Mám se dobře, ale špatně to snáším je název knihy, která loni vyšla Jiřímu Raichlovi. Po humorněji laděných předchozích titulech je nyní tématem historie.
Konkrétně tedy čas totalitního režimu, protože jak popisuje v pár slovech úvodech, pamětníků ubývá, vnímání historických událostí je subjektivní a každý tak má svou pravdu. Celkem se v knize nachází pět povídek, které jsou inspirovány buď konkrétními skutečnými událostmi, nebo alespoň obecným dějinným koloritem. „Zároveň nechybí přesah do současnosti (či nedávnější minulosti). Propletenec časových rovin vytváří kolbiště pro dramatickou gradaci,“ dodává Jiří Raichl.
Nejsem úplně milovnicí historie a bohužel vinou vyučujících dějepisu nemám takové znalosti, jaké bych chtěla mít. Proto jsem byla na knihu zvědavá a zároveň jsem se bála, jestli mě bude bavit. Opět se mi však potvrdilo, že Jiří Raichl umí psát a je také velmi dobrým vypravěčem, protože jsem oněch pět povídek podobně jako Pomalou vodu přečetla velmi rychle. A zase jsem se pobavila u nejrůznějších obratů jako například „brečela jako želva galapážská“ nebo „žádná moderní gastronomie ve stylu baroko na oko“.
Nejvíc se mi líbila první povídka, která dala název celé knize. Střídá se v ní rok 1968 a 2018 a děj velmi dobře odsýpá. Naopak mi neutíkalo čtení povídky Příliš blízko slunci, ale tím nechci říct, že by byla špatná – její námět mě zaujal, jen jsem se úplně neorientovala v postavách. Příběh Pavlišovský řízek má v sobě i prvky nadpřirozena, ale perfektně do něj sedí a nejsou na škodu, podobně jako v závěrečném Tridentském gambitu, který je třešničkou na dortu této krátké knihy.
Pokud si chcete číst, ale nemáte na to moc času, nebo hledáte jen něco nenáročného, určitě sáhněte po knihách Jiřího Raichla, nebudete litovat!
Jiří Raichl je prozaik, básník a ochotnický dramatik a režisér, narozen v Praze, aktuálně žijící v Dobrušce. V roce 2018 založil butikový nakladatelský label TOFANA s ambicí vybudovat unikátní svépomocnou komunitu spolupracujících autorů. Dosud vydal román Poblíž nebe a sborníky povídek Zítra už bylo a Tenčí než vlákno pavučiny. Rovněž řídil vydání básnického sborníku 6 hlasů lásky, který vznikl spoluprací s dalšími pěti autory. Své příběhy píše tak, aby se "četly samy". Hrdiny jsou více či méně obyčejní lidé, kterým se dějí neobyčejné věci (někdy veselé a někdy divné), často až za hranicí normálna. Více o autorovi najdete na jeho osobním webu www.jiriraichl.mozello.cz
Mám se dobře, ale špatně to snáším
Autor: Jiří Raichl
Žánr: povídky
Nakladatelství: Tofana
Rok vydání: 2020
Počet stran: 151
Hodnocení: 85 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Terezu Tobiášovou už nějaký ten pátek můžeme vídat jako moderátorku na úspěšné televizní hudební stanici Óčko. Za svou kariéru měla možnost poznat nespočet kvalitních českých interpretů a dělat ...
Trilogie Petra Maye je kompletní. Po Skále a Muži z ostrova Lewis celý jeho osobní příběh vrcholí v Šachových figurkách. Opět je před námi stejné schéma jako v předchozích knihách – Fin, ač už není u policie, se snaží rozlousknout ...
Dva umělci, dva kulturně i geograficky vzdálené světy, dva unikátní pohledy na soudobou společnost a její proměny. To vše přináší společná výstava čínského umělce He Jinweie a Čecha Tomáše Císařovského. Multik...
Připravovaná inscenace s názvem Orlando kolektivu studentů Divadelní fakulty JAMU, Jana Doležela, Justiny Grecové a Jany Vaverkové ve spolupráci se Samuelem Špilarem (DAMU) vychází z románu Orlando (1928) od britské průkopnice literární m...
Jaksi jsme si již zvykli, že se, čas od času, dostane do kin snímek, jenž byl natočen v letech minulých technologií, která již nevyhovuje požadavkům náročného diváka. Tak se vesele do kin vrací remaky úspěšných snímků ve 3D. Je to i případ...
