Mnohovrstevnatý, hutný a nelineárně vyprávěný román se odehrává v Gruzii 80.- 90. let a částečně i v současnosti. Tři kamarádky spolu prožívají dětství a dospívání v politicky a společensky nestabilní a pomalu se rozpadající sovětské Gruzii. Zároveň tytéž tři ženy poznáváme už jako dospělé na výstavě fotografií jedné z protagonistek.
Současná německy psaná literatura s gruzínskou zkušeností
Německy psaná literatura se u nás příliš nevydává, ne tolik jako literatura americká či britská, což je často škoda. Naštěstí to neplatí u této gruzínsko-německé autorky Nino Haratischwili. Autorka ve svém již třetím přeloženém románu vydaném nakladatelstvím Host pracuje s gruzínským pozadím, které proplétá s životními osudy silných postav. I v Chybějícím světle jsou postavy natolik sympatické (bravurně zvládnutá psychologie), že je nebudete chtít opustit a chcete číst dál. Součástí této plastičnosti jsou i vedlejší postavy, které jsou podobně propracované. Vše je až překvapivě skutečné a hmatatelné. Od atmosféry jednotlivých linií po nuance konkrétních postav i jejich vrstev prožívání.
Román se odehrává ve dvou časových rovinách. Na jedné straně jsme v Bruselu v roce 2019 v jeden jediný den, kde se čtyři přítelkyně vidí poprvé po mnoha letech na výstavě fotografií své mrtvé kamarádky. Prostřednictvím fotografií jsme přenášeni do dob před rozpadem Sovětského svazu. Jde o sérii vzpomínkových flashbacků, které nám ukazují právě Gruzii na historickém pozadí postupného rozpadu SSSR, ale také zárodky demokratického smýšlení. Později v již samostatné Gruzii se probouzí nedůvěra v demokracii, která je přímo ovlivnitelná chudobou a inflací.
Inovativní je vyprávění především tím, že čtenář poznává gruzínskou historii a kulturu prostřednictvím fotografií, které nevidí a jen se mu pomocí popisů a dějů ukazují. Současné události jsou propletené kapitolami s pohledem na minulost. Přesto nemáme pocit, že přechody z přítomnosti do minulosti jsou matoucí, ba právě naopak – jde o souhru a prokládání. Vše je harmonicky a nenásilně propojeno a čtenář vždy ví kdy a kde se nachází.
Gruzínská realita 90. let z pohledu žen
Kniha je silná nejenom onou mnohovrstevnatostí, ale také díky tomu, že přináší pohled žen na rozporuplné a pohybující se dějiny druhé poloviny 20. století. Zároveň se jedná o univerzální román, který není indoktrinován nálepkou „román pro ženy“.
První přátelství, první lásky, poetika spříznění, perestrojka a glasnost, touha po svobodě, heroin, rokenrol, války gangů, sílící násilí v ulicích, přátelství, boj za demokracii, ženy v patriarchálním světě, výpadky elektřiny, rozpad Sovětského svazu, kultura současná Gruzie.
Nino Haratischwili na sebe vrství příběh s drobnými detaily, což její psaní činí velmi silným a velmi uvěřitelným. Čtenář má téměř až pocit, jakoby podprahově sledoval film, který mu ubíhá pod slovy a větami. Chybějící světlo je především příběhem o přátelství, které prochází různými zkouškami a nakonec je rozdělí smrt. Nicméně tři z nich znovushledá umění čtvrté z nich a oni se prostřednictvím vzpomínek smíří. Nakonec to totiž není obyčejné přátelství, ale pouto spříznění, které je pojí.
Boj za nezávislost Gruzie zakomponovaný do románu
Knihu lze také vnímat jako politickou výpověď Gruzie, a to i v odrazu právě probíhající války na Ukrajině. I obyvatelé hlavního města Tibilisi byli v minulosti několik měsíců bez tepla a elektřiny, i oni měli svou Revoluci (růží). I Gruzie stále bojuje za deokupaci Jižní Osetie a Abcházie, kterou v nultých letech Rusko napadlo. Rostoucí nacionalismus je pak už jen důsledkem nátlaku na nucenou rusifikaci. Chybějící světlo je skvělou výpovědí o životních podmínkách v bývalé sovětské republice, ale rozhodně také ukázkou ruské velikášské invazivní politiky. Vše podáno v krásné i drsné románové podobě.
Tento román ocení především ti, kteří hledají politické, emocionálně hluboké a ne zrovna oddechové čtení. Chybějící světlo není hutné jen kvůli tomu, že má téměř 800 stran, ale také vzhledem ke komplikovanému a nejednoznačnému obsahu. Jestli hledáte příběh, od kterého se nebudete moci odtrhnout, určitě sáhněte po této opulentní knize. Nebudete litovat.
O autorce
Nino Haratischwili vyrostla v Tbilisi, vlivem gruzínských nepokojů a občanské války však střídavě žila v Německu a Gruzii, ve 14 letech se do Tbilisi vrátila a navštěvovala zde školu se změřením na němčinu. Následně vystudovala filmovou a divadelní školu v Gruzii, a poté divadelní režii na Hamburské akademii, kde už také v roce 2003 zůstala. Její knihy získaly mnohá ocenění a v češtině si od ní můžete přečíst kromě Chybějícího světla také Osmý život (pro Brilku) nebo Kočka a Generál.
Název: Chybějící světlo
Autorka: Nino Haratischwili
Překlad: Viktorie Hanišová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2023
Počet stran: 744
https://www.hostbrno.cz/chybejici-svetlo/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Z dolní části Malostranského náměstí by už letos mělo zmizet parkoviště. Mluvčí a iniciátorka petice za odstranění parkoviště z Malostranského náměstí Kateřina Bursíková Jacques je za to ráda. Nyní je třeba řešit podobu náměstí. Těší se, že zářijová akce...
Víte, že na šťavnatý burger je nejlepší prorostlé maso? A že je vhodné směs nemíchat příliš dlouho, aby burger nebyl tuhý? A co dělat, aby lahodná šťáva v mase zůstala? Tak i to se dozvíte v knížce plné...
Tak schválně. Co se vám jako první vybaví, když se řekne „houbaření“? Mohly by to být třeba ranní procházky po lese, zablácené pohorky, hříbek ukrytý v roztomilém chomáčku mechu ne...
O prázdninách divadla nehrají představení, ale připravují se na další sezonu. Díky nám si můžete vybrat, na co se v podzimních měsícíchzejdete podívat. V listopadu si můžete vyrazit do Divadla Rokoko na komedii A voda stoupá.
Dne 14. března bude mít v kinech premiéru komedie SLADKÝ ŽIVOT, která vznikla pod vedením producenta a režiséra Tomáše Hoffmana. Nyní se představuje prostřednictvím traileru a filmového plakátu.