Král utopenců – avantgardní prózy pro snící čtenáře
Banner

Král utopenců – avantgardní prózy pro snící čtenáře

Tisk

Kral utopencu (2)„I Král měl samozřejmě svůj sen. Když zavřel oči, viděl vlny: jak se valí a jedna se rodí z druhé.“ Král utopenců od tajemného ruského spisovatele Alexeje Cvetkova je knihou drobných i delších próz, které se valí jedna přes druhou, stále větší a větší – a čtenář je musí číst především zavřenýma očima. Nejsou to totiž tak úplně tradiční povídky, jako spíše sny o povídkách. Pokud se je odvážíte číst, počítejte s plnou účastí obrazotvorných sil vaší mysli.

Cvetkov vás zve ke spolutvorbě

Alexej Cvetkov se odmítá spolupodílet na konzumní roli literatury. Již ke své předchozí knize řekl, že „román jako forma zastaral spolu s industriální společností a způsobem výroby, a plní proto reakční, inertní roli.“ Než o obyčejnou prózu jde i nyní o reaktivní povídky v esejistickém formátu s notnou dávkou metaforického smýšlení a s až dystopistickou myšlenkou nového světa. Nenechte se tím však odradit. Anebo nechte… záleží na vás. Už svým stylem psaní Cvetkov přitáhne spíše ty čtenáře, kteří nechtějí mít k dílu vyšlapanou cestu, ale musí si ji přímo sami vytvořit.

Co to znamená? Pro znalce politického pozadí to celé bude nabývat rovinu neomarxistické filosofie. Pro literárního gurmeta by to mohla být parafráze na barthesovskou hru s textem a životem. Pro malíře to bude kubistická mozaika, kde slova budou zastupovat barvy. Pro zastánce alternativního způsobu života to bude parodie na konzum. Pro hledače antiutopií bude kniha připomínkou, že orwellovský 1984 nemá jen jednu tvář.

Všechnu moc imaginaci

„Klidně sněží huňaté vločky, přidávají se k oceánu. Jako by to byly hračky. Místo horizontu bledě zelená zeď-prázdnota jako v hodně velkém pokoji. I strop, přesněji nebe je závěsné jako v kanceláři – nízké pórovité mraky.“

Avantgardní čtenáře potěší žánrová proměnlivost. Občas máte pocit, že se utápíte v moři metafor a řetězových asociací, které Cvetkov následujícím proudem slov sotva vysvětlí a ani závěr pak není významovým rozuzlením. Sám autor totiž říká, že na knize je pro něj zásadní to, jakým jazykem je napsaná – obsah není až tolik důležitý, nýbrž forma. Forma, která čtenáře probudí.

Neznamená to však, že by byl snad obsah bezvýznamný. Spíše to berme tak, že jazyková struktura je natolik bohatá, že si hraje s obsahem. Při čtení musíte přistoupit na autorovu hru s rovinami, které si navíc musíte odhalit sami. Texty jsou nasyceny vždy hned několika výklady a záleží pouze na čtenáři, zda se nechá v táhnout do hry metafor natolik, že buď podnikne výlet do nového světa surrealismu, nebo bude povídkám přikládat politickou rovinu, nebo bude číst z radosti dadaistického potěšení, nebo… záleží jen na vás. V tomto smyslu je kniha určená pro širší spektrum čtenářů, jen se nesmí zaleknout neprůhlednosti a mnohovrstevnatosti.

Hra s jazykem – hra s ohněm

„Ledovce. Taková hora protrhne dvojité obložení paluby jako nic. Plovoucí pomníky těch, koho jsme nikdy neviděli, a proto je nepoznáváme. Sotva slyšitelný praskot probouzí chuť k jídlu.“

Celou knihou se nese všudypřítomná zneklidňující linka, kdy jazyk – kterým běžně mluvíme a který používáme – má nejednu tvář a za těmi mnoha tvářemi se vždycky skrývá organický pohyb ideologií. Cvetkov nám neustále připomíná, že jazyk je metaforou pro existující i neexistující věci, k nimž nás pojí smluvní společenský vztah a proto těmto metaforám rozumíme – co se však stane, když změníme významy a ponecháme si stejné metafory? Přestaneme tomuto jazyku rozumět? Nebo se jen změní ideologický jazyk…?

Podivuhodný autor Alexej Cvetkov (*1975)

Čím texty může také napovědět Cvetkovův „aktivistický postoj ne-aktivisty“ v mnoha aspektech jeho života. Je absolventem Literárního institutu Maxima Gorkého v Moskvě, za knihu Král utopenců (2014) získal dvě ceny, o jednu z nich přitom soupeřil se slavným Sorokinem (Telurie). Byl součástí anti-sovětské mládeže a vydával samizdatové periodikum. Připojoval se k akcím anarchistické skupiny a založil skupinu Výbor kulturní revoluce. Vyučoval na univerzitě cyklus přednášek nazvaných „Umělecká avantgarda a socialistický projekt“. Vystavoval jako situacionistický umělec na téma Anti-Antifašismus. Aktuálně pracuje v jednom malém, ale zato legendárním knihkupectví.

Všechna čest paní překladatelce a díky nakladatelství Fra za tak skvostný výběr knihy k překladu!

Kral utopencu

Název: Král utopenců
Autor: Alexej Cvetkov
Originální název: Korol utoplennikov (2014)
Přeložila: Alena Machoninová
Nakladatelství: Fra
Rok vydání: 2021
Počet stran: 292

https://www.academia.cz/kral-utopencu--cvetkov-alexej--fra--2021


 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Martin Pošta: Nejsou pro mne důležité výsledky, ale cesta k nim

martin posta 200Zpěváka Martina Poštu můžete znát nejen z řady muzikálů, ale také například z kapely Laura a její tygři. O tom, které role ho nejvíce baví a jak se dostal z jeviště k profesionálnímu koučování, se doč...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

Máte špatný den? A co teprvé Zlé pondělí?

pondeli 200Lidé se zdají být naprogramováni tak, aby nesnášeli pondělí. Počáteční den týdne mívá spoustu nelichotivých přízvisek – v případě autorů skrývajících se pod pseudonymem Nicci French je to pak Zlé pondělí.

...

Výtvarné umění

Fetiš modernity v Náprstkově muzeu v Praze

stolicka italie Tony Sandin„Touha po modernitě se manifestuje ve formální reprodukci elementů jiných kultur. Proces fabrikace zajišťuje permanenci formální. Tradice je reformulována modernitou nepřetržitě.“

Divadlo

Herci MdB opanují muzikálovou kategorii Cen Thálie 2023

thalie3 200Po předchozích úspěšných letech také letos pro Městské divadlo Brno pokračují divadelní „žně“ v rámci počtu nominací našich umělců na významnou výroční divadelní Cenu Thálie. Tentokrát naši herci co do počtu nominací naprosto ovládli kategorii „Muzik...

Film

Léto s Best film fest

altJiž podruhé se uskuteční ve čtyřech vybraných pražských kinech filmová přehlídka toho nejlepšího za posledního půl roku. Nejúspěšnější a divácky nejnavštěvovanější snímky budou na týden opět nasazeny do programů promítání a kdokoliv tak má možnost shlédnout to, c...