Kultura21.cz

V Plzni se už více než čtyři desetiletí pravidelně konají mezioborová sympózia k různým aspektům 19. století (letos je tématem trh a kapitál v české kultuře). Z těchto rokování vycházejí sborníky, o nichž jsme několikrát psali (odkaz níže). Nejnověji přicházejí do prodeje LÉTA PUTOVÁNÍ zasvěcená fenoménu člověka na cestách a pokrývající tak loňský ročník této akce.

O sborníku, shnujícím setkání z roku 2022, si můžete přečíst zde: Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století (kultura21.cz)

Kniha Léta putování. Člověk na cestách v dlouhém 19. století obsahuje celkem 26 příspěvků od nejrůznějších univerzitních odborníků, ojediněle též zaměstnanců muzeí a archivů. Nejčastější rozsah předkládaných prací se pohybuje mezi deseti a patnácti potištěnými stranami, z čehož lze snadno odvodit, že se jedná spíše o dílčí studie věnované zpravidla nějakému úzce vymezenému ději, případně o jakýsi vstup do širší problematiky. Je chvályhodné, že oslovení ke spolupráci přijali i autoři ze Slovenska. Také zájem autorů získává širší dimenze: týká se rovněž německy mluvících obyvatel obývajících (nejen) českou kotlinu.

Cyril Kutlík- Drotárik

Články uspořádali a k vydání připravili Zdeněk Hojda a Eva Bendová, sami též autorsky účastni. Aby zpřehlednili čtenářovu orientaci, texty rozdělili se šesti tematicky spjatých oddílů. Tak hned v prvním nazvaném Cestování mezi vzděláním a zahálkou se řeší podoba i motivace tehdejších cest, ať již je pořádali hmotně i výsadami zajištění aristokrati, vzmáhající se měšťanstvo nebo třeba vandrující řemeslníci či umělci, často se spoléhající jen na své nohy. Třeba pověstné kavalírské cesty s dřívějších staletí, kdy se mladí šlechtici, jejichž deníkové záznamy vyšly v současnosti i tiskem, seznamovali s Evropou, přežily v pozměněné podobě, kdy se důraz více kladl na samostatnost, až do 19. století.

Cestování jako znak společenského postavení i odvahy

Cestování bylo ponejvíce městskou záležitostí – z vesnice, kde dlouho přetrvávala zápecnická mentalita shrnutelná do pořekadla „ kdo doma sedí, o zlé příhodě neví“, se nanejvýš odcházelo za prací. V průběhu 19. století se začala upevňovat měšťanská zvyklost pořádat aspoň svatební cesty do zahraničí, zachycená v řadě románů, filmových či televizních děl (připomenu aspoň seriál Sňatky z rozumu s návštěvou Paříže).

Léta putování si všímají proměn, jakými procházelo tehdejší cestopisné čtení, dokonce se stávalo, že společenským i literárním konvencím navzdory se na cesty vydávaly i samotné ženy, aniž cítily potřebu svou ženskost nějak skrýt (třeba mužskými převleky). Existovaly zásadní rozdíly ve vnímání cest na počátku století a na jeho konci, stačí upozornit na postupně tříbený smysl pro krásy přírody, když dříve převažoval důraz na překonávání jejích nástrah – ty se postupně přesouvaly mimo Evropu a souvisely s výpravami do málo civilizovaných končin, např. afrických.

Cestování za poznáním, zážitky i obživou

Uzříme, jak se navštěvovali hudebníci (jmenovitě Bedřich Smetana putoval za Lisztem a nejen on i za Wagnerovými operami – kvůli nim dokonce došlo k souboji). A již tehdy se vyskytovaly odsudky, že leckteré „milovníky umění“, zejména ty bohaté, popohání spíše snobismus a touha být vidět na těch „správných“ kulturních událostech. Porozhlédneme se, kam putoval třeba malíř Josef Mánes. Dovíme se, že náruživým turistou, samozřejmě opěšalým, byl také Karel Hynek Mácha. Zážitky a hlavně dojmy z putování se leckdy odrážely i v tvorbě těchto vnímavých až rozjitřených poutníků.

Josef Mánes - Soutok Labe s Vltavou

Touha cestovat však nepramenila jen z pohnutek poznávacích či zábavních, někdy se jednalo o holou nezbytnost. Sotvakterý dnešní student by byl schopen (a ochoten) podniknout namáhavou předvánoční pěší túru z píseckého gymnásia až k rodičům na Šumavu, jak si to později zaznamenal spisovatel Karel Klostermann – výňatky ZDE (Na cestě k domovu | Čtení z Písku) A kdo by záviděl bědným slovenským dráteníkům (neboli drotárům) jejich putování po mocnářství, kdy nabízeli své služby, jakkoli i oni zaujali leckteré malíře, kteří je zvěčnili jako romantický, ne-li přímo exotický prvek. A výrazný sociální podtext provází i odchody do Ameriky, které se rozmohly zejména v druhé půli předminulého století. Krajanské komunity a spolky ostatně leckde existují až do dneška.

Reklamy se řídí jinými pravidla než historickou hodnověrností

Konečně se vykytovaly i cesty dnes zvané služebními, ostatně rozmach železnice mnohé usnadnil a zjednodušil, i když některé profese vymazal – například formanství, tedy přepravu zboží (i lidí) vozy taženými koňmi. Poslední příspěvek se pak dotýká objevitelských cest Emila Holuba, dnes absurdně zkoumaného, zda jeho počínání neovládal kolonizátorský duch, avšak zacílení směřuje trochu jinam – k dnešním reklamám či videoklipům s „holubovským“ podtextem, které pisatel viní z nedostatku historické přesnosti a šíření zavádějících či přímo závadných klišé o domorodném africkém obyvatelstvu.

Ferdinand Runk - Rozhledna na Kleti

Považuji za naprosto obskurní nápad chtít po reklamách, aby dodržovaly historické reálie, když ty jsou pouhým atraktivním, nijak závazným pozadím. Základním rysem je tu nadsázka pro leckteré pokrokáře možná nekorektní a překvapivost, schopnost na minimální ploše zaujmout propagovaným předmětem, ať již je to pivo nebo cokoli jiného. Ostatně probíraná dílka (natočená v první půli 90. let) nejsou filmařsky nijak oslnivá, jejich nápaditost považuji za dosti chtěnou a prvoplánovou. Můžete je sami vychutnat – „holubovská“ reklama je dostupná ZDE (Pilsner Urquell: Emil Holub v Africe) a videoklip Tří sester naleznete ZDE (Tři sestry - Lidojedi). Pro srovnání připojuji další s historií si pohrávající reklamu, tentokrát s dávným putováním Slovanů, jak to zpodobnila jedna chorvatská reklama – ZDE (Ozujsko pivo - Ostajemo di smo).

Zdeněk Hojda, Eva Bendová (eds.): Léta putování. Člověk na cestách v dlouhém 19. století
Vydalo Nakladatelství Academia, Praha 2024. 372 stran
Foto: kniha

Hodnocení: 90 %

www.academia.cz/leta-putovani-clovek-na-ceste-v-dlouhem-19-stoleti--hojda-zdenek--academia--2024