O vojně s odstupem, ale věrohodně

O vojně s odstupem, ale věrohodně

dva-roky-v-hajzlu 200V nakladatelství Host vyšly vzpomínky Lubomíra Větříška na vojnu s názvem Dva roky v hajzlu. Věnovaná je „nám všem, kteří jsme tam ty dva dlouhé roky byli.“

 

 

 

Lubomír Větříšek v knize popisuje vzpomínky z let 1983—1985, kdy absolvoval základní dvouletou prezenční službu v Československé lidové armádě. „Nepláču, nesoudím,

nestěžuji si — pouze vám vyprávím příběhy té doby tak, jak se skutečně udály. A snad se i trošku snažím vystihnout ducha té doby — pamětníci nechť posoudí, zda se mi to podařilo,“ píše v úvodu.

Kniha má dvě části – každou za jeden rok. Ta první odehrává v Bakově nad Jizerou. Tento vojenský útvar je strážní četou a často zůstává bez dozoru vojáků z povolání. Proto zde hlavní slovo mají mazáci a mladí kluci jako je Luba zde musí trpět tvrdou šikanu, ze které není úniku. „Bažanti“ se brzy semknou a Lubomírovi se také podaří vetřít do přízně velitele Janka tím, že se vyzná v elektrotechnice, a navíc dobře střílí. A chvíli zažije i lepší časy. V druhém roce nastávají změny, většina kluků z daného ročníku je převelena k jiným jednotkám a mladí do Bakova nepřijíždí, tedy jen půlročáci.

„Problém je v tom, že se šikana nováčků týká i jídla. Mazáci nás s oblibou nechávají přijít až k výdejnímu okýnku a potom zavelí odchod. Anebo máme jídlo už rozjedené a ozve se neúprosný povel: „Vztyk, odchod!“ A to je velký průšvih. Když dřete jako mourovatí, tak si tělo žádá hodně potravy a ta je vám odepřena. Těžko se odchází od rozjedeného jídla, když vám ještě v břiše kručí hlady a další přísun potravy je nejistý. Jediné naše štěstí je, že se Janek účastní většiny obědů a v jeho přítomnosti si nás od jídla vyhodit nedovolí. Kdyby tomu tak nebylo, tak nás tam snad ti hajzlíci nechají umřít hlady.“ (str. 65)

První část knihy se mi četla mnohem lépe a také pro mě byla hodně šokující. Z vyprávění táty jsem si zapamatovala jen to lepší a na podrobnosti se ho už nezeptám a ze vzpomínek ostatních mi přijde, že šikanu a mnohé popisované situace zkrátka vytěsnili. Ta druhá část už jen plyne, je znát, že jsou už na vojně ostřílení a také si leccos dovolí, ale pohoda to evidentně nebyla nikdy.

Dva roky v hajzlu jsem přečetla za pár hodin a moc mě to bavilo. Byl to pro mě takový pohled pod pokličku, něco, co si kvůli svému věku nedovedu vůbec představit a mám respekt vůči těm na vojně i tehdy doma. Otázkou je, jak knihu budou vnímat ostatní, protože každý má své zážitky… A myslím, že nejcennější bude pro ty, kteří se na stránkách poznají.


Lubomír Větříšek (nar. 1964) svou prvotinu původně psal jen k potěše svých známých a přátel. Až jeho příbuzný, nevidomý emeritní profesor gymnázia, kterému svou práci předčítal, jej přesvědčil, aby rukopis zkusil poslat do některého nakladatelství… 

dva-roky-v-hajzlu

Dva roky v hajzlu
Autor: Lubomír Větříšek
Žánr: česká beletrie
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2021
Počet stran: 238
Hodnocení: 83 %

https://www.hostbrno.cz/dva-roky-v-hajzlu/


 

Přihlášení



Soutěže

Umělkyně světových parametrů mají kromě talentu vždy něco navíc

Mám rád umělce, ale nejvíc asi ty, kteří něco umějí, a přitom si na nic nehrají. Vypadá to jako protimluv, ale možná mi rozumíte. A pak mám rád umělkyně, které – ačkoliv jsou talentované, inteligentní a krásné – mají ještě něco navíc. Kromě talentu, půvabu a kouzla osobnosti disponují schopností zaujmout ve více směrech.

Herečka Bára Lukešová v rozhovoru o svém otci a pražské výstavě jeho filmové tvorby

Výběr z realizovaných i nerealizovaných návrhů filmového architekta Rudolfa Lukeše (1923 – 1976) přinese výstava v galerii Lucerna. Očekávaná expozice nazvaná „Rudolf Lukeš – Filmové návrhy“ bude otevřena od 5. října a potrvá do 9. listopadu. O připravované výstavě je i rozhovor s dcerou tohoto filmového kumštýře, divadelní, filmovou a televizní herečkou Bárou Lukešovou.
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Rozhovor

Můj repertoár je široký a rád odbočuji i do jiných stylů, říká houslista Pavel Šporcl

sporcl 200Fůru zajímavé a krásné práce má před sebou špičkový houslista Pavel Šporcl. Výjimkou není ani tato sezóna stejně jako ta příští. A pracovat bude, jak tvrdí v následujícím rozhovoru, i přes léto. Ještě před prázdninami - 11. června od 19 hodin - bude mít v nádherných prostorách...

Hledat

Videorecenze knih

Příhody telátka potěší malé poplety i rodiče

Ve vydavatelství Radioservis vyšla audiokniha Příhody telátka poplety určená pro malé děti, ale určitě pobaví a potěší i dospělé.
Radiotéka

Z archivu...

Čtěte také...

Pomalý konec Transmetropolitanu?

transmetropolitan 200Hubatý Spider Jerusalem spolu s krásnými „ohavnými asistentkami“ Shannon a Yelenou jdou stále proti zkorumpovanému americkému prezidentovi Garymu Callahanovi v osmé části série s podtitulem Žalozpěv, který je ...


Literatura

Motýlí kůže aneb Mlčení jehňátek po rusku?

Motyli kuze 200Nakladatelství Jota přináší do českých luhů a hájů kultovní ruský román, který Sergej Kuzněcov sepsal teprve roku 2003. Rázem se z něj mezi mladými stal hit. Marketingoví pracovníci ho nazývají „ruským Mlčením jehňátek“, ale já vidím j...

Divadlo

Kolečko v Disku pracuje s buchtami i bohyněmi

buchty a bohyne200Petr Kolečko (Okresní přebor) napsal divadelní hru přímo na míru čtyřem absolventkám, čtvrtého ročníku Katedry herectví činoherního divadla pražské DAMU, Nikol Kouklové, Evě Josefíkové, Marii Poulové

Film

Rostou jako z vody a čekají na Ostrov

ostrov prebal perex

Ostrov (2005) je akční sci-fi velmi akčního režiséra Michaela Baye. Jeho filmy jsou pověstné tím, že při nich je nejen na co koukat, ale taky nad čím přemýšlet. Hlavní hrd...