Přinášíme vám další rozhovor ze série festivalového ‚popovídání‘. Po koncertě partičky Tleskač na Benátské noci jsme se sešli s frontmanem Jirkou Sýkorou!
Plzeňská SKA partička je na scéně už třináct let. Mají za sebou nemálo úspěchů a stovky odehraných koncertů. Letošní rok se pro ně nese ve znamení nové sestavy. Letos byli k vidění například na Šťáhlava Open Airu či v Praze na Žižkovské noci. Nám neunikli na Benátské, kde jsme si po jejich show s Jirkou, nad (zaslouženým) obědem, popovídali právě nejen o nové sestavě.
Jak se tady na vás tvářilo publikum, který je spíše metalovýho a rockovýho ražení? Přece jen jste tu letos jediným zástupcem SKA...
Rockeři to berou v pohodě. Měli jsme dobrý publikum, co tančilo a bavilo se, v rámci možností teda, aby je to počasí nesklátilo.
Jak vůbec vnímáš českou SKA scénu? Kromě vás jsou nejvýrazněji vidět ještě Fast Food Orchestra a Sto zvířat. Berete je jako konkurenci nebo chodíte zapařit i na jejich koncerty?
My je nebereme jako konkurenci, protože se nemá soutěžit v kultuře. Je dobře, že takovýhle kapely jsou. Se Sto zvířaty se znám osobně, hráli jsme spolu mraky koncertů a potkáváme se na festivalech.
SKA není zas tak mainstreamový žánr. Jak to vnímáš ty? Je 'skáčko' tvojí srdeční záležitostí?
Samozřejmě, že je to srdeční záležitost. Proto jsem se v podstatě rozhodl nějakým způsobem ho hrát. I když to není takový to tradiční skáčko, ale po našem. Odrážíme se od americký vlny SKA z devadesátých let.
Vy jste nedávno prošli velkou personální změnou. Jste takřka nová kapela, co se týče složení. Jak k tomu došlo?
Loni v září tři lidi oznámili odchod. Pak se našli nějaký nový lidi, ze kterých zůstal potom jeden. Takže jsem to od ledna začal sbírat znovu, shánět členy kapely. Dalo se to do kupy během dvou měsíců, hned jsme začali zkoušet a v dubnu už hrát.
Jak se dělá takový výběrový řízení do kapely Tleskač?
Výběrový řízení se dělá tak, že sedíš do rána u počítače, u databáze kapel. Listuješ v tom a hledáš zajímavý lidi. A pak už se to nabaluje. Najdeš jednoho, dva a oni mají nějaký známý. Pak už se to v podstatě dá nějak dohromady. V kapele jsou tak lidi, co se mezi sebou znají.
Plánujete nějakou novou desku? Představení posluchačům v téhle nové sestavě?
Připravujeme nový písničky, ale nebudu říkat, kdy přesně bude. Až přijde snůška nápadů, tak to nějak doladíme. Ale nová deska je teď priorita.
Můžeme se po festivalový sezóně těšit na Tleskače někde v klubech?
Od září začínáme jezdit normálně kluby a těšíme se na to.
Co teď budete dělat po odehraným koncertě? Zůstáváte na Benátské, nebo máte ještě jiné povinnosti?
Dojíme knedlík a jedeme domů :-). Půlka kapely zítra odlítá na dovolenou a máme před sebou dlouhou cestu do Plzně.
Zdroj foto: Tomáš Šnírer
| < Předchozí | Další > |
|---|
Herci a muzikanti Petr a Pavel Baťkovi. Můžeme je vidět jak na divadelních prknech, tak působí v kapele The End of Colours, která je lidmi velice dobře přijímána. Coverová kapela se soustřeďuje na skladby jedné z...
Přinášíme vám rozhovor s Františkem Groesslem, autorem knihy Pastevcovy zážitky, která vyšla loni v září v nakladatelství Cpress. Mnozí jej mohou znát z Facebooku, kde přibližuje činnost ČSOP Libosváry. I o tom nám prozradil více....
Fotograf Jindřich Štreit je naprosto neoddělitelnou součástí české i světové fotografie. Rodák ze Vsetína má za sebou více než 1550 samostatných výstav a jeho práce jsou zastoupeny v mnoha významných světových institucích včetně Muzea moderního umění ...
Návod na přežití - to je dubnová novinka, kterou připravuje divadlo MANA v pražských Vršovicích. Návod na přežití, je dojemná tragikomedie o stáří a nemoci, ale hlavně o životním nadhledu a nezdolném optimismu se skvělými herečkami...
Film Já robot znázorňuje velmi povedenou vizualizaci ne příliš vzdálené budoucnosti. Pokud máte rádi technologie a fascinuje vás umělá inteligence, pravděpodobně si pokládáte celou řadu otázek, na které se odpovídá neradostným způso...
