Lidé s uprchlickou zkušeností zažívají traumata

Lidé s uprchlickou zkušeností zažívají traumata

migranti 200Rovnost nezná hranice. Takový název nesl seminář uskutečněný v Praze u příležitosti Mezinárodního dne rovnosti žen (19. června) a mužů a Mezinárodního dne uprchlíků (20. června).

 

 

Nejtěžší bylo odejít, ale my jsme věděly, že musíme! – na tom se shodly ženy, které utíkaly před válkou. Bylo pro ně emocionálně náročné odejít od svých blízkých. Většinou hovořily o tom, že chtějí zajistit bezpečný život svým rodinám, dětem, o sobě moc nemluvily.

Mnohokrát riskovaly vlastní bezpečí. To vše Petra Ezzeddine (FHS UK Praha) citovala ze zpovědí žen s uprchlickou zkušeností z bývalé Jugoslávie. Jedná se o ženy mezi 53 a 83 lety, rozhovorů bylo v rámci výzkumu provedeno sedmatřicet.

V Česku je braly jako cizinky…

Zklamáním pro ně bylo, že v Česku byly považované za cizinky – Čechy a Češky znaly z dovolených na jugoslávském pobřeží. Do utečeneckých zařízení v ČR za nimi ale místní nepřicházeli, nenabízeli jim pomoc, nezajímali se o jejich situaci. Nepřišli ani zástupci samospráv.

Ženy se cítily izolované, oceňovaly ale práci humanitárních pracovnic a pracovníků. Socioložka Zuzana Uhde uvedla, že dané zkušenosti je nutné vzít v potaz i v pohledu na stávající uprchlíky a uprchlice ze Sýrie a dalších zemí.

V imigraci jí zemřel syn na leukémii

Michal Šípoš (Goldsmith, University of London), který hovořil o těžkých traumatických zkušenostech čečenských utečenců v Polsku, dodal, že uvědomit si tento rozměr je velmi důležité – to, co lidé utíkající před válkou a bídou zažívají, je mnohdy odlišné od představ kupříkladu českých institucí.

Osudy jsou to mnohdy velmi těžké – jedné ženě třeba v imigraci zemřel syn na leukémii, což je tragédie vždy, navíc daleko od domova a svých blízkých. Pro ženy s uprchlickou zkušeností byl zřízen i blog, kde mohou své zkušenosti sdílet.

migranti

Krize empatie

Fatima Rahimi, která pochází z Afghánistánu, má uprchlickou minulost a v současné době je redaktorkou Deníku Referendum. V ČR žije 15 let. „Tehdy byly uprchlické tábory plné, nikde se o tom ale nepsalo, lidé mě brali jako Fatimu, člověka, který pochází z Afghánistánu. Dnes, když někdo pochází z Afghánistánu, mají na něj jako na muslima názor předem, nechtějí ho poznat. Měla jsem to jednodušší,“ řekla. Dnes je podle ní krize empatie.

Tomáš Pavlas z Otevřené společnosti řekl, že kupříkladu lidé, kteří brojí proti tomu, aby muslimská dívka Eman Ghaleb studovala v Teplicích, se ve fundamentu shodují s islamistickými radikály, kteří také zavrhují ženám studium.

Válcují nás emoce

Eva Čech Valentová ze Sdružení pro integraci a migraci řekla, že v ČR už nás válcují emoce, které jsou na každém kroku. Na organizaci, v které působí, se už dokonce obracejí i větší média, která žádají o informace. „Říkají, že jsou si vědoma, že k té hysterii proti uprchlíkům přispěla,“ řekla.

Podle Pavlase je strach – po atentátech v Evropě – pochopitelný, problém ale je, jak ho někteří politici uchopili a jak s ním pracují. Potíž je podle něj v tom, jak se o uprchlících ve veřejném prostoru často mluví – jako o objektech, nikoli jako o lidech.

Seminář o sociálních a genderových nerovnostech a migraci zorganizoval ve spolupráci s Českou ženskou lobby Sociologický ústav Akademie věd ČR.

(Foto: Facebook Chci pomoci uprchlíkům na Hlavním nádraží v Praze)


 

Přihlášení



Soutěže

HONZA HOMOLA HRAJE V BARVÁCH NA STO LET STAROU KYTARU

Honza Homola z Wohnoutů pokračuje ve své sólové tvorbě, kdy v minulosti vydal již dvě alba. Od roku 2012, kdy vyšlo CD Čarovánky, nechal sólovou tvorbu spát a pustil se do malování obrazů. V době lock downu, kdy Wohnouti nekoncertovali, se začal učit hrát na housle. A když se vše pospojovalo, vznikla z toho nová píseň, ke které přizval jako hosta Terezii Kovalovou.

I ve Finsku může být vyhlášené letovisko

Palm Beach Finland je název další knihy finského spisovatele Anttiho Tuomainena, která vyšla v nakladatelství Kniha Zlín.
Kniha Zlín (Albatros Media)

Rozhovor

Fotograf Ondřej Prosický: „Nebaví mě zpracovávat fotografie, nejraději bych byl pořád venku a fotografoval.“

prosicky 200Tentokrát nám k rozhovoru kývl fotograf Ondřej Prosický, jehož fotografie můžete znát například z časopisu Koktejl či Příroda. Jaká zvířata rád fotí, kolik si bere s sebou vybavení a co se děje na jeho workshopech?

...

Hledat

Videorecenze knih

Příhody telátka potěší malé poplety i rodiče

Ve vydavatelství Radioservis vyšla audiokniha Příhody telátka poplety určená pro malé děti, ale určitě pobaví a potěší i dospělé.
Radiotéka

Anketa

Myslíte si, že současná kultura upadá?
 

Čtěte také...

Muzeum voskových figurín Grévin přivítalo do své „rodiny“ Pavla Nedvěda

ned 200Veřejnost se může již nyní těšit na voskovou podobiznu další slavné ikony, tentokrát ze sportovní sféry. Nejnověji se jí stala legenda českého a světového fotbalu. Své místo zaujme ve třetím patře, kde bude stát po boku dalších českých sportovců spolu ...


Literatura

O vojně s odstupem, ale věrohodně

dva-roky-v-hajzlu 200V nakladatelství Host vyšly vzpomínky Lubomíra Větříška na vojnu s názvem Dva roky v hajzlu. Věnovaná je „nám všem, kteří jsme tam ty dva dlouhé roky byli.“

...

Divadlo

Taková normální rodinka vytvořená z prachu hvězd

200diV naší galaxii je asi 200 miliard hvězd. Z toho asi 10 miliard podobných našemu Slunci. Asi. Protože ročně se narodí asi 7 hvězd a několik umře. Kolem většiny hvězd obíhají dvě i více planet. To je asi 1 bilion planet. Z toho asi 1 miliarda podobných Zemi....

Film

Ježíšek letos nepřijde

prijde letos jezisek plakat 200Po filmu Křídla Vánoc přichází do kin další "sváteční" snímek Přijde letos Ježíšek?, opět spjatý motivem stěží uchopitelného zázračna, které může do lidských životů zasáh...