Působivá novela z periferie – Dům číslo 6
Banner

Působivá novela z periferie – Dům číslo 6

Tisk

2001Kdysi to byla chlouba prosperujícího podniku i české architektury, dneska je to dům pro opuštěné lidi na okraji společnosti. Je za plotem a není za plotem, nikdo se o ty, kdo v něm žijí, nezajímá, nikdo se nezajímá ani o něj. Jen chátrá. Pak přijde nadšený mladý muž a chce, aby tento dům v ulici U Trati zůstal zachován, aby byl uznán jako architektonická památka, která byla postavena v bruselském stylu, aby se stal součástí nového centra, které má místo někdejší fabriky vyrůst. Tím mladým mužem je Martin Prchal. Také žije v domě číslo 6. Zdědil tady byt. Nechce se stěhovat, nechce opustit vzpomínky na chvíle prožité s babičkou, která ho vychovala místo nemocné maminky. Jenže chtějí i ostatní zůstat zrovna tady?

 

Uprostřed největší fabriky stálo několik třípatrových domů. Vylouply se z prachu mezi továrními budovami jako Pompeje. Z oken jejich obyvatelé dohlédli do blízké koksovny a kousek od ní vedly koleje, po kterých jezdila vlečka s uhlím. Všechno kolem tepalo a fungovalo spolehlivě jako hodinový strojek. Vozíky vrzaly, skřípaly, bouchaly a klepaly, ale nikdo je nevnímal. Zvuky se rozpustily v bubnování deště do okapových říms. A pak jednoho dne všechno utichlo. Obrovský rozpohybovaný stroj se zastavil a dočista znehybněl. (strana 9)

Lepší časy onoho domu pamatovaly ze současných nájemníků jen Martinova babička a vdova Vranovská. Dnes opuštěná stará paní, která zanevřela na svého syna, neboť se oženil proti její vůli. Ostatní tři nájemníci sem přibyli později. Dům číslo 6 se stal jejich posledním útočištěm. Živoří zde zapomenuti lidmi i úřady v jakémsi společenství ztroskotanců. Všichni vlastně z něho touží vypadnout, dostat se jinam, daleko, proto vítají demolici jejich příbytku, neposlouchají Martina, který jim tvrdí, že od města sice byty dostanou, ale určitě ne takové, o jakých sní. Jenže mladý muž má silného soupeře – skrblíka a manipulátora Štecha. Jednoho dne Martin Prchal zmizí, vyšetřování se vleče, až je odloženo. Jen mladíkova matka se stále ptá, zda policie k něčemu dospěla. Obyvatelé domu U Trati mlčí, skrývají tajemství, drží basu… Případu se ujímá mladý vyšetřovatel Adam Vejnar. On sám má problém, nemá zrovna teď kde bydlet. Tak se nastěhuje do jednoho z volných bytů – jde o součást vyšetřování, doufá, že rozváže nájemníkům domu jazyky…

dum

Novela Nely Rywikové Dům číslo 6 ukazuje obrázek periferie města – smutný život ztroskotanců a opuštěných. Všichni čtyři nájemníci měli své plány, naděje, vize, ale všichni skončili na „odkladišti“ – chátrají spolu s domem. Osou příběhu je sice vyšetřování záhadného zmizení mladého muže, ale na tuto osu jsou navázány osudy jednotlivců, kteří by se možná mohli zachránit s domem, pokud by se stal součástí revitalizace fabriky, jenže oni chtějí jinam, pryč, na lepší místo, kde se, jak věří, stanou lepšími. Očekávají snadné řešení – dům se zbourá a my dostaneme byty někde, kde je to lepší. Kdo by chtěl ohrozit jejich sen, musí z kola ven. Jednotlivé příběhy lidí, na které se zapomnělo, kteří jsou zdánlivě odsunuti z lidské smečky, jsou smutné, bolestné. Ukazují, jak lehce se člověk propadne na dno, jak těžko se od něj odtrhne, jak snadné je stát se zločincem.

Autorka píše velmi působivě, zřetelně a přímo. Dokáže odhalit podstatu věci, barvitě vykresluje různé typy charakterů. Tu a tam příběh zakolísá, čtenář znejistí, zda je v přítomnosti či minulosti, nicméně dobere se konečnému obrazu příběhu o lidech, kteří ztratili víru v sebe, kteří už nemají co dát, vlastně ani nechtějí, jsou přesvědčeni, že za život v domě uprostřed fabriky si zaslouží lepší místo na světě. Silné emoce umocňuje užití ostravského slangu v přímé řeči. Autorka své město zná dokonale a zná i jazyk jeho lidí. Působivá novela sice občas škobrtne a zakolísá v jednotlivých příbězích, celek ale tvoří celkem působivý obraz, jen jeho detaily si musí objevit či dokreslit čtenář sám.

Nela Rywiková (nar. 1979) pochází z Ostravy, po studiu konzervátorství a restaurátorství na brněnské Vyšší odborné škole uměleckých řemesel se usadila v Brně. Pět let pracovala jako restaurátorka a konzervátorka v Ústavu archeologické památkové péče, působila také jako pedagog na VOŠUŘ, poté odešla pracovat do vydavatelství jako produkční. Ve volném čase se věnuje grafice, psaní a chození po evropských pohořích. V současné době žije a pracuje v Ostravě, kde momentálně píše povídkovou knihu o lidech z Beskydska. Dům číslo 6 je její první knihou.

Název: Dům číslo 6
Autor: Nela Rywiková
Vydáno: 2013
Stran: 280
Vydalo nakladatelství: Host
Hodnocení: 70 %

Zdroj foto: www.hostbrno.cz


 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Hedvika Mousa Bacha: Hudba je jazykem národů

Hedvika Mousa Bacha - foto Daniel Havel

„Hudební řeč spojuje lidi na celé planetě, není hlubším zážitkem než se zaposlouchat a nechat se unášet na rozmanitosti, ...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

Dámy z knihkupectví. Od autorky Dámského klubu půlnočního plavání

damy-z-knihkupectviPokud jste četli Dámský klub půlnočního plavání nebo Manželky mého muže od Faith Hoganové, možná rádi sáhnete také po její nové knize Dámy z knihkupectví, která právě vyšla, a to opět pod nakladatelstvím Prostor v edici Přítelkyně. Také ...


Výtvarné umění

O prestižní Českou cenu za architekturu se bude ucházet 476 děl

cena200O nové prestižní ocenění se uchází úctyhodný počet téměř pět stovek přihlášených prací; z nich porota složená z renomovaných zahraničních architektů nejprve vybere přibližně padesát architektonických realizací, které budou představeny v polovině června.

Divadlo

Malované na skle: Jánošík po brněnsku

malovane na skle divadlo radostJuraj Jánošík je pro někoho národním hrdinou, který bohatým bral a chudým dával, někdo ho považuje pouze za zbojníka, který loupil, aby se sám obohatil. V brněnském divadle Radost můžete zhlédnout h...

Film

Antropologický výzkum v kuchyních starých mládenců

kitchen 200Nedávno jsem se přesvědčila o tom, že inspirace může přijít opravdu kdekoliv a kdykoliv. Na přednášce o antropologii nám byl v rámci metod zkoumání doporučen norsko-švédský film Povídky z kuchyně. A jako správný zapálený fanoušek antropologick...