Velikonoční vajíčka jak je neznáte. Zajímavosti z historie zdobení vajec

Velikonoční vajíčka jak je neznáte. Zajímavosti z historie zdobení vajec

Tisk

velikonoční stromek Velikonoční svátky se opět blíží a k přípravám patří i tradiční barvení vajíček. Malování a zdobení velikonočních vajíček nijak nesouvisí přímo s křesťanskými tradicemi. Již v pradávné době se malování a zdobení používalo, jak dokladují nejstarší sumerské hroby z dob 2500 let před naším letopočtem, které obsahovaly i zdobené vaječné skořápky. Co zajímavého z historie ještě o barvení vajíček víme?

S nástupem křesťanství, a s ním spojeného dlouhodobého půstu před Velikonocemi, se nesmělo jíst maso, mléčné výrobky a také vajíčka. Jenže slepice to nevěděly, a po zimě začaly opět snášet. Protože vařená vajíčka vydrží déle, tak se jich nashromáždilo větší množství. Pomocí přírodních zdrojů (odvar z cibule, červené řepy a dalších) se barvily pro odlišení podle doby snůšky, a také od čerstvých. Barvená vajíčka se pak rozdávala koledníkům na Velikonoční pondělí.

vajíčka barevná

Co znamenají jednotlivé barvy velikonočních vajíček?

V životopise Marca Aurelia (121 - 180 n. l.) se uvádí legenda o slepici, která v den jeho narození snesla červené vajíčko. Červená barva na vajíčkách, symbol krve a života se stává zvykem a posílá se i jako přání k svátku jara. V Čechách se tento posel jara našel v hrobě ženy z let 1020-30 na jižní Moravě. První historicky doložené barvení je z roku 1290, kdy král Edward I. nechal jako dar obarvit zlatou barvou 450 vajec. Inu král, mohl si to dovolit!

A jak to bylo se žlutou barvou na vajíčkách? Opět jde o legendu, a to z doby, kdy Ježíš Kristus se Svatým Petrem chodili po světě. Jednou, když u skoupé bohaté selky nic k jídlu nedostali, zastavili se v malé chaloupce u vdovy s dětmi. Ta měla jen jednu slepici a jedno vejce původně určené dětem, ale dala jej hostům. Ráno ve vyhaslém popelu pak našla zlatou skořápku a od té doby pocestným nabízela žlutě obarvené vajíčko.

Jak se začaly používat další barvy, tak se k nim postupně přiřazoval i symbolický význam. Červená znamenala lásku a náklonnost, dívky je dávali jen svému milému. Barva zelená − světlá naznačovala sympatie, tmavá oblíbenost, celkově zelená i štěstí, bohatství a plodnost. Modrá s fialovou − to byla naděje, ale žlutá odmítnutí. Žlutá barva však také vyjadřuje slunce vítězící nad zimou a zrající obilí.

borkovanské kraslice 4

Původ slova kraslice

Slovo kraslice, které máme spojené s vyfouknutými a nádherně ozdobenými vajíčky, se objevuje v nejstarších českých slovnících i v Postile pražských studentů Konráda Waldhausera z roku 1369. Staročeské kraslice opěvují Bartoloměj z Chlumce (cca 1379) nebo Tomáš Štítný ze Štítného (1330 - 1409) ve svých spisech. Kraslice lze vysvětlit jako vejce s jasnou, ohnivou červenou barvou, mimochodem staré označení Velikonoc bylo “červené svátky” (např. v jihozápadních Čechách).

Zdobení vajíček se ve světě vyvíjelo jinak a z kraslic v různých zemích je cítit historie i kulturní zvyklosti. Nejstarší technikou bylo používání vosku s různými způsoby dalších postupů. Koncem 19. století se začíná používat modrá barva a rozšiřují se způsoby zdobení vyškrabováním, olepováním slámou, trávou či tkaninami, obalováním v koření či semínkách.

V roce 1895 byla na Národohospodářské československé výstavě poprvé vystavena malovaná vejce (již vyfouknutá) z Čech, Moravy a Slovenska a měla veliký úspěch. Kraslice se tak stávají předmětem sběratelských zájmů, na vyškrabovaných se po první světové válce uplatňuje barevnost. Zájem o ně stoupal v dobách, kdy se začaly používat k různým výzdobám. Práce to není vůbec snadná, nad jedním vajíčkem se stráví hodně času, a proto už se začínalo s jejich výrobou kolem vánoc.

velikonoční stromek

Borkovanské kraslice a jejich historie

Mezi nejkrásnější kraslice patří ty z moravských Borkovan, které jsou známé po celém světě a můžete je vidět v Kremlu i v Bílém domě. Na skořápku se nanese anilinová barva a po jejím zaschnutí se začíná „ résovat“ podle momentální inspirace malérečky, proto každý kus je originál. Odborně se této technice říká gravírování, používají se nejen slepičí a husí vejce, ale i pštrosí.

Nápisové kraslice byly módou ve 30. letech 20. století, verše byly s pozdravnou, milostnou i vlasteneckou tématikou. V 70. letech byly i texty s notovým záznamem populární písničky a byly vždy na přímou zakázku. Také se oživují starší tradice jednobarevných vyškrabovaných kraslic. Každá malérečka měla, a má, i dnes vlastní rukopis, ve skladbě barev, ve výběru motivů i v kompozici. Asi od šedesátých let a sedmdesátých let 20.století se uplatnil v Borkovanech také jiný způsob dekorování, oživující starší tradici jednobarevných vyškrabovaných kraslic.

Od roku 2009 mají v Borkovanech stálou expozici kraslic, které jsou trvale uloženy v temných vitrínách, aby je světlo nepoškozovalo. Ve fondu muzea v Kloboukách u Brna jsou uloženy kraslice z okolí z přelomu 19.- 20. století, ty jsou jednobarevné, zdobené rostlinnými motivy. Dnes jsou i obce, které mají v období svátků své „kraslicové stromky“. I když letošní velikonoce budou opět omezené, nenechme si je zkazit špatnou náladou.

borkovanské kraslice

Prameny a foto : Borkovanské kraslice | Borkovany


 

Přihlášení



Antarktida. Nejlepší povídky z pera Claire Keeganové

Oceňovaná autorka a královna povídek Claire Keeganová si drží i u našich čtenářů čestné místo a velký zájem, bývá velmi čtená a oblíbená. Její povídky v různých souborech vydává nakladatelství Prostor. Tentokrát nabízí obsáhlejší publikaci nazvanou Antarktida, v níž najdete hned patnáct povídek Claire Keeganové a já si myslím, že by tato knížka rozhodně neměla chybět ve vaší knihovně.

Doba kamenná neskončila kvůli nedostatku kamenů. Ale co doba ropná?

Už více než 150 let používá lidstvo ropu. Už více než 150 let určuje ropa hodnotu půdy a definuje mezinárodní vztahy. A stejnou dobu trvá život May (Marie Anna Myšičková). May je žena, která žije na chudé farmě v Anglii. S rodinou svého manžela moc nevychází a touží po jiném, lepším životě nejen pro sebe, ale i pro dítě, které čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Písně jsou venku, mám místo na nové!

jonasova 200Adélka Jonášová je skvělá holka a složila písničku pro mého hyperaktivního psa Jonáše. Má novou desku a pěje ve třech s mámou Pavlínou Jíšovou a partnerem Reném Součkem, autorem frýdecko-místecké hymny Fajne-Mjesto.

...

Je mi skvěle

Chceš vědět, jak se cítit skvěle? Tahle knížka plná zábavy, básniček, otázek k zamyšlení, pokusů, her, vychytávek a vtipných obrázků ti ukáže, co dělat, když ti není úplně hej. Odpoví na otázky, jak vést zdravé vztahy, mít silné tělo, kterému budeš rozumět, a dobré návyky, jak pěstovat silnou vůli, odolnost, cílevědomost. Pomůže ti hledat smysl života. Zjisti, co všechno se v tobě odehrává.

Čtěte také...

Galerie v roce 2016 oslaví 220 let od svého založení

narodnigalerie 200V příštím roce oslaví Národní galerie v Praze 220 let od svého založení. To z ní činí jednu z nejstarších veřejných uměleckých sbírek. Výroční výstava na téma darování a velkorysosti poprvé propojí ...

Z archivu...


Divadlo

Křehká duše v lidském těle

Perex skleněný blud

Vedle největšího plzeňského divadla, Divadla Josefa Kajetána Tyla, existuje v západočeské metropoli i velké množství relativně malých divadelních spolků. Jedním z nich je původně sedmičlenná skupina s názvem DI...

Film

Kdo přežije v boji Na život a na smrt?

na zivot smrt perexFilm Na život a na smrt, v originále Lone Survivor (opět kvalitní překlad že?), shrnuje události, které proběhly v roce 2005 v Afghánistánu ve válečné americké operaci pod krycím názvem „Red Wings“, jejímž hlavním cíl...