Poslední dobou se zdá, že autoři ze severu Evropy umí napsat správný detektivní román. Michal Sýkora dokazuje už druhou knihou, že umí napsat napínavý a spletitý příběh, který přesahuje přes mez žánru. To, co je přínosem severských autorů. A tady navíc, jsme na domácí půdě, odhalujeme nekalé úmysly českých pachatelů zla.
V jeho druhé knize se opět setkáme s týmem Marie Vydrové, řečené Moudré Sovy. Nyní řeší podivnou vraždu docenta Ondřeje Chalupy. Mrtvého vysokoškolského učitele najde jednoho listopadového rána v jeho pracovně uklízečka. Vypadá to, že vraha zajímal notebook zavražděného. Proto se zdá být zřejmé, že násilník chtěl umlčet docenta a zabránit mu v dalším shromažďování důkazů proti podnikavému univerzitnímu kvestorovi. Ondřej Chalupa usiluje o odvolání kvestora poté, co odhalil podivné machinace při rekonstrukci historické univerzitní budovy. Tímto směrem je okamžitě vedeno pátrání.
kriminalisté se pustí po stopě, ale brzy se ukazuje, že je něco divně. Z lokální vraždy případ se rozroste do olbřímích rozměrů, které své stíny vrhají až k ministerstvu vnitra, kam má kvestor brzy nastoupit do služeb nového ministra. Nikomu z mocných se podrobné vyšetřování jaksi nehodí. Panuje obava, že by vyšetřování vedené tímto směrem mohlo podkopat snad dokonce i stabilitu vlády. Zmatečné odpovědi na jasné otázky ukazují, že někdo chce něco ututlat, zamést pod koberec. Marie Výrová se nechce jen tak vzdát, za podpory nejbližších spolupracovníků – Kristýny Horové a Pavla Edelweisse – hodlá případ vyšetřit stůj co stůj. Navíc se případ rozrůstá o další vraždy…
Michal Sýkora nás nevede jen po ose jednoho případu. Otvírá i další kauzy: řevnivost kolegů na kriminálce, románek Kristýny s ženatým Lukášem Termerem, který má dospět k společnému životu, ale dopadne úplně jinak, spory Edelweisse s tchyní… Autor tak dostal do detektivky obyčejný život. Jeho vyšetřovatelé jsou lidi z masa a kostí, žádní superhrdinové a tvrdí hoši, co daleko pro ránu nejdou. Jeho kriminalisté mají svůj osobní život se všemi jeho klady i zápory.
Modré stíny jsou napsány velmi svěží a bohatou češtinou, působivým stylem. Četla jsem je během léta, kdy „vypukla“ v České republice politická krize. Nemohla jsem si pro tento román vybrat příhodnější období. Asi proto mi trvalo déle, než jsem v příběhu dospěla až nakonec. Nějak mne dostaly zákulisní hry románových postav, které byly tolik podobné hrátkám skutečných politiků, o nichž hovořila média v té době.
Michal Sýkora je skvělý pozorovatel a analytik současnosti, do detektivky dokáže dostat přítomnost, umí odhalit to, co média zastírají, halí a zamlžují – a najednou máte pocit, že nečtete kriminální příběh, ale učebnici podvodných praktik uskutečňujících se „podle zákona“. Jsou v románu velmi zřetelně popsány právě v „tvoření“ pana kvestora i v „mlžení“ nového ministra vnitra.
Modré stíny nejsou jen detektivkou, jsou dokonalou sondou do kruhů lidí s nemorálními ambicemi, lidí opilých mocí, do oblasti zájmu těch, co jim veřejné peníze přijdou jako stvořené pro uspokojování jejich potřeb a navyšování jejich zahraničních kont či podpostelových trezorů. Detektivní román z naší současnosti je víc než zajímavý – a možná by měl být doporučenou literaturou právě teď před předčasnými volbami. Rozhodně může ukázat to, co nám média neřeknou, o politicích nemluvě…
Michal Sýkora (1971) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, kde od roku 1998 působí na Katedře divadelních, filmových a mediálních studií. Kromě vědecké práce a odborného publikování se také dlouhodobě zabývá žánrem detektivky, s kolektivem studentů připravil k vydání monografii Britské detektivky: od románu k televizní sérii. V roce 2012 vydal detektivní román Případ pro exorcistu.
Název: Modré stíny
Autor: Michal Sýkora
Nakladatelství: Host, 2013
Počet stran: 438
Hodnocení: 78 %
Zdroj foto: www.hostbrno.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Milan Tesař (1964) je český spisovatel, scenárista a novinář. V roce 1987 nastoupil jako redaktor kulturní rubriky Zemědělských novin, za tři roky se stal členem první redakce nově vycházejícího časopisu Reflex. V roce 1993 pracoval ve společ...
Při cestě metrem mě na eskalátorech zaujala knižní obálka s malým chlapcem u auta z první poloviny minulého století s tajemným názvem Chlapec, který rozdával sny. Takové kombinaci jsem nemohla odolat a pustila jsem se do čtení.
Třináct ukrajinských studentů prchajících před válkou v současné době studuje na obou fakultách brněnské akademie. Počty však mohou být ještě vyšší. JAMU navrch z iniciativy děkana Divadelní fakulty doc. Mgr. Petra Francána zřídila transparentní účet na ...
To mezi náma je na teď. Já teplej nejsem. - Já taky ne... Kdo z filmových fajnšmekrů by si nevzpomněl na deset let starý americký film Zkrocená hora, který v sobotu 28. února reprízoval druhý program České televize. I když snímek zí...
