Bez mučení přiznávám, že jsem v neděli vstupovala do Vinohradského divadla v Praze poněkud skepticky. První, čeho si ovšem k mému velkému překvapení všímám, je velké množství lidí, které se tu ten den sešlo. Hmatatelné napětí prostupuje celou vstupní halou.
Na začátek představení už čekají rodinní příslušníci, spolužáci, přátelé, celebrity a další hosté. Všichni se tu v neděli večer sešli za jediným účelem – aby podpořili jeden sen.
Nekonečno snů. Právě tak se nazývá one-man show začínající tváře Michala Nesvedy. Možná jste ho viděli mihnout se v televizní soutěži, někdo mohl jeho obličej spatřit na plakátu při čekání na autobus.
Michal Nesveda je kouzelník. Jakkoliv mi pozvání na kouzelnickou show připadalo směšné, bude trvat necelé dvě hodiny, abych tleskala vestoje tomuto sympatickému blonďákovi a utírala poslední slzy dojetí. Atmosféra v sále je naprosto skvělá. Michal je čerstvou krví na pražské divadelní scéně a přesně tak k jeho vystoupení diváci přistupují. Nakonec i Michal rozchodí nápor nervozity a na pódium vstupuje hezky oblečený sympaťák po neuvěřitelném vizuálním ántré. A od vizualizace za celou dobu neupouští. Neuvidíte ženu řezanou na kusy, králíky z klobouku nebo jiné kouzelnické klišé. Uvidíte fantastické herecké vystoupení doprovázené skvěle laděnou projekcí.

Jakožto premiérové vystoupení se ani toto neobešlo bez selhání, ať už techniky či lidského faktoru. A protože tato show byla o jediném muži, byl to právě on, kdo těmto výpadkům musel před zrakem obecenstva čelit. A právě to je to, co si z celé premiéry odnáším v největším měřítku. Nekonečně zábavnou improvizaci.
Ovšem, některá kouzla zná do jisté míry každý z nás. Jsou o něco pozměněná, jinak pojatá, ale ve směs jsme o nich už někdy slyšeli. Jako chytráci sedíme v hledišti a říkáme si: „Pche, vím, jak to udělal.“ I já jsem do první přestávky jeden z těchto chytráků. Po přestávce a jednom nepodařeném výstupu totiž přichází závěrečné vystoupení, které mi zavře pusu a hned zase otevře do němého úžasu. Už nemám vysvětlení. Jen sedím v sále s rukama nahoře a nechápu. Jak to tenhle vtipálek udělal?

Ale nebudu už vám vystoupení přibližovat. Troufám si říci, že Michalovo vystoupení uspokojilo v sále všechny věkové kategorie. Naštěstí nebylo poslední a na další představení se můžete přijít podívat už v neděli 9. října. Odkaz na Nekonečno snů najdete v odkazu níže. A ještě poslední věc. Proč Nekonečno snů? Protože v neděli jsem viděla mladého kluka, jak si na pódiu plní ten svůj, a co víc, možná i vám se bude ve Vinohradském divadle plnit sen. Ale to už bych zase vyzradila moc.
http://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/Nekonecno-snu

| < Předchozí | Další > |
|---|





V listopadu se na nás přes paní Ivetu Autratovou (autorku naší grafiky) obrátil pan Richard Štefánek, čtyřicetiletý muž z Děčína, s prosbou o pomoc. Představil nám jeho zájem – věc, kterou dělá z lásky k přítelkyni. Jedná se o sbí...
Tak jako kdysi Vídeň uvedla do světa operetu, tak se v Americe, na Broadway narodil muzikál. Každým rokem tam vznikají nová a nová díla, ne všechna však vydrží v repertoáru těch divadel víc měsíců a ne všechna se dostanou dál do světa....
Divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten uvede v sobotu 29. dubna v Divadle VILA Štvanice premiéru nově-barokní adaptace románu Dobrodružný Simplicius Simplicissimus Hanse Jacoba Christoffela von Grimmelshausena. Vydejte se po st...
Mnohé odborné časopisy, které si potrpí na přízvisko "vědecké", se honosí tím, že jsou recenzované. Nemyslí se tím, že by se na ně psaly recenze (jako je třeba tato), nýbrž že sama redakce si nechává recenzovat nabídnuté texty, aby se si tak nechala ...