Psycholog Zbyněk Vybíral (*1961), profesor na brněnské Masarykově univerzitě, se vedle pedagogické činnosti věnuje i dalším aktivitám – spolupracoval při vydávání odborných časopisů, zapojil se do práce v nakladatelství Nová beseda, kde již vydal spisek Co nového v psychologii. Nyní mu v témže vydavatelství vyšla kniha LITERÁRNÍ PSYCHOLOGIE.
Vychází tu z předpokladu, že beletrie nabízí nepřeberné množství psychologického poznání, zformulovaného většinou úplně jinak než v odborných psychologických knihách, jak hned v úvodu sám píše. Spisovatelé totiž mohou osvědčit svou vcítivost i intuici, aby vyhmátli problém, který by odborníci složitě rozebírali a diagnostikovali.
Co literatura vypovídá o lidské psychice
Touto pozoruhodností se zabývali nejen psychologové a psychiatři (včetně Freuda, Junga, Adlera atd.), ale také uměnovědci. Literární kritik a historik Otokar Fischer už před více než stoletím vydal Otázky literární psychologie. A dlužno doplnit, že u romanopisců hledali ponaučení i sociologové, nacházejí postižení společenských hnutí.
Vybíral píše, že psychologie prosycuje už antické mýty, pracují s ní velikáni světového písemnictví jako Dante, Shakespeare nebo Proust. V sedmi kapitolách rozebírá jednotlivé aspekty, které se týkají projevů psychologie. Zkoumá psychoanalytický vztah k literatuře a poté se věnuje rozličným významovým pozadím, která se skrývají za slovy, mimikou či gesty (a probírá škálu pousmání, úsměvů a smíchů, ale také pláče), všímá si zpodobnění dětství a úlohy rodičů v něm, nastoluje úlohu paměti, dotkne se psychopatologie. Naznačuje, že tytéž projevy mohou dosáhnout rozličných významů, vždy záleží na kontextu použití. Literární hrdinové totiž často nosívají jakousi masku zdvořilosti, aby obstáli v pokryteckém či jinak znetvořeném společenství.
Vše souvisí se vším
Autor prokazuje obšírnou obeznámenost s tuzemskou i světovou literaturou, ale také dramatem, dokonce si vybavuje asociace na filmy – když se zmiňuje o Proustových popisech honosných interiérů, okamžitě si vybaví Greenawayovy vizuálně opulentní snímky. A samozřejmě zná teoretizující výklady spisovatelů, jejich vzpomínkové texty apod. Vybíralovy postřehy můžeme tudíž vnímat jako doporučení, jaké literární počiny bychom si měli přečíst – od Čechovových povídek se přenáší k Rabelaisovi, Tolstému, Dostojevskému, Flaubertovi, Joyceovi, k Virginii Woolfové, k Nathalii Serrautové. Nejčastěji pak k obšírnému Proustovu románu Hledání ztraceného času.
A měli bychom si vzít k srdci důležité ponaučení, které původně zformuloval již Henry Miller – totiž že lidé jsou líní seznamovat se s Biblí nebo Shakespearem, raději si čtou pojednání – nebo jen drby - o nich. Vzhůru tedy k poznávání pramenů! Nechť nikoho neodradí jejich objemnost!
Zbývá doplnit, že knihu doprovázejí jakoby naivistické perokresby Michaely Kukovičové, často s motivem snímání či odkládání masek, které kryjí lidskou tvář. Jenže mám s nimi problém: neodbytně mi připomínají kresby Jiřího Slívy.
Zbyněk Vybíral: Literární psychologie
Ilustrovala Michaela Kukovičová
Vydalo nakladatelství Nová beseda, Praha 2020. 188 stran
Hodnocení: 80 %
Foto: kniha
Literární psychologie_nakladatelství Nová beseda
| < Předchozí | Další > |
|---|
Na svém kontě má 130 fotbalových zápasů v nejvyšší československé soutěži, během nichž vystřelil 11 gólů. Kromě toho je dvakrát mistr Kostariky a jednou mistr stř...
Byznys s dárcovstvím vajíček je velké téma, kterému se věnuje román finské spisovatelky Sofi Oksanen Psí park. Téma je ale jen prostředníkem, je to především příběh o vykořisťování žen, ženské síle, touze po lepším světě v kombinaci ...
Hořká komedie z doby, kdy život běžel na jeden válec. Olej v benzínu, svoboda v nesvobodě a láska v teplákách.
Jak to vypadá, když se dva nejlepší kamarádi, oba špičkoví agenti CIA, zamilují do jedné dívky? Není to sice přímo příběh ze života, se kterým bychom se mohli ztotožnit, ale své diváky si určitě najde. Jedná o snímek, který sice neurazí, ale a...