Theodor Pištěk – Ecce Homo

Theodor Pištěk – Ecce Homo

Tisk

theodor pistek ecce homoNejvětší retrospektivní přehlídku výtvarného díla malíře Theodora Pištěka, nazvanou Theodor Pištěk – Ecce Homo, máte možnost zhlédnout od 25. září 2012 ve  Veletržním paláci v Praze. Vedle obrazů a kreseb zaujmou i čtyři velké prostorové instalace, vytvořené přímo pro prostory Veletržního paláce.

 

 

Výstava Ecce Homo představí všechny důležité etapy díla Theodora Pištěka. Vedle dnes již legendárních fotorealistických obrazů (připomeňme, že Pištěk je jediný autor v Československu, který principy foto či hyperrealizmu ve své tvorbě důsledně analyzoval) například abstrahující objekty ze šedesátých let (různě řezané a deformované části motorů a chladičů), kresby z cyklu Kde budu žít příště až po instalace posledních let. Zastřešujícím tématem je člověk a civilizace a představení Theodora Pištěka jako autora zkoumajícího možnosti různého zpracování prostoru ve výtvarném umění – vedle fotorealistických prací až po trojrozměrné instalace.

theodor pistek ecce homo

Theodor Pištěk, Ecce homo, 1983, olej, plátno, 140 x 140 cm, soukromá sbírka

Theodor Pištěk se narodil 25. 10. 1932 v Praze, zanedlouho tedy oslaví životní jubileum. Na výtvarnou scénu vstoupil koncem padesátých let po ukončení studií na Akademii výtvarných umění a do současnosti patří k důležitým a respektovaným tvůrcům. Ve stejné době začal působit i jako filmový výtvarník, nejprve s Františkem Vláčilem (Údolí včel, Markéta Lazarová), později intenzivně spolupracoval s Milošem Formanem, za kostýmy k filmu Amadeus obdržel cenu Filmové akademie Oskar. V 70. letech také nakreslil řadu komiksů pro dětský časopis Ohníček.  Navrhl uniformy pro pražskou Hradní stráž. Vedle toho byl Pištěk také československým reprezentantem v automobilových závodech a krásná auta a motorky miluje dodnes. Celou svou tvorbou i životem se vymyká téměř všemu, čím by měl malíř podle zdejších měřítek být a jeho postavení na české umělecké scéně je stále tak trochu zvláštní.

theodor pistek ecce homo

Theodor Pištěk, Tichá krajina, 1983, olej, plátno, kombinovaná technika, 200 x 300 x 50 cm, Národní galerie v Praze

Výstava je součástí dlouhodobé dramaturgie Sbírky moderního a současného umění, tedy představení autorů generace narozené ve 30. letech – dále bude uvedena retrospektiva např. Huga Demartiniho, Jana Kotíka a dalších klíčových autorů 2. poloviny 20. století. Doprovází ji katalog, obsahující texty Stanislava Kolíbala, Martina Dostála a rozhovor Heleny Musilové s Theodorem Pištěkem, v němž mimo jiné vzpomíná na studijní léta a aktivity například Palety vlasti, či se zamýšlí nad vlivem filmu na jeho volnou výtvarnou tvorbu. K výstavě je také připraven široký doprovodný program od jednorázových akcí spojených s fotorealistickou malbou, světem automobilů a filmu až po vzdělávací programy pro školy.

theodor pistek ecce homo

Theodor Pištěk, Midget, 1977, olej, plátno, 70 x 110 cm, majetek autora

Theodor Pištěk – Ecce Homo
Datum konání: 26. září 2012 – 6. ledna 2013
Místo konání: Veletržní palác
Pořadatel: Národní galerie v Praze, Sbírka moderního a současného umění
Autoři: Helena Musilová, Martin Dostál
Kurátorky: Helena Musilová, Jana Šmídmajerová
Architektonické řešení: Stanislav Kolíbal, Pavel Kolíbal, Theodor Pištěk
Grafické řešení: Stanislav Kolíbal, Marek Jodas
Doprovodný program: Lektorské oddělení Sbírky moderního a současného umění: Monika Sybolová, Oldřich Bystřický, Hana Rosenkrancová, Michaela Vrchotová, Michaela Kabátníková

Zdroj foto: Národní galerie v Praze

 


 
Banner

Přihlášení



Občanská válka, draci a dvě dívky. Jak nás ovlivňuje původ naší rodiny?

Aurora a Eva. Dvě odlišné dívky. Aurora je sirota, o kterou se stará její babička. Eva má milující rodiče. Jejich cesty se protnou během války, která obě poznamená.

Knihy s úsměvem

Dagmar Pecková nežije z podstaty, neusíná na vavřínech a je kreativní, což dokládají i její alba

Mezzosopranistky Dagmar Peckové si vážím nejen pro její umění, ale je mi sympatická i tím, že je taková, jaká je. Přímá, bezprostřední a neskutečně agilní co se týče nejrůznějších uměleckých projektů – ať už je to hudební festival Zlatá Pecka nebo činoherní inscenace Mistrovská lekce, kde má hlavní roli. Jako jako jediná z pěvkyň své generace neustrnula, nežije z podstaty a neusíná na vavřínech. Jde o umělkyni hodně širokého záběru, o čemž svědčí i její tři „různobarevná“ alba…

www.dagmarpeckova.com

Banner

Hledat

Rozhovor

Léto se snažím spravedlivě rozdělit mezi odpočinek a prací na knize, říká Jiří Bartoň

Bartoň Povídání o létě, prázdninách či okurkové sezóně poskytl v těchto dnech Kultuře21 herec, šansoniér a filmový historik Jiří Bartoň. I když přiznává, že léto trávil na Moravě a navštívil řadu míst, která má rád, pře...

Videorecenze knih

Kdo jsem a co tady dělám?

Novinkou nakladatelství Portál je knížka supervizora, lektora a poradce obětí trestných činů Rostislava Honuse s názvem Kdo jsem a co tady dělám? Tato publikace vycházející z existenciální filozofie nabízí praktickou sebezkušenost pro každého, kdo by jen na okamžik zapochyboval o tom, že je právě tam, kde má být a že jeho život má svůj smysl.

Portál

Z archivu...

Čtěte také...

Architektura konverzí jako ukázka toho, že i starých věcí je třeba si vážit

industrial 200Pokud Vám osud industriálních staveb není lhostejný, pak jistě oceníte výstavu s názvem Architektura konverzí, která probíhá již od 17. prosince v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Výstava byla připravena ve spolupráci s Výzkumným centrem ...


Literatura

Angličtina nejen pro ty, kteří si s ní lámou hlavu


lam200V dubnu vydalo nakladatelství Universum malou nápadnou knížečku s nápaditým obalem i názvem Angličtina pro lamy. Na svědomí ji má angličtinář s mnohaletou praxí, který se zábavnou formou pokouší vysvětlit nejrůznější spletitosti anglického jazyka jak...

Divadlo

Jak se u nás hrálo a zpívalo

Nakladatelství KANT přichází s dvěma zajímavými publikacemi, které se věnují různým podobám divadla, ať již jsou to proměny (převážně veseloherního) herectví zachycené v Komediantech na české scéně nebo vývoj "zábavněhudebního divadla" v klikatém a místy pořádně trnitém poválečném období, jak to zaznamenává kniha Od operety k muzikálu

Film

Jak se kdysi odečítal film

I dnes se stává, že diváci prožívají nekonečné seriály (proč by se na ně jinak dívali?), že mají tendenci vztahovat postavu na jejího představitele. Oblibu nezaručuje sebelépe zvládnutá role v "kusovém" pořadu, ale ustavičně se vracející typizované figurky: vždyť kdo vítězí třeba v soutěži TýTý?...