu, který vyhlásila produkční platforma ProFitArt společně s německým partnerem The Theater...

Film

O snížené soudnosti (nejen herecké)

Be2Canrijen perexPřehlídku Be2Can zahájil a poté do běžné distribuční sítě vstoupil francouzský historický snímek Jeanne du Barry – Králova milenka. Pojednává s notnou dávkou dojemného sentimentu o poslední souložnici francouzského krále Ludvíka XV. Pano...