Tak schválně. Co se vám jako první vybaví, když se řekne „houbaření“? Mohly by to být třeba ranní procházky po lese, zablácené pohorky, hříbek ukrytý v roztomilém chomáčku mechu nebo třeba vůně jehličí? Určitě ano. Pro hlavní hrdinku nového románu Viktorie Hanišové však sběr hub představuje mnohem víc než to...
Sára žije ve zchátralém domku na Šumavě a každé ráno vyráží na houby, které pak prodává majiteli místní restaurace. Nevede téměř žádný sociální život, je samotářská, vyhaslá. Působí zkrátka podivínsky a my postupně odhalujeme, proč tomu tak je. Prodíráme se křovinami Sářiny minulosti, odkrýváme původ jejích psychických problémů a dozvídáme se, jak se občas mohou pošramotit rodinné vztahy.
K jedné věci se musím přiznat. Přestože je celková atmosféra knihy depresivní, šedivá a potemnělá, dostala jsem chuť vypravit se do lesa na hříbky. Viktorie Hanišová (*1980) totiž píše v tomto směru dosti sugestivně a místy jsem měla dojem, jako bych kráčela lesním porostem se Sárou. Navíc jde o text zasvěcený, který je až po okraj napěchován zajímavými fakty. To musím ocenit. Relativně rozsáhlý prostor je zde věnován „houbařským“ reáliím - autorka popisuje, kde a kdy je možné nalézt rozličné druhy hub a jak který kousek nejlépe zpracovat. Některé čtenáře možná román Houbařka dokonce vyburcuje k tomu vytáhnout konečně jednou atlas a zkusit utrhnout i něco jiného než babku. Upřímně, vůbec by mě to nepřekvapilo. A když už jsme u té motivační linky… Při čtení jsem se nemohla ubránit pocitu, že nutně potřebuju smaženici.
Ale to jsme možná trochu odbočili od ústředního tématu, které je naopak závažné a skličující. Nebudu prozrazovat, jaký jed se ukrývá v Sářině minulosti. Ale možná, že na to přijdete sami, když si pečlivěji prohlédnete obálku knihy. Co se vlastně skrývá za těmi ilustracemi? Vážně vidíte jenom houby…? A když už jsme u toho, opět musím pochválit nakladatelství Host za kvalitně odvedenou grafickou práci. Zejména bych tedy ráda vyzdvihla právě ono nápadité řešení na přebalu - je to příjemně minimalistické a až děsivě výstižné. Tohle se zkrátka Martinu T. Pecinovi povedlo.
Pokud se tedy rádi procházíte s košíkem po lesích a zároveň se nebojíte ponuré četby, mohu Houbařku jenom doporučit. Někdy je zkrátka pozoruhodné zjistit, že červivé nemusejí být jenom houby.
Houbařka
Autorka: Vikorie Hanišová
Žánr: román
Obálka: (s použitím ilustrací Ernsta Haeckela) navrhl Martin T. Pecina
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2018
Počet stran: 309
ISBN: 978-80-7577-456-9
| < Předchozí | Další > |
|---|
Léčí svým celostním přístupem k pacientovi. Zdraví netvoří jen tělo, ale především duše, styl života a to, jakým způsobem sami se sebou zacházíme. Když ale necháme vzletných slov, můžeme MUDr. Jana Hnízdila charakterizovat jako člověka, který se svým...
„Zachovali jsme plný rozsah lidských emocí a zkušeností z tradičního tarotu, ale přepracovali jsme obrazy a slova založené na strachu, aby raději rozzářily, než odstrašily ty, kteří karty používají. Naše interpretace přináší novou a živou symboliku, která ...
TRES OLOMUCENSIS je název pro výstavu obrazů a fotografií, která proběhne ve foyer Domu kultury v Kroměříži, a to od 16. května do 27. června. Vernisáž tří výtvarníků je stanovena na pondělí 16. května v 17 hodin. V rámci vernisáže zahraje skupina MIDLIFE...
V pražském Divadle Palace uvedli v říjnu komedii hru E. E. Schmitta Heslo morálka. Komedie současného francouzského dramatika a spisovatele, narozeného ve Francii a žijícího v Belgii, je popisem událostí jednoho dne v životě známého francouzského encyklope...
Tento film vypráví o trojici muzikantů, již znechucených povinností ustavičně vystupovat, kteří se jednoho dne sbalí a prchnou do slunné Provence k tetě jednoho z nich. Záhy vplují do malé české komunity, která se ve francou...