I malé obce se mohou dostat do podvědomí nejen Evropy, ale i světa. Stačí k tomu jen dnes běžná věc – knoflík. K nahlédnutí do jeho historie se musíme vrátit pár století zpět.
Jak se začaly vyrábět knoflíky
Končící třicetiletou válkou (1618 - 1648) zanikají v severních Čechách hamry (kovárny s buchary poháněnými vodou) léta spojená se Saskem na druhé straně hranic, na kterých byla většina obyvatel závislá. Kopcovitý a kamenitý terén je neuživil, a tak byla hledána jiná cesta k obživě. Zkušenosti s prací s kovem byly proto základem pro výrobu litinových lžiček, klik, přezek, podkov a ozdob na koňské postroje. Hledaly se i další možnosti, a těmi byla výroba cínových knoflíků.
První cínové knoflíky se začaly v Petrovicích (Peterswald ) na Ústecku vyrábět v roce 1770 panem Christianem Hiecklem a brzy měl následovníky. Pro řemeslnou výrobu byla tehdy vyčleněna jedna místnost v chalupě, odbyt si zajišťoval každý výrobce sám na městských trzích. O zboží byl zájem. Začíná se v Petrovicích a i v okolních vesnicích (dnes Tisá, Ostrov, Rájec, Hladov, Podmokly a další) s tovární výrobou. O odbyt se starají první prodejci a obchodníci. Tu největší továrnu na kovové výrobky založil v roce 1782 C. Kühnel, vznikají i další. Největší rozkvět této výroby začíná po Napoleonských válkách (1803 -1815), staví se nové továrny u vodních zdrojů, které s parními stroji navyšují svou výrobu. Sortiment výrobků se zvětšuje a dochází ke specializaci mezi továrnami.

Zatímco jedna továrna se specializuje na knoflíky na uniformy, druhá odlévá cvočky pro sedláře a čalouníky. Další vyrábí kovové svorníky a díly pro deštníky nebo kovové chrániče na vysoké podpatky. Nechybí výroba nápadných dekorativních knoflíků, patentek, cvoků, knoflíků na rukavice či čepic, háčky, spony, ozdoby na výložky, díly na koňské postroje a sedla. Zboží je určeno nejen v rámci Rakousko - Uherska. Vyváží se do celé Evropy, ale i do Číny, Indie, Ameriky a Austrálie. Zejména evropské armády mají na knoflících eminentní zájem, a také garda etiopského císaře Haile Selassieho se pyšnila pozlacenými knoflíky jejich výroby.
Knoflíky nahradily zipy
Po I. světové válce se průmyslová výroba rozjíždí velmi pomalu a vzhledem k nedostatku surovin se hledají jiné možnosti. Tou byla výroba zipů, která nastartovala obrat k lepšímu, jenž začal stagnovat během světové hospodářské krize (1929 -1932), kdy mnohé továrny byli nuceni majitelé zavřít. Při sčítání lidu v roce 1939 bylo v Petrovicích 65 % obyvatel zaměstnáno v průmyslu. Ještě v roce 1945 existovala dvacítka továren vyrábějící knoflíky, zdrhovadla a drobné kovové výrobky. Odsunem majitelů firmy Carl Kühnel v roce 1945 skončila éra která vznikla v roce 1800.

Po roce 1945 zůstávají v provozu jen tři továrny, které byly v roce 1948 znárodněny a začleněny pod název Koh-i-noor, brzy pro nedostatek pracovních sil byly dvě zrušeny. Poslední v Petrovicích se stává od roku 1962 provozovnou podniku a po neúspěšné privatizaci v roce 1994 končí definitivně, a tím končí i průmysl v této obci.
Prameny: Petrovice, historie obce od roku 1362, Ing. Jana Jirásková
Foto: autorka (petrovické minimuzeum)
| < Předchozí | Další > |
|---|





Psaní se začal věnovat již v dětském věku. Jeho velkou láskou byl také film, a to animovaný. Několik let pracoval ve Filmovém studiu ve Zlíně. Později se věnoval výrobě loutek a po letech se vrátil k psaní. Je autorem básnické sbírky a vydal tři e-knihy. Letos se Rostisla...
Svatava Raková (*1947), mnohaletá ředitelka Historického ústavu, patří mezi přední znalce novodobých dějin, dlouhodobě se zabývá jak anglickou kolonizací severní Ameriky, tak ranými dějinami USA. A rovněž zkoumá proměny historického bá...
Využijte jedinečné příležitosti zhlédnout předměty ze sbírek SM z doby panování Rudolfa II., císaře římského, krále českého, uherského a chorvatského. Výjimečně bude vystavena i unikátní kniha De Alimentis Libri Tres
Ve dnech 13. až 17. května se v Městském divadle Zlín konal už 29. ročník divadelního festivalu Setkání Stretnutie. Jeho třetí den se na něm na masterclass a v představení Shirley Valentine představila Zuzana Kronerová.
Jediné velkoformátové kino IMAX v České republice slaví kulaté narozeniny. V březnu uplyne 10 let od jeho otevření. Vůbec první veřejná česká projekce na obřím plátně proběhla ve čtvrtek 20. března 2003, zahajovacím filmem provozu kina IMAX
