Becky Aikmanová to tvrdí ve své knize, která nese příznačný název Vdovám smutek nesluší. Musím jí dát zapravdu. Na ovdovělé ženy je mnohdy pohlíženo s despektem a přísně hodnoceno jejich chování. Jenže, proč by měly jen plakat, proč by nemohly jít dál? Proč by je okolí mělo střežit a pozorovat, zda se na jejich tvářích neobjevil náznak úsměvu či do jejich cesty nevstoupil nový muž?
Řekne-li se vdova, každý asi si představí ženu v černém s vrásky na tvářích. Jenže jsou i mladé vdovy, jejichž manželé odešli náhle při autonehodě, v armádě, přemohla je nemoc. Také se značně posouvá okamžik, kdy je člověk (tedy jak muž, tak žena) považován za seniora, díky lepší péči zdravotní. Mají tedy vdovy, které se cítí a vypadají mladě, jenom plakat a uzavírat se samy do sebe? Určitě ne! Je o tom přesvědčena autorka-novinářka, která po smrti svého muže zkusí svou bolest překonat s podpůrnou skupinou pro vdovy. Jenže to není pravé ořechové, tato aktivita ji spíš stresuje, než aby jí pomáhala. Proto se vydá jinou cestou. Vyhledá šest „mladých“ vdov, aby se pokusily společně překonat dny smutné beznaděje. Ony ženy se do prvního setkání neznaly, nevědí o osudech té či druhé, teprve se musí poznat, aby mohly organizovat společné aktivity a ve výsledku pokročit dál – s hlavou vzhůru vztyčenou.
Učí se opět zapojit do běžného života, učí své okolí vidět je jinak, než na vdovy nahlíží. Snaží se dokázat, že ony na své zesnulé manžele nezapomněly, to rozhodně ne (pokud si to zasloužili), že ti pořád zůstávají v jejich vzpomínkách, ale že ony také musí začít znovu, bez svých drahých, že musí postoupit dál. Je to nelehké – pro ně samotné i pro okolí. Dokázaly to a staly se příkladem pro mnohé další. Proto také vznikla tato kniha s trefným názvem.

Tento příběh je beletrizovaným příběhem šestice žen, které se postavily osudu vdov, které se naučily znovu se smát a naučily se přijímat bolest ze ztráty s určitým nadhledem. Je velkým očistným pramenem pro všechny, co potřebují povzbudit, nadechnout se a začít znovu, jinak. Jde o velmi příjemně stylizované vyprávění o jednom pokusu, který se vydařil.
Je pravdou, že ženy, které v knize poznáme, jsou většinou finančně zabezpečené, že ne každá žena-vdova by si podobné radůstky, tedy v takovém rozsahu, mohla dovolit. Jde však o inspiraci – inspiraci sepsanou vtipně, návodně, s patřičným nadhledem. Nečekejte detailní rozpisy jak na to, nečekejte příručku jak se stát vdovou – jde především o deník, který společně odžila a sepsala šestice žen, která se rozhodla, že se zase začne smát, ač v srdci všechny mají smutek. Těchto šest přítelkyň jen dokázalo a ukázalo, že Vdovám smutek nesluší!
Název: Vdovám smutek nesluší
Autor: Becky Aikmanová
Překladatel: Alena Amchová
Vydáno: 2013
Stran: 344
Vydalo nakladatelství: Fortuna Libri
Hodnocení: 80 %
Zdroj foto: www.fortunalibri.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|







Lidé si myslí, že harfenistky jsou romantičky ze starých časů. U Zbyňky Šolcové to neplatí. Nevyhýbá se uměleckým experimentům a fúzím s jinými žánry. Také se věnuje poezii a fotografování. Před nedávnem nahrála se so...
S krásnou, charismatickou a nadprůměrně inteligentní ruskou Židovkou s masochistickými sklony Sabinou Spielreinovou (1885 – 1942) se život nikdy příliš nemazlil. Její nelehký osud popisuje beletristicky, velmi živě...
Sportovní fotografie zaplní Galerii města Přerova v říjnu a listopadu. Brněnská sportovní fotografka Mona Búryová tam zrealizuje svou sice teprve svou druhou samostatnou výstavu, jako aktivní členka Klubu moravských fot...
Představení oblíbeného muzikálu Jesus Christ Superstar se po několika letech opět vrátilo na divadelní prkna. Od roku 2010 jej mohou diváci zhlédnout na pódiu Hudebního divadla Karlín.
Filmů o Tarzanovi vznikl za posledních sto let bezpočet, statečný muž z divočiny bojoval se všelikými chamtivci, ovšem teprve nyní v nejnovější verzi nazvané Legenda o Tarzanovi se stáváme svědky pokusu propojit Tarzanova dobrodružství s kritikou...