Zavírat oči před zjevnými věcmi nebo strkat hlavu do písku jako pštros – to je špatná vlastnost. Ale pro koho je to horší - pro toho, kdo má klapky na očích, nebo pro ty, kteří s takovou osobou musí žít? Jan Guillou přichází s dalším dílem série Velké století.
Ve čtvrté části máme šanci prožít léta 1940-45 s rodinou Lauritzenů, tentokrát z pohledu nejstaršího bratra Lauritze. Jako pokaždé jsem měla problém se začíst do prvních stránek a jako obvykle jsem se po počátečních potížích nemohla od knihy odtrhnout. Už jen popisované období je plné převratných událostí. I v rodině Lauritzenů se dějí obrovské změny.
Například to, že většina majetku rodiny je uložena v nemovitostech – jenže těch v Berlíně a Drážďanech, které do jisté doby sice vypadají, že válku přežijí, protože Německo vyhrává, ale po čase je všem jasné, tedy kromě Lauritze, že to má Německo spočítané, a tak Oscar, výborný obchodník odjíždí odvrátit finanční katastrofu a některé z domů prodává. Oscar i Sverre na rozdíl od jejich bratra také věří, že na pomoc přijde sovětská armáda a pokud se tak stane, začne zabavovat vše v soukromém vlastnictví, a to by bylo pro rodinu likvidační.
Zajímavou situací v rodině Lauritze je i to, že jeho nejstarší syn Harald stále pokračuje ve své kariéře důstojníka SS, zatímco dcera Johanne se přidává k válečnému odboji Hjemmefronten. Karl bojuje ve válce u námořnictva a Rosa je zřejmě špionka. O své funkci nehovoří, ale to, že má velmi podrobné informace o světovém dění svědčí o mnohém.
Jak už to tak bývá, koloběh rodiny je nezastavitelný, a tak nás někteří členové opouštějí a noví přichází na svět. I Lauritz tomuto není ušetřen a sám pro sebe přichystá (nevhodné) překvapení, které ho ale učiní otevřenějším (i když trochu alibistickým), než kdy byl.
Autor Velkého století píše svým typickým rozvláčným a přemýšlivým stylem, který vás ale pohltí, až máte pocit, že rodina Lauritzenů je i vaší rodinou. A to překvapení na závěr? Budete toužit po dalším pokračování.
Předchozí díly:
http://kultura21.cz/literatura/11136-host-norsky-dandy-recenze
http://kultura21.cz/literatura/12955-host-brno-kniha-mezi-cervenou-a-cernou-recenze
Klapky na očích/Att inte vilja se
Autor: Jan Guillou
Žánr: překladová beletrie
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2015
Počet stran: 312
Hodnocení: 88 % Zdroj foto: www.hostbrno.cz
http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/prekladova-beletrie/klapky-na-ocich-1043
| < Předchozí | Další > |
|---|
Bývávalo, že zámky a hrady se uzavřely na podzim veřejnosti, jako kdyby spaly a čekaly na jarní sluníčko. Už dávno je tomu jinak. Koncem října sice skončí na většině z nich sezóna (někde jedou celoročně), ale v prosinci se probudí a připravují sváteční ...
V pořadí čtvrtý román Černá kniha tureckého nositele Nobelovy ceny Orhana Pamuka je – názvu navzdory – jeden z nejbarevnějších titulů, které jsem držela v ruce. Mistrovskou koláží lidských charakterů, osud...
Muzeum hlavního města Prahy ve spolupráci s Českou televizí (moderátor Studia Kamarád Jiří Chalupa) a Galerií U Prstenu (Marie Holá) připravil...
Za více než 15 let objeli legendární, všemi generacemi milovaní herci a moderátoři Majda Reifová a Petr Vacek snad všechny kouty republiky, aby udělali svými představeními radost těm nejmenším divákům. Nyní našli nový domov. Od 19. října...
Režisérka Claire Denisová se svěřila, že impuls k natočení filmu Parchanti spí dobře jí poskytlo Kurosawovo klasické drama Zlý chlap spí dobře. Zvolila název Les salauds (neboli Parchanti), odkazujíc tak k japonskému mistru, jehož dílo bylo ve Franc...