Uvažovali jste někdy nad tím, co nás utváří jako národ, co si s sebou neseme a co je zakódováno v našem podvědomí? Nakladatelství Academia spolu s Památníkem Lidice připravily publikaci obsahující dvanáct odborných textů vztahujících se k fenoménu paměti, konkrétně co nebo kdo utváří paměť českou.
Kniha je rozdělena do tří tematických okruhů – v prvním jsou zařazeny příspěvky především takové, které se snaží paměť vůbec definovat, ve druhém hovoří autoři o národní paměti prostřednictvím odkazu tří zásadních osobností (T. G. Masaryk, Z. Nejedlý, M. Horáková), v posledním odborníci zobrazují a přibližují českou paměť pomocí muzejní činnosti v různých podobách.
V jednom z příspěvků se dostáváme k tomu, že český národ nebere holocaust jako svou tragédii – ať už se jedná o židovské nebo romské obyvatelstvo, přesto během druhé světové války zemřelo na desítky tisíc českých (československých) občanů. Podobně se o tom vyjádřil i Adam Drda ve své knize Zvláštní zacházení. ZDE
Naproti tomu můžeme postavit osobnost Tomáše G. Masaryka – toho pro změnu téměř všichni vnímají pozitivně a je pro český lid „tatíčkem“, národní ikonou, avšak v období komunistické nadvlády byl tento postoj potlačován. V dnešní době je opět Masaryk svobodně vnímám jako prezident, který měl hluboké morální zásady a jeho příběh muže, který se z chudé rodiny vypracoval vlastní pílí a snahou až na místo nejvyšší funguje jako silný motivační nástroj (i v českém prostředí můžete zažít něco jako „American dream“).
Nad osudem Milady Horákové v české paměti se zamýšlí francouzská historička Françoise Mayer. Doktorku Horákovou obvykle vnímáme jako charakterní ženu, která trpěla kvůli svým ideálům a morálnímu postoji. A přesto, že v padesátých letech minulého století probíhalo vícero soudních procesů a byly i rozsáhlejší, co se týče zasažených osob, v české paměti je nejsilněji zapsán právě život Milady Horákové.
Nejen v českém prostředí napáchala vláda komunistické strany rozsáhlé škody. Ovlivňovala veškeré dění a pohrávala si i s dějinami, které se snažila přizpůsobit své ideologii například prostřednictvím muzejnických expozicí. Proto bylo nutné po roce 1989 zrevidovat učebnice dějepisu, ale také vyřešit nové poslání památníků a muzejních institucí (a samozřejmě mnoho dalšího).
Kromě toho, že kniha přináší spoustu poutavých informací a přibližuje vybrané části české historie, nutí nás zamyslet se nad tím, co v nás samotných utvářelo identitu s naším národem – ať už se jedná o to, co nás učili ve školách, nebo jak historii vnímá naše rodina a nejbližší a udělat si sami v sobě jakousi inventuru. Publikace je zajímavým prostředkem, jak nejen poznat naši historii, ale i sám sebe.
Česká paměť - Národ, dějiny a místa paměti
Autor: Radka Šustrová, Lubomíra Hédlová (eds.)
Žánr: literatura faktu
Nakladatelství: Academia
Rok vydání: 2015
Počet stran: 460
Hodnocení: 80 %
Zdroj foto: www. academia.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Herečka, zpěvačka, moderátorka, textařka, skladatelka, jsou profese Dáši Zázvůrkové, kterou moc baví psát si písničky se svými tématy, také ráda ...
Připravit výstavu k takovému výročí nebylo jednoduché. Ne proto, že by se muzeum nemělo čím pochlubit, ale spíše naopak. Už jenom tím, že patří od svého založení mezi neustále se stěhující, by obsadilo jednu kompletní výstavu.
„Již před podzimní rovnodenností se všichni těšili na dva týdny trvající zelná setkání. Svobodná mládež chodila postupně od domu k domu a všichni společně krouhali a šlapali zelí. V podstatě šlo o jistý druh velebného obřadu:...
Na tiskové konferenci Asociace profesionálních divadel ČR, která stojí za informační kampaní Pomozte svému divadlu, slíbil ředitel úřadu Ministerstva kultury Milan Kupka, za...
Od proslulé animované verze se na plátnech a obrazovkách objevilo několik dalších zpracování tohoto „pojmu“ v pohádkovém světě, avšak úspěšným a velice zdařilým se stal až snímek z letošního roku z dílny Walt Disney...