Střední Evropa: jak na sebe vzájemně pohlížíme
Banner

Střední Evropa: jak na sebe vzájemně pohlížíme

Tisk

cesi a jejich sousede 200Nakladatelství Academia vydalo knihu Češi a jejich sousedé s podtitulem Meziskupinové postoje a kontakt ve střední Evropě. Čtveřice autorek - Sylvie Graf, Martina Hřebíčková, Magda Petrjánošová a Alicja Leix - se jala zkoumat, jak sousedící národy střední Evropy, jmenovitě Češi, Slováci, Němci, Poláci a Rakušané na sebe pohlížející, přičemž v hledáčku pozornosti jsou přirozeně čeští respondenti. Výhradně na Čechy se ostatně vztahují i výroky jejich sousedů.

Sociologicky zaměřená publikace nenechává nikoho na pochybách, že touží po označení vědecká, nalezneme tu i tabulky a barevné grafy. Nejprve se zabývá teoretickým vymezením meziskupinových jevů, věnuje se třeba výkladu takových termínů, jako jsou stereotypy nazírání, předsudky a rovněž diskriminace. Druhá rozlehlá kapitola osvětluje metodologii výzkumu, aby snad čtenář ani na okamžik neupadl v pokušení podezírat autorky z nějakých nepravostí. V dalších kapitolách se třeba dočteme, jak jednotlivé národnosti vnímají samy sebe.

Čtenáře budou přirozeně nejvíce zajímat výsledky, podepřené dotazníkovým šetřením, které shrnují zjištěné údaje. Pro lepší dokreslení jsou hojně zmiňovány jednotlivé výroky zpovídaných osob, ať již se jedná o vztah Čechů ke svým sousedům nebo naopak okolních národů k českému etniku.

Potvrdily se empiricky známé zkušenosti, že třeba stále panuje silný pocit vzájemnosti mezi Čechy a Slováky. Mezi Čechy a Poláky přetrvávají drobná škorpení, máme tendenci se na Poláky dívat jako na směšné pámbíčkáře a na vždy poctivé podnikavce.

cesi a jejich sousede mapa

Potěšitelné jistě je, že se snad již vymizela vražedná animozita mezi Čechy a Němci, daná krutými zážitky z druhé světové války a živá zejména mezi (již vymírajícími) pamětníky. Avšak i nyní Češi Němcům vytýkají, že se v zahraničí - jmenovitě u nás - chovají hlučně, neomaleně a nadutě.

Co připojit k výsledkům? Jejich zevšeobecnění bude asi sporné, protože jsou takříkajíc "jednotlivé", jakkoli výzkumnice pracovaly s třemi skupinami českých respondentů – s vysokoškoláky, s dospělými pracujícími a sociálními vědci. Za sebe musím vznést vážnou výhradu: když už si autorky daly tu práci, že prozkoumaly postoje českého obyvatelstva k sousedům (a vztah sousedů k němu), je mi líto, že uvízly toliko v rovině státní příslušnosti.

Postrádám taktéž oboustranně prozkoumaný postoj Čechů k menšinám, které s nimi (vedle nich) na území českého státu žijí. Mám na mysli nejen romskou populaci, ale také Ukrajince, Vietnamce, Číňany, přistěhovalce z bývalé Jugoslávie či nyní tak aktuálního Blízkého východu. Komunikace a kontakt s těmito komunitami je rozhodně každodennější, a tudíž důležitější nežli se sousedy.

Kniha Češi a jejich sousedé je dílo z laického stanoviska pozoruhodně "nejedlé", obtížně konzumovatelné a zahlcené dávivým vědeckým balastem. Což kdyby vážené pisatelky toto dílo přepsaly do srozumitelnějšího jazyka a oslovily tak širší čtenářskou masu, nejen své kolegy?

cesi a jejich sousede

A snad by mohly odbourat i směšné lpění na genderové vyváženosti. Posuďte sami tento úryvek: "Sociology a socioložky jsme sloučily do jedné skupiny a s politology a politoložkami, odborníky a odbornice z oboru kulturní antropologie s etnology." (s.85) Jak jsem z této věty vyrozuměl, v etnologii se žádné ženy zřejmě nevyskytují, když nebyly zmíněny. Ještěže vážené vědkyně neslučovaly myslivce s myslivkyněmi, celníky s celnicemi, hady s hadicemi nebo popelníky s popelnicemi…

P.S. Tak si vybavuji, jak jsem se nad něčím podobným řehtal už kdysi dávno v Životě Briana nestárnoucích Monty Pythonů. I tam se to, byť na biblickém půdorysu, hemžilo důsledně lišenými příslušníky a příslušnicemi všeho možného. A vůbec: pro zlepšení nálady po namáhavé četbě si pusťte tuhle legendární parodii kramářských morytátů, završenou vědeckým bádáním o Golemovi: složili ji pánové Voskovec, Werich a Ježek

Sylvie Graf, Martina Hřebíčková, Magda Petrjánošová, Alicja Leix: Češi a jejich sousedé. Meziskupinové postoje a kontakt ve střední Evropě.
Vydala Academia, Praha 2015. 351 stran
Hodnocení: 50%

Ukázka z knihy:  http://www.academia.cz/files/ukazky/9788020024893/ukazka.pdf

Foto: www.academia.cz, www.idnes.cz


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Tomáš Starý: Vystavování mimo tuzemsko mi otevřelo cestu k zahraničním sběratelům

archiv Tomáš StarýTomáš Starý působí již druhou dekádu na streetartové scéně. Zaměřuje především na mural art – velkoplošné malby ve veřejném prostoru. Patří k nejvýraznějším muralistům současnosti, věnuje se také grafickému designu a malbě na plátno. Svá díla vyst...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

Výstava o životě před padesáti lety aneb JAK SE ŽILO ZA HUSÁKA

husak 200Byla to tak trochu troufalost, ale i značné riziko, představit veřejnosti, jak se žilo před touto, z hlediska historie velmi krátkou, dobou. Vždyť pamětníků z té doby je stále mnoho a každý má své vzpomínky i názory jiné. Poslední velká výstava ústeck...

Z archivu...


Výtvarné umění

Na Smíchovské náplavce zakotvily sochy s názvem Lifeboats

sculptureline200Sochařský festival Sculpture Line se v samém závěru rozrostl o dílo Lifeboats (Záchranné čluny) německého umělce Johannese Pfeiffera, které vytvořil přímo pro Prahu. Včera zakotvilo na Smíchovské náplavce mezi kobkami 16 a 17. Jedná se o...

Divadlo

Magický svět Jeníčka a Mařenky ožívá na jevišti Moravského divadla Olomouc

jenicek a marenka200Moravské divadlo Olomouc připravuje premiéru opery Jeníček a Mařenka, nejznámějšího díla Engelberta Humperdincka. Režisérka Eliška Říhová přináší pohled na archetypální příběh, který zasáhne nejen mladé publikum. Výprava dvou souro...

Film

Na co jít na Mezipatrech - osobní tipy ředitele

mezipatraUmělecký ředitel Mezipater Aleš Rumpel dává osobní tipy na filmy, které budou promítány v rámci 13. ročníku filmového festivalu Mezipatra, který začíná ve čtvrtek 8. listopadu v Praze.

...