Lastočka: Poutavý životní příběh z 20. století

Sobota, 29 Červenec 2023 06:00 Jana Langerová

lastocka200 Lastočka je název poslední knihy Jitky Závodné, kterou si vydala vlastním nákladem. Pokud máte rádi spisovatelky jako je Alena Mornštejnová, tak byste si ji neměli nechat ujít!

Autorka mě sama oslovila a já na recenzi kývla s tím, že ráda podpořím českou autorku. O knize jsem tak ani nezjišťovala více informací, jen jsem věděla, že se týká historie a viděla jsem na ni několik nadšených ohlasů. A jsem ráda, že se k nim přidávám.

Vypravěčkou knihy je Ludmila – dítě, které se narodí v roce 1932 do rodiny českého komunistického funkcionáře Josefa. Tou dobou žijí v ruském Novosibirsku, ve zdánlivém přepychu. Jak to, tak bývá, tak vše není takové, jaké se zdá a oni poté ze dne na den prchají zpátky do Československa. To však čeká válka i další těžká období.

Jedná se o skutečný životní příběh. Jitka Závodná v rozhovoru prozradila, že ji příběh zaujal hned na začátku, a protože v danou chvíli na ničem jiném nepracovala, navrhla, že by Ludmilin příběh mohla knižně zpracovat. Slovo dalo slovo a začalo vyprávění, které ji zavedlo až na samý začátek, do roku 1927. „Teprve postupem času, během rozkrývání jednotlivých událostí jsem s údivem přicházela na to, co vlastně držím v rukách. Ten příběh byl mnohem víc než jen vzpomínky jedné ženy. Bylo to autentické svědectví o tehdejší době a o politických událostech posledního století,“ dodává.

Více najdete v našem rozhovoru s autorkou: „Tu a tam se nad příběhem usmívám, nebo mi tečou slzy.“

Kniha je rozdělena na několik částí. Ta první má název Útěk a odehrává se převážně v Rusku. Ta mě hodně zaujala, protože jsem netušila, že se u nás něco takového dělo – že byli lidé posílání do Ruska a tam je čekal různý osud. Přiznávám, že mě často mrazilo a obdivovala jsem hrdiny knihy, že z toho takto vyvázli. Druhý díl Válka seznamuje čtenáře s tím, jaký měla druhá světová válka dopad na lidi a ten další zase popisuje nálady po válce. Čtvrtý díl se zaměřuje na 70. léta a končí až po roce 1990.

„Nastala válka, nelítostná ničitelka lidských nadějí… Válka nikdy nezačíná náhle nebo bez varování, přichází plíživě a v tichosti. Klíčí z podhoubí nízkého sebevědomí, strachu a nenávisti. Pomalu roste, až zastíní to dobré, co brání vykvést květům zla za zvuku polnice. Nakonec vůbec nezáleží na tom, zdali je válkou světovou anebo tou, kterou svádíme uvnitř sebe samých.“ (str. 110)

Lastočka nabízí opravdu silný příběh, který podle mě nedokážete přečíst na jeden zátah. Já jsem si čtení dávkovala, přemýšlela u něj, žasla, občas si něco hledala. Často jsem si i říkala, že nejen Ludmila, ale i celá její rodina toho dostali opravdu hodně naloženo. Ale nevzdali to a poprali se se vším, co se jim stalo. Někteří by si měli Lastočku přečíst jen proto, aby si uvědomili, jak se máme v dnešní době dobře, pro jiné to může být skvělý doplněk k výuce dějepisu.

Dovedla bych si představit i filmové zpracování a autorce bych moc přála, aby se o ní více mluvilo a její knihy se tak dostali k ještě širšímu okruhu čtenářů.

Jitka Závodná (*1975) o sobě říká, že je obyčejnou ženou, jakými jsou čtenářky jejich knih. Psát začala pozvolna a nenápadně, kdy uložila do postele dítko a měla velikou chuť napsat pár vět o příbězích, které kdysi zaslechla, a kterými doslova a do písmene žila. Tak napsala první povídku, a i když na psaní dalších neměla mnoho času, rozhodla se, že si každý den najde alespoň půlhodinku, kdy se bude snažit zpracovat každý z těch jedinečných příběhů, které zná. Během několika let vdechla život povídkovým sbírkám Osudy válkou změněné 1 a 2, knihám Zahrada mého života, Svět, co byl mým a románu Lastočka.

lastocka obalka