Velikonoční vajíčka jak je neznáte. Zajímavosti z historie zdobení vajec
Kultura21.cz

Velikonoční vajíčka jak je neznáte. Zajímavosti z historie zdobení vajec

velikonoční stromek Velikonoční svátky se opět blíží a k přípravám patří i tradiční barvení vajíček. Malování a zdobení velikonočních vajíček nijak nesouvisí přímo s křesťanskými tradicemi. Již v pradávné době se malování a zdobení používalo, jak dokladují nejstarší sumerské hroby z dob 2500 let před naším letopočtem, které obsahovaly i zdobené vaječné skořápky. Co zajímavého z historie ještě o barvení vajíček víme?

S nástupem křesťanství, a s ním spojeného dlouhodobého půstu před Velikonocemi, se nesmělo jíst maso, mléčné výrobky a také vajíčka. Jenže slepice to nevěděly, a po zimě začaly opět snášet. Protože vařená vajíčka vydrží déle, tak se jich nashromáždilo větší množství. Pomocí přírodních zdrojů (odvar z cibule, červené řepy a dalších) se barvily pro odlišení podle doby snůšky, a také od čerstvých. Barvená vajíčka se pak rozdávala koledníkům na Velikonoční pondělí.

vajíčka barevná

Co znamenají jednotlivé barvy velikonočních vajíček?

V životopise Marca Aurelia (121 - 180 n. l.) se uvádí legenda o slepici, která v den jeho narození snesla červené vajíčko. Červená barva na vajíčkách, symbol krve a života se stává zvykem a posílá se i jako přání k svátku jara. V Čechách se tento posel jara našel v hrobě ženy z let 1020-30 na jižní Moravě. První historicky doložené barvení je z roku 1290, kdy král Edward I. nechal jako dar obarvit zlatou barvou 450 vajec. Inu král, mohl si to dovolit!

A jak to bylo se žlutou barvou na vajíčkách? Opět jde o legendu, a to z doby, kdy Ježíš Kristus se Svatým Petrem chodili po světě. Jednou, když u skoupé bohaté selky nic k jídlu nedostali, zastavili se v malé chaloupce u vdovy s dětmi. Ta měla jen jednu slepici a jedno vejce původně určené dětem, ale dala jej hostům. Ráno ve vyhaslém popelu pak našla zlatou skořápku a od té doby pocestným nabízela žlutě obarvené vajíčko.

Jak se začaly používat další barvy, tak se k nim postupně přiřazoval i symbolický význam. Červená znamenala lásku a náklonnost, dívky je dávali jen svému milému. Barva zelená − světlá naznačovala sympatie, tmavá oblíbenost, celkově zelená i štěstí, bohatství a plodnost. Modrá s fialovou − to byla naděje, ale žlutá odmítnutí. Žlutá barva však také vyjadřuje slunce vítězící nad zimou a zrající obilí.

borkovanské kraslice 4

Původ slova kraslice

Slovo kraslice, které máme spojené s vyfouknutými a nádherně ozdobenými vajíčky, se objevuje v nejstarších českých slovnících i v Postile pražských studentů Konráda Waldhausera z roku 1369. Staročeské kraslice opěvují Bartoloměj z Chlumce (cca 1379) nebo Tomáš Štítný ze Štítného (1330 - 1409) ve svých spisech. Kraslice lze vysvětlit jako vejce s jasnou, ohnivou červenou barvou, mimochodem staré označení Velikonoc bylo “červené svátky” (např. v jihozápadních Čechách).

Zdobení vajíček se ve světě vyvíjelo jinak a z kraslic v různých zemích je cítit historie i kulturní zvyklosti. Nejstarší technikou bylo používání vosku s různými způsoby dalších postupů. Koncem 19. století se začíná používat modrá barva a rozšiřují se způsoby zdobení vyškrabováním, olepováním slámou, trávou či tkaninami, obalováním v koření či semínkách.

V roce 1895 byla na Národohospodářské československé výstavě poprvé vystavena malovaná vejce (již vyfouknutá) z Čech, Moravy a Slovenska a měla veliký úspěch. Kraslice se tak stávají předmětem sběratelských zájmů, na vyškrabovaných se po první světové válce uplatňuje barevnost. Zájem o ně stoupal v dobách, kdy se začaly používat k různým výzdobám. Práce to není vůbec snadná, nad jedním vajíčkem se stráví hodně času, a proto už se začínalo s jejich výrobou kolem vánoc.

velikonoční stromek

Borkovanské kraslice a jejich historie

Mezi nejkrásnější kraslice patří ty z moravských Borkovan, které jsou známé po celém světě a můžete je vidět v Kremlu i v Bílém domě. Na skořápku se nanese anilinová barva a po jejím zaschnutí se začíná „ résovat“ podle momentální inspirace malérečky, proto každý kus je originál. Odborně se této technice říká gravírování, používají se nejen slepičí a husí vejce, ale i pštrosí.

Nápisové kraslice byly módou ve 30. letech 20. století, verše byly s pozdravnou, milostnou i vlasteneckou tématikou. V 70. letech byly i texty s notovým záznamem populární písničky a byly vždy na přímou zakázku. Také se oživují starší tradice jednobarevných vyškrabovaných kraslic. Každá malérečka měla, a má, i dnes vlastní rukopis, ve skladbě barev, ve výběru motivů i v kompozici. Asi od šedesátých let a sedmdesátých let 20.století se uplatnil v Borkovanech také jiný způsob dekorování, oživující starší tradici jednobarevných vyškrabovaných kraslic.

Od roku 2009 mají v Borkovanech stálou expozici kraslic, které jsou trvale uloženy v temných vitrínách, aby je světlo nepoškozovalo. Ve fondu muzea v Kloboukách u Brna jsou uloženy kraslice z okolí z přelomu 19.- 20. století, ty jsou jednobarevné, zdobené rostlinnými motivy. Dnes jsou i obce, které mají v období svátků své „kraslicové stromky“. I když letošní velikonoce budou opět omezené, nenechme si je zkazit špatnou náladou.

borkovanské kraslice

Prameny a foto : Borkovanské kraslice | Borkovany


 

Pro dobrou náladu...

Přihlášení



Soutěže

Pyrografie aneb antistresové tvoření pro milovníky dřeva

V nakladatelství Grada vyšla kniha Vypalování do dřeva aneb Pyrografie pro každého, která potěší každého kreativně založeného milovníka dřeva.
Grada

Třešně v rumu jsem zhltla jako malinu

V nakladatelství Cosmopolis vyšla kniha novinářce Michaele Janečkové s názvem Třešně v rumu, která pojednává o její cestě na Kubu.
Cosmopolis (Grada)

Videorecenze knih

Rozhovor

Na ostrově Komodo jsem objevila mladého výtvarníka…

sperk200V minulých dnech mne na jedné módní přehlídce zaujaly šperky. Jistě jsem nebyla sama. Okouzlily mě zvláštním nápadem, zpracováním. Oslovila jsem proto majitelku pražského butiku Details Alenu Zemanovou, která tuto módní přehlídku uspořádala…

...

Hledat

Anketa

Pomalu nastává čas dovolených. Kde byste tu svou nejraději strávili?
 

O čmelácích vážně i nevážně

V nakladatelství Kazda vydali další knihu přírodovědce Dava Goulsona. Po Divočině v zahradě přichází Návrat čmeláků.
Kazda

Čtěte také...

Užijte si virtuální Velikonoce se zlínským muzeem

velikonoce zlin 200Také na velikonoční svátky roku 2021 padl stín covidové krize. Období vítání jara a největší křesťanské svátky si Muzeum jihovýchodní Moravy za běžných okolností připomíná výstavou či předváděním různých řemesel. Pro letošní rok ...

Z archivu...


Literatura

Mrazivé léto – thriller, který chytne a nepustí

mrazive leto manuela martini fragmentDávno, dávno již tomu, co se mi dostala do rukou kniha, kterou bych přečetla jedním dechem, kvůli které jsem obětovala spánek. Dlouho jsem po dočtení jedné kapitoly neprotírala usilovně unavené oči a neříkala si „...

Divadlo

Pražská divadla v březnu: emoce, napětí i dojetí

divadlobrezen1 perexNabídka v početných pražských divadlech je při plné sezóně skutečně rozmanitá. Přinášíme tipy, kam se vypravit za nejblizším zážitkem. Divadlo Disk láká na své absolventské Letovisko plné ironické drásavosti, Divadlo Rokoko zve ...

Film

Jeden svět a pár dokumentárních střípků

JedenSvet20015. ročník dokumentárního filmového festivalu opět přinesl ohromné množství kvalitních, zajímavých i nepochopitelných snímků. Včera se naposledy zaplnily sály sedmi pražských kin diváky lačnícími po poznání. I my jsme se samozřejmě vydali na ně...