Lidé s uprchlickou zkušeností zažívají traumata

Lidé s uprchlickou zkušeností zažívají traumata

migranti 200Rovnost nezná hranice. Takový název nesl seminář uskutečněný v Praze u příležitosti Mezinárodního dne rovnosti žen (19. června) a mužů a Mezinárodního dne uprchlíků (20. června).

 

 

Nejtěžší bylo odejít, ale my jsme věděly, že musíme! – na tom se shodly ženy, které utíkaly před válkou. Bylo pro ně emocionálně náročné odejít od svých blízkých. Většinou hovořily o tom, že chtějí zajistit bezpečný život svým rodinám, dětem, o sobě moc nemluvily.

Mnohokrát riskovaly vlastní bezpečí. To vše Petra Ezzeddine (FHS UK Praha) citovala ze zpovědí žen s uprchlickou zkušeností z bývalé Jugoslávie. Jedná se o ženy mezi 53 a 83 lety, rozhovorů bylo v rámci výzkumu provedeno sedmatřicet.

V Česku je braly jako cizinky…

Zklamáním pro ně bylo, že v Česku byly považované za cizinky – Čechy a Češky znaly z dovolených na jugoslávském pobřeží. Do utečeneckých zařízení v ČR za nimi ale místní nepřicházeli, nenabízeli jim pomoc, nezajímali se o jejich situaci. Nepřišli ani zástupci samospráv.

Ženy se cítily izolované, oceňovaly ale práci humanitárních pracovnic a pracovníků. Socioložka Zuzana Uhde uvedla, že dané zkušenosti je nutné vzít v potaz i v pohledu na stávající uprchlíky a uprchlice ze Sýrie a dalších zemí.

V imigraci jí zemřel syn na leukémii

Michal Šípoš (Goldsmith, University of London), který hovořil o těžkých traumatických zkušenostech čečenských utečenců v Polsku, dodal, že uvědomit si tento rozměr je velmi důležité – to, co lidé utíkající před válkou a bídou zažívají, je mnohdy odlišné od představ kupříkladu českých institucí.

Osudy jsou to mnohdy velmi těžké – jedné ženě třeba v imigraci zemřel syn na leukémii, což je tragédie vždy, navíc daleko od domova a svých blízkých. Pro ženy s uprchlickou zkušeností byl zřízen i blog, kde mohou své zkušenosti sdílet.

migranti

Krize empatie

Fatima Rahimi, která pochází z Afghánistánu, má uprchlickou minulost a v současné době je redaktorkou Deníku Referendum. V ČR žije 15 let. „Tehdy byly uprchlické tábory plné, nikde se o tom ale nepsalo, lidé mě brali jako Fatimu, člověka, který pochází z Afghánistánu. Dnes, když někdo pochází z Afghánistánu, mají na něj jako na muslima názor předem, nechtějí ho poznat. Měla jsem to jednodušší,“ řekla. Dnes je podle ní krize empatie.

Tomáš Pavlas z Otevřené společnosti řekl, že kupříkladu lidé, kteří brojí proti tomu, aby muslimská dívka Eman Ghaleb studovala v Teplicích, se ve fundamentu shodují s islamistickými radikály, kteří také zavrhují ženám studium.

Válcují nás emoce

Eva Čech Valentová ze Sdružení pro integraci a migraci řekla, že v ČR už nás válcují emoce, které jsou na každém kroku. Na organizaci, v které působí, se už dokonce obracejí i větší média, která žádají o informace. „Říkají, že jsou si vědoma, že k té hysterii proti uprchlíkům přispěla,“ řekla.

Podle Pavlase je strach – po atentátech v Evropě – pochopitelný, problém ale je, jak ho někteří politici uchopili a jak s ním pracují. Potíž je podle něj v tom, jak se o uprchlících ve veřejném prostoru často mluví – jako o objektech, nikoli jako o lidech.

Seminář o sociálních a genderových nerovnostech a migraci zorganizoval ve spolupráci s Českou ženskou lobby Sociologický ústav Akademie věd ČR.

(Foto: Facebook Chci pomoci uprchlíkům na Hlavním nádraží v Praze)


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

Festivalové otázky pro: Jirku Sýkoru (Tleskač)

200rozPřinášíme vám další rozhovor ze série festivalového ‚popovídání‘. Po koncertě partičky Tleskač na Benátské noci jsme se sešli s frontmanem Jirkou Sýkorou!

...

Hledat

Z archivu...

Čtěte také...

Spolutvůrci legendárního seriálu se potkali po dlouhých letech

setk200První setkání dvou velkých spolutvůrců legendárního televizního seriálu Přátelé zeleného údolí proběhlo až po neuvěřitelných pětatřiceti letech. Že netušíte, kterých? Stalo se to v říjnu 2015 v malebné vesničce za Prahou, kde jeden z nich již léta bydlí. ...


Literatura

O mládí v Kundomočálu

vittula200Popmusic z Vittuly byla ve Švédsku vydaná v roce 2000. Už tehdy vyvolala velký rozruch. Čtenáři příběh považují za skvělou ukázku severského magického realismu. Knihu letos v češtině vydává podruhé nakladatelství Argo, i to určitě svědčí o oblib...

Divadlo

Pejsek a kočička rozdávají ve zlínském divadle opět radost

200dZlínské Městské divadlo si dětské diváky předchází jak může, rozhodně je nebere jako doplněk k divákům dospělým. A tak první premiéra roku 2013 i první premiéra právě se rozbíhající sezóny 2013/2014 patřily právě dětem. Na jeviště zlínského divadla se po čase v...

Film

Zašlá sláva biografů a filmového pásu

biog200Zdalipak tušíte, že kinům se říkávalo biografy, že sídlila jak v neútulných prostorách, kde mnohdy nahradila dřívější zábavní podnikání, tak v přepychových sálech postavených již s vědomím, že se v nich budou promítat filmy. Zdalipak tušíte, že dříve se ...