.jpeg)
Minimálně by to byl pěkný základ pro politicky činné lidi. Daniel Prokop v sedmi kapitolách reflektuje současné, dlouhodobé a prohlubující se problémy české společnosti. Ke každému problému nabízí také řešení, jak se s ním vyrovnat.
Naše společnost je rozdělena svobodou
Již ve výzkumu Rozděleni svobodou pro Český rozhlas byl Daniel Prokop jedním z autorů popisujících strukturu naší společnosti po přelomovém roce 1989. Z výsledné analýzy vyšlo, že česká společnost není polarizovaná, jak se mnohdy zmiňuje, ale že je překvapivě fragmentarizovaná. Tato fragmentarizace nám brání mít společné cíle a budovat silnou demokratickou společnost. Ba co víc, často nejsme schopni o slepých místech ani vést diskuzi. Prokop se tak snaží v knize popsat jednotlivé problémy a vypomáhá si společenskými třídami – každá třída má totiž naprosto odlišnou zkušenost se sociálními problémy.
Stávající problémy a neschopnost porozumět chudším třídám vede k radikalizaci těch částí společnosti, které strádají. Nemalá část úspěšnějších a tedy bohatších tříd má problém se vůbec vcítit do pozice méně úspěšných spoluobčanů a svalují vinu na jednotlivce, nikoliv na špatný systém. Prokop proto také dekonstruuje mýty jako je rovnostářství české společnosti či funkce finanční gramotnosti. Vysvětluje z čeho plyne xenofobie a rasismus u Čechů, zároveň poznatky porovnává s jinými státy.
„Naučit se spíše radit, než trestat“
Napříč kapitolami Prokop dokládá, jak se mění víra v demokracii, jestliže dotyčný zažil sociální či finanční problémy. Nakonec z této teze dochází k tvrzení, že důvěra v právní stát v Česku je úzce závislá na důvěře v demokracii. Tato důvěra samozřejmě záleží na mnoha rozličných faktorech, nicméně čím více se lidé propadají v sociální nejistotu a finanční tíseň, tím více roste nespokojenost se státními zárukami. Podle Daniela Prokopa se tyto problémy spíše prohlubují, než aby se řešily.
Jakmile v Česku někdo upadne do chudoby, nebo se do ní rovnou narodí, je následně obtížné a často i nemožné se z ní dostat. Po selhání včasné pomoci přichází strmý pád do exekuční chudoby. Dostatečně tu nefunguje oddlužování, sociální systém by potřeboval reformu, daňový systém nesmyslně zatěžuje práci a zároveň tratí na danění majetku. A tak bychom mohli pokračovat dál.
Některé zákony mají zkrátka tolik byrokracie nebo jsou natolik neúplné, že se mnoho lidí a rodin musí pohybovat v šedé či černé zóně, aby vůbec měli na živobytí. Tento stav je pro český stát neuvěřitelně drahý a politici bohužel sklouzávají ke krátkodobým a neefektivním řešením. Tratíme na tom samozřejmě všichni bez výjimky. Navíc se část populace vzdaluje od demokratických postojů a tíhnou k populistickým slibům. Prvním krokem k nápravě od státu může být takový přístup, který bude spíše radit, než trestat.
Nahlédnutí do tektoniky české společnosti
Na Danielu Prokopovi lze ocenit, že vystupuje ze své sociální bubliny (liberálně-demokratické) a neargumentuje pouze tradičními narativy, jenž využívají především morální argumenty k tomu, aby vyléčily „nevzdělanou“ a neliberálně smýšlející část populace. Prokop totiž ukazuje, že navzdory mediálnímu prostoru, který informuje o problémech právě z oné „osvícené“ perspektivy bohatších, problémy české společnosti nespočívají v nějakém morálním východisku, nýbrž ve vážných strukturálních problémech, v níž musí necelá polovina populace žít.
Prokop usiluje o nastínění problémů, které buď jako společnost nechceme vidět, nebo si myslíme, že z dostupných informací, které jsou nám známy, již známe celý kontext. I z tohoto důvodu se kniha jmenuje „Slepé skvrny“, neboť odkazuje, jak sám Prokop píše, na „společenské problémy, které uvízly v našich slepých skvrnách, protože jsou specifické a mozek selhává, když je chce doplnit ze zjednodušujících, často falešných mytologií, které si rádi vyprávíme“.
Popularizační text pro všechny, co se zajímají o své sousedy
Slepé skvrny jsou zpracovány přehlednou a čtivou formou. Celkově se jedná o text popularizační, nikoli odborný. Pro čtenáře, který si chce ujasnit sociální a finanční problémy české společnosti – s úzkou vazbou na politické preference jednotlivých skupin voličů a proč se rozhodují, jak se rozhodují – bude skvělou volbou. Zběhlejší sociology neurazí, ale ani nenadchne. Ale troufám si tvrdit, že jim kniha není primárně ani určena.
O autorovi:
Daniel Prokop je sociolog, který několik let působil v agentuře Median, v současné době vede vlastní výzkumnou organizaci zaměřenou na sociální nerovnosti v české společnosti a vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy
Název: Slepé skvrny
Podtitul: O chudobě, vzdělávání,populismu a dalších výzvách české společnosti
Autor: Daniel Prokop
Počet stran: 286
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2022, třetí vydání
https://www.hostbrno.cz/slepe-skvrny-2/
< Předchozí | Další > |
---|