Čemu věřili dávní lidé a jak to ovlivňovalo jejich každodenní existenci, to zajímalo mnohé vědce. Je známo, že od nejstarších dob se vytvářely složité propletence mytologických výkladů, které popisovaly základní tajemství, vnímaná jako magická a nadpřirozená – jak bohové stvořili svět i lidi v něm. Mýty se tak měnily v živnou půdu pro ucelené náboženské soustavy.
K zakladatelským osobnostem, které zkoumaly utváření dávných lidských představ, se řadí Joseph Campbell (1904-1987). Samozřejmě navazoval na průzkumy svých předchůdců i vrstevníků – z českého překladu známe třeba Frazerovu Zlatou ratolest nebo Eliadovy Dějiny náboženských představ. Campbell přidal čtyřsvazkové pojednání nazvané Masky bohů. Nyní zásluhou nakladatelství Argo vyšla první část nazvaná Primitivní mytologie.
Jak zjišťovat dávné mýty
Campbell obsáhl mýty doslova z celého světa a dokázal je navzájem porovnat, hledat jejich společné kořeny. Ukázal, jak z původně lidských obětí (např. v případě rituální královraždy) se postupně vyvinuly takříkajíc obětiny náhradní, posléze i symbolické, ale současně původní jádro upadlo v zapomnění. Načrtává bohatou dokladovou sklizeň, když přesahuje obzor nejznámějších starověkých civilizací (Přední východ, Egypt, jižní Evropa) a čerpá poznatky z nitra Afriky, předkolumbovské Ameriky i členitých asijských končin. Velký význam mělo zjištění, že nynější spleť indoevropských jazyků (od Indie po západní Evropu) má společný základ.
Malba v jeskyni Lascaux
Již před dvěma staletími se vyskytovali jazykovědci, kteří dokázali sestavit srovnávací gramatické tabulky pro indický sanskrt, perštinu, řečtinu, latinu a germánské jazyky. Postupně začalo být zřejmé, že kromě jazykových příbuzností se mohly šířit (také však postupně rozmělňovat a měnit) i původní zvyklosti a přesvědčení. Nejsem si však jist, zda obyčeje nyní existujících „primitivních národů“ lze vztahovat k dávné minulosti jen kvůli předpokládané původnosti těchto obyčejů.
Co vypovídají nynější pozůstatky dávných obřadů
Téměř pětisetstránkovou publikaci autor rozčlenil do deseti kapitol, které opatřil předmluvami i dovětkem. Probírá tu jednotlivé aspekty zvolené problematiky, ať již je to psychologie a archeologie mýtu nebo obhlídka prvních společenství, zemědělských i loveckých. Přiznává, že ledasco zůstane navždy zahaleno příkrovem tajemství. Proto třeba jsou natolik přitažlivá starořecká eleusinská mystéria, o nichž se dochovaly poznatky neurčité a zprostředkované, protože byla pro běžné smrtelníky utajená a zasvěcenci o nich mlčeli.
Lausselská Venuše
S obezřetností by se měly posuzovat a interpretovat doklady z dob vzdálených mnoho tisíciletí, jeskynní malby, sošky žen (takzvané Venuše) nebo pohřební výbavu, protože vniknout do smýšlení pravěkých lidí je sotva myslitelné. V této souvislosti považuji za důležité upozornit, že také pokusy odvozovat ze současných obyčejů (či přesněji vyjádřeno z obyčejů již popsaných) předpokládanou podobu prvotních mýtů bývají zpochybňovány – vždyť pohádky či folklórní zvyklosti, u nichž převažuje forma hry a scénického představení (i kdyby bylo spojené se zabíjením), předávají informace nanejvýš zkreslené. Dodávám, že poznatky z relativně nedávné doby (ještě v 19. století), kdy se v česko-moravsko-slezském prostředí stínal beran či z kostelní věže byl shazován kozel, vypovídají jedině, že rituály již snížené do kolektivní zábavy odrážely jedině, co bylo ve veřejném prostoru vnímáno ještě jako přijatelné.
Na nynějším vydání díla, které čtenáře poprvé oslovilo před více než šedesáti lety, oceníme snahu po aktualizaci. Odlišným typem písma jsou vkládány doplňky, které zohledňují aktuální stav bádání. Za cenné rovněž pokládám, že do početných citačních odkazů jsou začleněny i zmínky o případných českých překladech zmiňovaných děl.
Joseph Campbell: Masky bohů 1 – Primitivní mytologie
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2024, 491 stran
Přeložily Jana Novotná a Magdaléna Řezáčová
Hodnocení: 80 %
https://argo.cz/knihy/masky-bohu-1-primitivni-mytologie/
Foto: kniha
< Předchozí | Další > |
---|