Nakladatelství Plus v červnu obohatilo knižní pulty o titul Čekání na Bojanglese, rozvernou literární prvotinu začínajícího francouzského autora Oliviera Bourdeauta (*1980). Jedná se o román, který ve Francii zaznamenal pronikavý úspěch a byl dokonce přirovnán k Pěně dní Borise Viana. S tím nelze než souhlasit. Čekání na Bojanglese totiž opravdu vyvolává obdobně mrazivý pocit, jímž v polovině dvacátého století šokoval výše jmenovaný literát. Svět Bourdeautových hrdinů sice není přímo vianovsky surreální, přesto má v sobě provokativní jiskru, je nepravděpodobný a do značné míry bláznivý.
Základním vypravěčským subjektem je zde chlapec popisující své rodiče a jejich zábavné výstřednosti. Jeden příklad za všechny: „Nikdy jsem nepochopil proč, ale otec matce zásadně neříkal jedním jménem dva dny po sobě. I když se jí některá přízviska omrzela dříve a jiná později, měla tenhle zvyk ráda. Každé ráno v kuchyni po otci vesele pokukovala, nos zabořený do velkého šálku anebo bradu v dlaních, a vyčkávala čerstvý ortel.“ (str. 13)
Sekundární perspektivu pak tvoří deníkové zápisky chlapcova otce, které už jsou poněkud hloubavější a střízlivější. Stupeň vážnosti se dále proměňuje s narůstajícím počtem přečtených stránek. Dur pozvolna přechází v moll… Ztřeštěná atmosféra postupně tmavne, až nakonec nezbyde nic, čemu by se dalo smát.
Kromě všudypřítomné potrhlosti nás knihou provází melancholická píseň Mr. Bojangles, jejíž houpavé tóny zlehka prostupují stránkami a příjemně dokreslují duši díla. Toto úzké spojení literatury s hudebním prvkem mě osobně okouzluje. Myslím si, že vůbec nejlépe si román vychutnáte, když na sebe při čtení (nebo před ním) necháte píseň působit.
Tak co? Už žhavíte gramofon? Že ne…? Nevadí. YouTube je, pravda, méně stylový, ale myslím, že poslouží stejně dobře (v tom případě doporučuji interpretaci Niny Simone).
Teď už vám tedy chybí pouze onen nakladatelský kousek sytých barev s roztančenou dvojicí na obálce. Knížka je to útlá, svižná a rozhodně stojí za přečtení - už jenom proto, že se vymyká současnému literárnímu mainstreamu. A pokud vás vyloženě láká možnost nakouknout do míst mimo proud, není nic příhodnějšího, než vyzvat k tanci právě tento příběh… Příběh o lásce, která je sice výstřední, ale zároveň silná a věčná.
Čekání na Bojanglese / En attendant Bojangles
Autor: Olivier Bourdeaut
Z originálu přeložila: Jovanka Šotolová
Žánr: beletrie
Grafickou úpravu a obálku s použitím ilustrace Valerije Kačajeva (Studiostoks) navrhla Tereza Králová
Nakladatelství: Plus ve společnosti Albatros Media a. s.
Rok vydání: 2017
Počet stran: 168
ISBN: 978-80-259-0675-0
| < Předchozí | Další > |
|---|
Petr Polášek nejen maluje, ale je také vidět. Můžete ho potkat na vernisážích, koncertech a také na společenských akcích, kde občas předává své obrazy. Je autorem portrétů mnoha slavných a známých osobností. Ale to je jen zlomek jeho tvo...
Když Blythe otěhotněla, přísahala si, že bude jiná než její matka. Dcerka Violet však není jako ostatní děti. Něco je s ní špatně. Nebo je to všechno jen v Blytheině hlavě?
Ve čtvrtek 18. února se ve Zlíně konala vernisáž výstavy s názvem „Když tě vedou smysly…“ od Terezy Bařinkové. Jedná se o několik unikátních mandal, které můžete až do konce února obdivovat na chodbě 16. etáže v 21. budově – Baťově mrakodrapu.
Na jeviště Divadla Viola se vrací legendární zpěvačka Eva Olmerová. Nová hudební inscenace „Olmerka“ v režii Natálie Deákové je poctou jejímu výjimečnému talentu, ale i její lidské a občanské statečnosti. V hlavní roli se představí Barbora Hrzánová, k...
Historická komedie Císařův pekař a Pekařův císař (1951) byla už v té době barevná, a přitom natočena tak dokonale, že dějový spád celého filmu nenudí ani dnešní, takzvaně uspěchané době. Režisér Martin Frič
