Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Uvažovali jste někdy nad tím, co nás utváří jako národ, co si s sebou neseme a co je zakódováno v našem podvědomí? Nakladatelství Academia spolu s Památníkem Lidice připravily publikaci obsahující dvanáct odborných textů vztahujících se k fenoménu paměti, konkrétně co nebo kdo utváří paměť českou.  

Kniha je rozdělena do tří tematických okruhů – v prvním jsou zařazeny příspěvky především takové, které se snaží paměť vůbec definovat, ve druhém hovoří autoři o národní paměti prostřednictvím odkazu tří zásadních osobností (T. G. Masaryk, Z. Nejedlý, M. Horáková), v posledním odborníci zobrazují a přibližují českou paměť pomocí muzejní činnosti v různých podobách.

V jednom z příspěvků se dostáváme k tomu, že český národ nebere holocaust jako svou tragédii – ať už se jedná o židovské nebo romské obyvatelstvo, přesto během druhé světové války zemřelo na desítky tisíc českých (československých) občanů. Podobně se o tom vyjádřil i Adam Drda ve své knize Zvláštní zacházení. ZDE

Naproti tomu můžeme postavit osobnost Tomáše G. Masaryka – toho pro změnu téměř všichni vnímají pozitivně a je pro český lid „tatíčkem“, národní ikonou, avšak v období komunistické nadvlády byl tento postoj potlačován. V dnešní době je opět Masaryk svobodně vnímám jako prezident, který měl hluboké morální zásady a jeho příběh muže, který se z chudé rodiny vypracoval vlastní pílí a snahou až na místo nejvyšší funguje jako silný motivační nástroj (i v českém prostředí můžete zažít něco jako „American dream“).

Nad osudem Milady Horákové v české paměti se zamýšlí francouzská historička Françoise Mayer. Doktorku Horákovou obvykle vnímáme jako charakterní ženu, která trpěla kvůli svým ideálům a morálnímu postoji. A přesto, že v padesátých letech minulého století probíhalo vícero soudních procesů a byly i rozsáhlejší, co se týče zasažených osob, v české paměti je nejsilněji zapsán právě život Milady Horákové.

Nejen v českém prostředí napáchala vláda komunistické strany rozsáhlé škody. Ovlivňovala veškeré dění a pohrávala si i s dějinami, které se snažila přizpůsobit své ideologii například prostřednictvím muzejnických expozicí. Proto bylo nutné po roce 1989 zrevidovat učebnice dějepisu, ale také vyřešit nové poslání památníků a muzejních institucí (a samozřejmě mnoho dalšího).

Kromě toho, že kniha přináší spoustu poutavých informací a přibližuje vybrané části české historie, nutí nás zamyslet se nad tím, co v nás samotných utvářelo identitu s naším národem – ať už se jedná o to, co nás učili ve školách, nebo jak historii vnímá naše rodina a nejbližší a udělat si sami v sobě jakousi inventuru. Publikace je zajímavým prostředkem, jak nejen poznat naši historii, ale i sám sebe.

Česká paměť - Národ, dějiny a místa paměti
Autor: Radka Šustrová, Lubomíra Hédlová (eds.)
Žánr: literatura faktu
Nakladatelství: Academia
Rok vydání: 2015
Počet stran: 460
Hodnocení: 80 %                

Zdroj foto: www. academia.cz