Vědecké studie nebývají určeny širokému okruhu čtenářů. Někdy však vznikne výjimka, která dokáže upoutat i běžné čtenáře. Taková je knížka Josefa Krause o Íránském státním terorismu, která vyšla koncem minulého roku v nakladatelství CDK. Účelem publikace je rozšířit znalosti o státním terorismu i o Íránu a jeho působení na mezinárodní scéně, zejména získání dominantního postavení v Perském zálivu, v oblastech Kaspického moře, zabránění smíru v arabsko-izraelském konfliktu a udržení svého vnitřního terorismu.
Autor hledá odpověď, jakou hrozbu v mezinárodním terorismu Írán představuje, a to od vzniku Islámské republiky v roce 1979, kdy končila monarchie (dynastie Pahlaví) a moc ve státě získává duchovenstvo (ajatolláh Chomejní). V podobě případové studie jsou uvedena data jak z různých oficiálních zpráv, odkazů na jednotlivé odborníky či konzultace s nimi, tak i z autorových terénních výzkumů nejen v Íránu, ale i v dalších zemích, které několikrát navštívil. Také nezastírá, že právě vlastní výzkum byl spojen s velkými problémy s ověřováním získaných dat.
Vysvětluje pojem terorismu na základě různých názorů z odborných prací i různé způsoby státní podpory terorismu. Zajímavé je etnické a náboženské rozdělení 70 milionů obyvatel Íránu, kdy dominantní postavení Peršanů, většinou šíitského muslimského náboženství, doplňuje 49 % etnických menšin, a rozebírá jejich postavení ve státě.
Dvě stě devatenáct stránek nabitých informacemi je rozděleno do 17 částí. Ty první dvě úvodní se zabývají projektem a problémy s výzkumem, zejména s prací se zdroji. Další, která se věnuje teorii státního terorismu, je rozdělena na několik očíslovaných podkapitol. Čtvrtá kapitola se svými podkapitolami přibližuje historii moderního Íránu a základy jeho politického systému. V páté se dovídáme o Perském zálivu a jednotlivých státech (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Irák). Šestá se věnuje oblasti Lavante (Turecko, Sýrie, Libanon, Egypt). V sedmé a osmé kapitole je Afganistan a Kavkazský region. Devátá je věnována íránské podpoře terorismu v jiných částech světa. Desátá pod názvem Terorismus dovnitř odhaluje terorismus uvnitř Íránu. Závěr jedenácté části patří rozdělení míry ohrožení a stupni teroristické hrozby podle cílového území. Od dvanácté části pak najde čtenář seznam zdrojů, zkratek, slovník významných perských a arabských pojmů i jmenný rejstřík s odkazy na stránku, pro rychlou orientaci v publikaci. Autor také používá vysvětlivky pod čarou přímo na jednotlivých stránkách a knížka obsahuje i jeho fotografie a tabulky.

Publikace je určená všem, kdo mají zájem se seznámit s problematikou terorismu, a to nejen odborníkům, ale její srozumitelnost pomůže i běžnému čtenáři v orientaci v této složité a pro většinu z nás málo pochopitelné problematice. Získá i jiný pohled na konflikty, které neustále plní stránky novin, ať ty minulé (válka Írán-Irák), situaci v Afganistanu, činnost íránských Revolučních gard, Hizballáhu a dalších skupin, a také kdo a jak se na tom finančně podílí. Také se dočte o obavách izraelského státu i o ohrožování a napadení židovských cílů v různých částech světa (Argentina, Indie, Bulharsko atd.).
Odborná recenze považuje publikaci za velmi zdařilou, pro běžného člověka je přínosem to, že získá nové informace z ověřených faktů, rozšíří si a pochopí provázanosti i složitosti při objasňování terorismu.
www.cdk.cz/knihy/462/iransky-statni-terorismus/
| < Předchozí | Další > |
|---|







Už před lety si zvolil profesi maskéra, díky čemuž se podílel na řadě nezapomenutelných filmů a poznal přitom fůru osobností. Bobo Sobotka spolupracoval nejen s Karlem Kachyňou, ale také třeba s Milošem Formanem, když tady točil oscarovéh...
Stáří není obvykle vnímáno jako životní období, které by mohlo být zajímavé nebo dobrodružné. A přitom to tak klidně může být. Protože být starý neznamená, že život vám už nic hezkého nenabídne.
České sklo je celosvětově považováno a uznáváno za kulturní fenomén. Harrachovské sklárně v Novém Světě v Krkonoších patří přední místo mezi podniky, které se v minulosti o proslulost českého sklářství zasloužily. Sklárna, zmiňovaná v písemných pra...
Moravské divadlo Olomouc připravuje novou další činoherní představení Bořiny za břehem, které režíruje Miroslav Krobot. Ten je spolu se svým spolupracovníkem Lubomírem Smékalem autorem nové hry, jejíž premiéra je stanovena na pátek 4. dubna.
Ve středu 11. ledna odstartuje v kině Světozor historicky první filmový festival íránského současného filmu, který potrvá do neděle 15. ledna. Co všechno divákům přinese letošní zahajovací přehl...