Odešla Věra Beranová

Odešla Věra Beranová

Tisk

Vera Beranova perexO dvacátém století kdosi moudrý prohlásil, že je stoletím vizuálním, kde hlavní úlohu v chápání i v hodnocení světa sehrává naše oko. Kunshistorička a estetička Věra Beranová (1947-2023) dodávala, že oko je tím nejdůležitějším kanálem, kterým k nám proudí informace, kterým vnímáme krásu i ošklivost. Ona to uměla skvěle. Krásně uměla pochválit, elegantně zkritizovat. Ve čtvrtek 6. května zemřela. Jak na jejím profilu uvedly její děti, doma, v klidu a s nimi.

 

Věra estetikou žila, její oko nikdy nezahálelo a ve všem dokázala najít něco kouzelného a neopakovatelného. Napsala cenné odborné knihy, v nichž se naučila podávat informace tak, aby neztratily na své odbornosti a zároveň je pochopil i ten, kdo v tématu není kovaný. Kupříkladu „Průvodce světem současné estetiky“. Publikovala v českých i zahraničních médiích, psala recenze výstav. A s pečlivostí držela odkaz jak svého zesnulého manžela, historika Václava Čady, tak svého otce – olomouckého akademického malíře Aljo Berana.

V roce 2021 jsem měla příležitost účastnit se vernisáže výstavy „Aljo Beran – Esence životního běhu“ v Galerii města Olomouce. Věra do příprav vložila cenná fakta i srdce. A tak bylo možné na jedné výstavě vidět průřez jeho bohatou tvorbou (ve vedlejším domě, kde akademický malíř žil, je instalována pamětní deska).

Děkuji též za její příspěvek o formování historických osobností, který se stal pevnou součástí teoretické části mé absolventské práce, jejímž poselstvím je, že každý člověk vychází z jiného prostředí, dostal jiný základ, z čehož pramení mnohé jeho pozdější konání. Zdá se to prosté. Ale mnohdy na to zapomínáme. A jak by se nám všem líp žilo, kdybychom se přes odlišnosti, kterým třeba nemusíme rozumět, respektovali. Věra to uměla. Vlastně si nevzpomínám, že by někoho zavrhla proto, že vidí svět jinak než ona. Byla levicového smýšlení a nikomu nebrala to jeho. Jen polemizovala. Vždy věcně.

Vera Beranova

Věra Beranová

Třeba když se objevovaly statě, že plakáty už nemají žádný význam. „Dnešní úvahy o tom, že plakát zanikne, považuji za neopodstatnělé. Jeho smysl a poslání zůstávají stejné, jen se proměňuje jeho forma, jeho využití. Již nekraluje nárožím a křižovatkám, dnes nachází své uplatnění například v elektronické podobě, svým způsobem funguje na přebalech elektronických nosičů. Nesmíme také zapomenout, že plakát se stává předmětem sbírek. Tak jako neskončil rozhlas objevem televize, tak jako neskončila malba či kresba objevem fotografie, tak svým způsobem si najde své uplatnění i plakát,“ uvedla.

Věru jsem měla ráda. Každé setkání s ní bylo takové, jaká byla ona – plné laskavosti. Přitom i ona procházela mnoha těžkostmi a zdravotními potížemi. Byla skromná. Vzpomínám na naše setkání ve vinohradské vinárně při vínu a chlebu se sádlem. Vždy ocenila i atmosféru. Interiéry vináren jsou pro velkou část obyvatel, a to nejen ve velkých městech, součástí životního stylu. Jejich prostředí pak určitě ovlivňuje náš vkus, vytváří atmosféru a svým způsobem ovlivňuje klima, vzájemné vztahy návštěvníků. Vždyť k naší pohodě, spokojenosti, pocitu jisté výjimečnosti patří nejen dobré víno, ale i prostředí, ve kterém je pijeme,“ napsala.

R. I. P.

Andrea Cerqueirová

Fotografie Věry Beranové byla publikována u jednoho z jejích článků pro Kultura 21 (Kolik možných cest vede k umění…).


 

Přihlášení



Román Všechny naše životy je skvělé čtení na léto. Je snazší žít životy druhých, než ten vlastní

Jako závan letního vánku, který nese chvíle pohody, přátelské atmosféry a příslibu blížících se prázdnin. Takový je román „Všechny naše životy“ od francouzské spisovatelky Sophie Astrabie. Pohladí vás po duši a zahřeje u srdce. Nemusíte nad ním hlouběji přemýšlet, stačí se jen nechat unášet jeho jemným kouzlem. Co si více přát, když si potřebujete prostě jen odpočinout a uvítáte společnost nenáročné a milé knihy.

Setkání s C. G. Jungem poskytlo nakladatelství Portál. Schůzka je to parádní!

Pokud patříte mezi příznivce C. G. Junga, nová knížka z nakladatelství Portál bude pro vás opravdovou lahůdkou, která vám rozzáří oči. Publikace přináší výběr z Jungovy tvorby i pozůstalosti, ale i vzpomínky jeho blízkých či dalších osob, které se s ním setkaly a spolupracovaly. Knížka je velmi pestrá a zajímavá, můžete se k ní opakovaně vracet. Já jsem neskutečně nadšená, protože patřím mezi velkou obdivovatelku Junga a takovou knihu jsem si nemohla nechat ujít.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

„Vždycky si říkám, že se budu válet…“ tvrdí výtvarník a muzikant Jaromír F. Palme

jaromir f palmeJaromír F. Palme má letos velmi napilno. Po Začarované třídě (duben 2012) ilustroval další dvě knihy Dina a tajemství starých tenisek (srpen 2012) a Žižkovské strašidelno<...

Výchova štěněte – ideální příručka nejen pro nováčky!

Nakladatelství Kazda vydalo v únoru úžasnou praktickou příručku Výchovu štěněte od trenérky psů Kathariny Schlegl-Koflerové. Pokud si plánujete pořídit malé chlupaté štěstí nebo vás zajímají aktuální trendy ve výchově štěňátek, tato kniha je pro vás nutnost!

Čtěte také...

Křest charitativního kalendáře pod patronátem Václava Noida Bárty - PESOS 2014

noi 200V pražském Hostivařském lesoparku se 30.8. 2014 konal canicrossový závod na podporu charitativní činnosti PESOS, o.p.s, která pomáhá opuštěným, týraným, handicapovaným a neumístitelným psům prožít důstojný život.

...

Literatura

Špásmo Richarda Podaného

altBásnická sbírka. Pojem tak široký, jak jen to jde. Tlusté bichle epických milostných veršů, dětské říkanky či jednoduché skládání slov, to všechno se nám může vybavit pod tímto slovním spojením. Říká se, že z tištěných knih nejdéle „přežijí“ právě ty poetické, i ...

Divadlo

Hru Teď mě zabij uvede Městské divadlo Mladá Boleslav po pěti letech v derniéře

Ted me zabiji200Derniéru inscenace Brada Frasera Teď mě zabij oznámilo na pondělí 11. prosince Městské divadlo Mladá Boleslav. Příběh jedné rodiny, která žila šťastně až do osudového okamžiku. Ten zamíchá kartami a navždy změní životy. Premiéra hry...

Film

Blíží se karlovarský filmový festival

56kviff perexCo si budeme nalhávat: mezi mezinárodními filmovými festivaly se ten karlovarský, ačkoli vydáván za jeden z nejdůležitějších, krčí jako příslovečná Popelka. Dopad rádoby velkolepé akce, letos již po šestapadesáté pořádané ve dnech 1. až 9. červ...