Lurdy: místo, kde se ještě věří na zázraky

Lurdy: místo, kde se ještě věří na zázraky

Tisk
ImageS více než dvouletým odstupem od svého prvního uvedení přichází v těchto dnech do našich kin snímek Lurdy rakouské režisérky Jessiky Hausner. Film byl promítán mimo jiné v rámci festivalů v Karlových Varech, Rotterdamu či Benátkách, kde získal prestižní cenu udělovanou Mezinárodní federací filmových kritiků. Představitelka hlavní role Sylvie Testud obdržela za svůj výkon ocenění pro nejlepší herečku na Evropských filmových cenách. Snímek se zabývá řadou náboženských otázek, ale činí tak v kontextu mezilidských vztahů a osobních slabostí.

 

Dějištěm filmu Lurdy je stejnojmenné francouzské město, které patří mezi nejvýznamnější římskokatolická poutní místa na světě. Řada věřících sem přichází v naději, že zde mohou skrze modlitby, meditace a koupele dosáhnout zázračného uzdravení. Mezi nimi je i Christine, mladá žena trpící roztroušenou sklerózou, jež ji od hlavy dolů trvale paralyzovala a upoutala na invalidní vozík. Přestože se se svým údělem nesmířila, na život nerezignovala, Sylvie Testud navíc hrdince vtiskla zvláštní křehkost, upřímnost a energii. Kolem ní se odehrávají další drobné příběhy; ošetřovatelka Christine se potýká s prostou žárlivostí, dvě starší ženy zase ve stylu jarmarečního klábosení neustále glosují, zda je zázrak vůbec možný a kdo by si ho zasloužil více než jiní. Po působivém seznámení s prostředím a postavami se může dostavit deziluze; snímek totiž klade mnohem větší důraz na náboženskou pompéznost než na rozvoj charakterů. Pro diváka, který není duchovně založen, to zřejmě bude problém, neboť samotná dějová linka postrádá dramatičnost a klíčové scény vyznívají spíše odtažitě. Silnou spiritualitu ještě umocňuje cudná forma zpracování; polibek, jediný erotický moment, vidíme kupříkladu pouze z velké dálky.

Image

Zlom přichází v okamžiku, kdy Christine zjistí, že může pohnout rukou a následně i vstát z postele. Představuje to velký paradox, protože zázraku se dočká žena méně pobožná než ostatní nemocní, která sama přiznává, že více než náboženské poutě ji baví cesty za kulturou. Najednou se ve snímku začíná projevovat lidskost všech postav. Sledujeme radost Christine, jež toužila po životě ve zdravém těle, zášť těch, kteří v zázrak věřili silněji než ona a její uzdravení, byť je možná jen dočasné, vnímají jako nespravedlnost, či závist ošetřovatelky definitivně ztrácející pozornost muže, o něhož stála. Slova o tom, že dříve než tělo je potřeba očistit svou duši, která jsou pronesena v předchozí fázi filmu, až nyní nabývají na významu. Režisérka tím vším částečně shazuje původní vážnost a dočkáme se i humorných momentů, třeba když se jedna z ženských postav vyptává kněze, proč se Bůh rozhodl uzdravit právě Christine, a jako dítě od něj očekává jednoznačně srozumitelnou odpověď. Vyloženě komicky pak působí scéna na večírku, kdy kněz zkouší funkčnost mikrofonu slovy „Bůh s Vámi“.

Image

Díky dlouhým statickým záběrům a minimu dialogů působí Lurdy místy až dokumentárně. Tento přístup funguje nejefektněji v úvodní a v závěrečné scéně, které proběhnou bez jediné repliky a svou velkou výpovědní i emocionální hodnotou ohraničují celý snímek. Snímek nepochybně pozoruhodný a otevřený mnoha výkladům, ale současně i snímek, který není pro každého. Zábavu ani odreagování od něj rozhodně nečekejte.

LURDY (Lourdes)
Francie / Rakousko / Německo
Scénář a režie: Jessica Hausner
Hrají: Sylvie Testud, Léa Seydoux, Bruno Todeschini, Elina Löwensohn, Gerhard Liebmann, Gilette Barbier, Linde Prelog, Heidi Baratta a další
Distribuce v ČR: Film Europe
Premiéra: 5. 1. 2012


 

Přihlášení



Sesterské domino Veroniky Valíkové

Povídky, které mrazí i zahřejí na duši; a vaše starosti se najednou zdají malicherné. A rozhovor s autorkou.

Dovolená podle předlohy pro nenáročné čtenářky

Nový román britské autorky Hedi Swain vydaný pod nakladatelstvím Cosmopolis slibuje báječně strávenou dovolenou. Kniha už nyní navnadí čtenářky na léto a chvíle pohody. Zkuste si představit, že se rozhodnete strávit dovolenou na místě, kde se natáčela filmová adaptace vaší oblíbené knížky a vezmete s sebou své nejlepší dvě kamarádky. Útulný romantický domek na překrásném místě opravdu slibuje netradiční chvíle s blízkými lidmi, kniha odhaluje jejích osobní příběhy a nabízí nové příležitosti.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Mým cílem v tanci je práce s emocemi

Seidlerova 200Nicole Seidlerová se tanci věnuje již od svých raných let. Ve stejné době, kdy byla přijata na AMU, začala v Praze vyučovat lekce moderního a klasického tance. Zazářila v muzikále „Addamsova rodina“, v českých videoklipech a spolu s tím se pr...

Mnichův průvodce k čistému domu i mysli

Pokud jste milující matkou vymodleného dítěte, která by pro své děti udělala cokoliv na světě, včetně obětování vlastního života, pak raději knížku Křehká příměří od Michaely Štěchové nečtěte. Zřejmě vás bude poněkud rozčilovat. Autorka bourá mýty o rodičovství, namísto radostí popisuje spíše strasti a poukazuje na odvrácenou stránku mateřství, o níž se doposud jen mlčelo.

Z archivu...

Čtěte také...

Dvě knížky o známých osobnostech slovenského kulturního života

sfu perexS publikacemi o pozoruhodných, něčím výjimečných osobnostech – zvláště těch takříkajíc současných - bývá potíž. Buď bezvýhradně poklonkují a velebí, nebo se naopak zaujatě vyžívají v odsudcích, jako kdyby chtěly skácet dosavadní modly, jak jsme se mohl...


Divadlo

Sladký - nesladký domov

slad200Sladký domov, je nová hra od maďarského spisovateľa Gyorga Spiró, ktorá bola uvedená Slovenskému publiku 5. mája v podaní režiséra Juraja Bielika. Hlavnú úlohu Milky si v nej zahrala Elena Podzámka a jej pomocníkom bol Ujo Lisný, ktorého si zahral Peter ...

Film

Vyšly vzpomínky režiséra Juraje Herze

Herz 200Mnozí filmaři se rozhodli zanechat vzpomínky na svůj život i tvůrčí dráhu - někteří je sepisovali sami (Otakar Vávra dokonce dvakrát), jiní upřednostnili spoluúčast nějakého tazatele (například Věra Chytilová). Výpravná vzpomínková kniha Juraje Herze Au...