Když se rozmohlo cestování za hranice všedních dnů
Banner

Když se rozmohlo cestování za hranice všedních dnů

Tisk

Leta putovani perexV Plzni se už více než čtyři desetiletí pravidelně konají mezioborová sympózia k různým aspektům 19. století (letos je tématem trh a kapitál v české kultuře). Z těchto rokování vycházejí sborníky, o nichž jsme několikrát psali (odkaz níže). Nejnověji přicházejí do prodeje LÉTA PUTOVÁNÍ zasvěcená fenoménu člověka na cestách a pokrývající tak loňský ročník této akce.

 

O sborníku, shnujícím setkání z roku 2022, si můžete přečíst zde: Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století (kultura21.cz)

Kniha Léta putování. Člověk na cestách v dlouhém 19. století obsahuje celkem 26 příspěvků od nejrůznějších univerzitních odborníků, ojediněle též zaměstnanců muzeí a archivů. Nejčastější rozsah předkládaných prací se pohybuje mezi deseti a patnácti potištěnými stranami, z čehož lze snadno odvodit, že se jedná spíše o dílčí studie věnované zpravidla nějakému úzce vymezenému ději, případně o jakýsi vstup do širší problematiky. Je chvályhodné, že oslovení ke spolupráci přijali i autoři ze Slovenska. Také zájem autorů získává širší dimenze: týká se rovněž německy mluvících obyvatel obývajících (nejen) českou kotlinu.

Leta putovani 4

Cyril Kutlík- Drotárik

Články uspořádali a k vydání připravili Zdeněk Hojda a Eva Bendová, sami též autorsky účastni. Aby zpřehlednili čtenářovu orientaci, texty rozdělili se šesti tematicky spjatých oddílů. Tak hned v prvním nazvaném Cestování mezi vzděláním a zahálkou se řeší podoba i motivace tehdejších cest, ať již je pořádali hmotně i výsadami zajištění aristokrati, vzmáhající se měšťanstvo nebo třeba vandrující řemeslníci či umělci, často se spoléhající jen na své nohy. Třeba pověstné kavalírské cesty s dřívějších staletí, kdy se mladí šlechtici, jejichž deníkové záznamy vyšly v současnosti i tiskem, seznamovali s Evropou, přežily v pozměněné podobě, kdy se důraz více kladl na samostatnost, až do 19. století.

Cestování jako znak společenského postavení i odvahy

Cestování bylo ponejvíce městskou záležitostí – z vesnice, kde dlouho přetrvávala zápecnická mentalita shrnutelná do pořekadla „ kdo doma sedí, o zlé příhodě neví“, se nanejvýš odcházelo za prací. V průběhu 19. století se začala upevňovat měšťanská zvyklost pořádat aspoň svatební cesty do zahraničí, zachycená v řadě románů, filmových či televizních děl (připomenu aspoň seriál Sňatky z rozumu s návštěvou Paříže).

Léta putování si všímají proměn, jakými procházelo tehdejší cestopisné čtení, dokonce se stávalo, že společenským i literárním konvencím navzdory se na cesty vydávaly i samotné ženy, aniž cítily potřebu svou ženskost nějak skrýt (třeba mužskými převleky). Existovaly zásadní rozdíly ve vnímání cest na počátku století a na jeho konci, stačí upozornit na postupně tříbený smysl pro krásy přírody, když dříve převažoval důraz na překonávání jejích nástrah – ty se postupně přesouvaly mimo Evropu a souvisely s výpravami do málo civilizovaných končin, např. afrických.

Cestování za poznáním, zážitky i obživou

Uzříme, jak se navštěvovali hudebníci (jmenovitě Bedřich Smetana putoval za Lisztem a nejen on i za Wagnerovými operami – kvůli nim dokonce došlo k souboji). A již tehdy se vyskytovaly odsudky, že leckteré „milovníky umění“, zejména ty bohaté, popohání spíše snobismus a touha být vidět na těch „správných“ kulturních událostech. Porozhlédneme se, kam putoval třeba malíř Josef Mánes. Dovíme se, že náruživým turistou, samozřejmě opěšalým, byl také Karel Hynek Mácha. Zážitky a hlavně dojmy z putování se leckdy odrážely i v tvorbě těchto vnímavých až rozjitřených poutníků.

Leta putovani 3

Josef Mánes - Soutok Labe s Vltavou

Touha cestovat však nepramenila jen z pohnutek poznávacích či zábavních, někdy se jednalo o holou nezbytnost. Sotvakterý dnešní student by byl schopen (a ochoten) podniknout namáhavou předvánoční pěší túru z píseckého gymnásia až k rodičům na Šumavu, jak si to později zaznamenal spisovatel Karel Klostermann – výňatky ZDE (Na cestě k domovu | Čtení z Písku) A kdo by záviděl bědným slovenským dráteníkům (neboli drotárům) jejich putování po mocnářství, kdy nabízeli své služby, jakkoli i oni zaujali leckteré malíře, kteří je zvěčnili jako romantický, ne-li přímo exotický prvek. A výrazný sociální podtext provází i odchody do Ameriky, které se rozmohly zejména v druhé půli předminulého století. Krajanské komunity a spolky ostatně leckde existují až do dneška.

Reklamy se řídí jinými pravidla než historickou hodnověrností

Konečně se vykytovaly i cesty dnes zvané služebními, ostatně rozmach železnice mnohé usnadnil a zjednodušil, i když některé profese vymazal – například formanství, tedy přepravu zboží (i lidí) vozy taženými koňmi. Poslední příspěvek se pak dotýká objevitelských cest Emila Holuba, dnes absurdně zkoumaného, zda jeho počínání neovládal kolonizátorský duch, avšak zacílení směřuje trochu jinam – k dnešním reklamám či videoklipům s „holubovským“ podtextem, které pisatel viní z nedostatku historické přesnosti a šíření zavádějících či přímo závadných klišé o domorodném africkém obyvatelstvu.

Leta putovani 2

Ferdinand Runk - Rozhledna na Kleti

Považuji za naprosto obskurní nápad chtít po reklamách, aby dodržovaly historické reálie, když ty jsou pouhým atraktivním, nijak závazným pozadím. Základním rysem je tu nadsázka pro leckteré pokrokáře možná nekorektní a překvapivost, schopnost na minimální ploše zaujmout propagovaným předmětem, ať již je to pivo nebo cokoli jiného. Ostatně probíraná dílka (natočená v první půli 90. let) nejsou filmařsky nijak oslnivá, jejich nápaditost považuji za dosti chtěnou a prvoplánovou. Můžete je sami vychutnat – „holubovská“ reklama je dostupná ZDE (Pilsner Urquell: Emil Holub v Africe) a videoklip Tří sester naleznete ZDE (Tři sestry - Lidojedi). Pro srovnání připojuji další s historií si pohrávající reklamu, tentokrát s dávným putováním Slovanů, jak to zpodobnila jedna chorvatská reklama – ZDE (Ozujsko pivo - Ostajemo di smo).

Leta putovani 1

Zdeněk Hojda, Eva Bendová (eds.): Léta putování. Člověk na cestách v dlouhém 19. století
Vydalo Nakladatelství Academia, Praha 2024. 372 stran
Foto: kniha

Hodnocení: 90 %

www.academia.cz/leta-putovani-clovek-na-ceste-v-dlouhem-19-stoleti--hojda-zdenek--academia--2024


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Aleš Brichta: „Nechtěl bych skončit jako typický popový prostitut.“

Aleš Brichta, ikona naší rockové scény, právě dojel vzpomínkové turné, ale stále má před sebou spoustu koncertů. V rozhovoru si můžete například přečíst, jak to vypadá s novou deskou či co si myslí o turné Arakain. Tak směle do ...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Čo sa deje v kostole na Zelený štvrtok?

zelen200„Bdějte mnou a modlete se. Zůstante zde a proste se mnou.“ Veľká noc sa v týchto dňoch slávi po celom svete. Niektorí ju slávia ako sviatky jari, niektorí ako náboženské sviatky obetovania a zmŕtvychvstania Ježiša Krista. Pre tých, ktorí nechodia do kostola alebo nie sú pra...


Výtvarné umění

Kroměřížská malířka Radmila Vraníková vystavuje své půvabné obrazy v hulínské galerii

vystava hulin200Barevné hrátky je název výstavy kroměřížské malířky Radmily Vraníkové, která probíhá v těchto dnech v Galerii Informačního centra v Hulíně. Autorka vsadila na působivé scenérie, které mají nenapodobitelné kouzlo a nevšední cit pro přesno...

Divadlo

Slovácké divadlo uvede v premiéře Deník Anne Frankové

denik perexSlovácké divadlo je od předminulého týdne, kdy byly vyhlášeny Ceny divadelní kritiky, v první desítce nejlepších českých divadel. Do elitní sestavy se ale neprobojovalo jen uváděním ztřeštěných komedií a výpravný...

Film

Zlín Film Festival není „jen“ pro děti, vedle nového film industry programu zaostří na AI, gaming, digitální hry i aktuální témata pro teenagery

zlin 200Letošní 66. Zlín Film Festival ukáže od 28. května do 3. června, že už dávno není „jen“ o filmech pro děti. Organizátoři nechávají vstupovat do popředí aktuální témata dospívající generace nebo program pro filmové profesionály od začínajících tvůrců po e...