Psycholog Zbyněk Vybíral (*1961), profesor na brněnské Masarykově univerzitě, se vedle pedagogické činnosti věnuje i dalším aktivitám – spolupracoval při vydávání odborných časopisů, zapojil se do práce v nakladatelství Nová beseda, kde již vydal spisek Co nového v psychologii. Nyní mu v témže vydavatelství vyšla kniha LITERÁRNÍ PSYCHOLOGIE.
Vychází tu z předpokladu, že beletrie nabízí nepřeberné množství psychologického poznání, zformulovaného většinou úplně jinak než v odborných psychologických knihách, jak hned v úvodu sám píše. Spisovatelé totiž mohou osvědčit svou vcítivost i intuici, aby vyhmátli problém, který by odborníci složitě rozebírali a diagnostikovali.
Co literatura vypovídá o lidské psychice
Touto pozoruhodností se zabývali nejen psychologové a psychiatři (včetně Freuda, Junga, Adlera atd.), ale také uměnovědci. Literární kritik a historik Otokar Fischer už před více než stoletím vydal Otázky literární psychologie. A dlužno doplnit, že u romanopisců hledali ponaučení i sociologové, nacházejí postižení společenských hnutí.
Vybíral píše, že psychologie prosycuje už antické mýty, pracují s ní velikáni světového písemnictví jako Dante, Shakespeare nebo Proust. V sedmi kapitolách rozebírá jednotlivé aspekty, které se týkají projevů psychologie. Zkoumá psychoanalytický vztah k literatuře a poté se věnuje rozličným významovým pozadím, která se skrývají za slovy, mimikou či gesty (a probírá škálu pousmání, úsměvů a smíchů, ale také pláče), všímá si zpodobnění dětství a úlohy rodičů v něm, nastoluje úlohu paměti, dotkne se psychopatologie. Naznačuje, že tytéž projevy mohou dosáhnout rozličných významů, vždy záleží na kontextu použití. Literární hrdinové totiž často nosívají jakousi masku zdvořilosti, aby obstáli v pokryteckém či jinak znetvořeném společenství.
Vše souvisí se vším
Autor prokazuje obšírnou obeznámenost s tuzemskou i světovou literaturou, ale také dramatem, dokonce si vybavuje asociace na filmy – když se zmiňuje o Proustových popisech honosných interiérů, okamžitě si vybaví Greenawayovy vizuálně opulentní snímky. A samozřejmě zná teoretizující výklady spisovatelů, jejich vzpomínkové texty apod. Vybíralovy postřehy můžeme tudíž vnímat jako doporučení, jaké literární počiny bychom si měli přečíst – od Čechovových povídek se přenáší k Rabelaisovi, Tolstému, Dostojevskému, Flaubertovi, Joyceovi, k Virginii Woolfové, k Nathalii Serrautové. Nejčastěji pak k obšírnému Proustovu románu Hledání ztraceného času.
A měli bychom si vzít k srdci důležité ponaučení, které původně zformuloval již Henry Miller – totiž že lidé jsou líní seznamovat se s Biblí nebo Shakespearem, raději si čtou pojednání – nebo jen drby - o nich. Vzhůru tedy k poznávání pramenů! Nechť nikoho neodradí jejich objemnost!
Zbývá doplnit, že knihu doprovázejí jakoby naivistické perokresby Michaely Kukovičové, často s motivem snímání či odkládání masek, které kryjí lidskou tvář. Jenže mám s nimi problém: neodbytně mi připomínají kresby Jiřího Slívy.
Zbyněk Vybíral: Literární psychologie
Ilustrovala Michaela Kukovičová
Vydalo nakladatelství Nová beseda, Praha 2020. 188 stran
Hodnocení: 80 %
Foto: kniha
Literární psychologie_nakladatelství Nová beseda
| < Předchozí | Další > |
|---|
Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...
Vynikajícím počinem na knižním trhu, který by mohl zaujmout i méně nadšené knihomoly, je komiks íránské autorky žijící v Paříži, Marjane Satrapiové. 
Další fáze rekonstrukce budovy Janáčkova divadla je ukončena. Kolik se ozývalo škarohlídů, že se to k výročí sta let republiky nepodaří. Avšak 17.11. byl zahájen Mezinárodní hudební festival, věnovaný dílu Leoše Janáčka, právě operou, která zazněla ...
Petra Bilíka, profesně spjatého s olomouckou univerzitou, si vybavíme hlavně jako autora cenné monografie Ladislava Helga, jednoho z „prokletých“ tvůrců ze 60. let, jenž se po letech zákazů už nikdy nevrátil k aktivní...