JLA: Liga spravedlnosti

Pátek, 22 Březen 2013 05:00 Martin Žatecký

liga spavedlnosti200 Kdo by nechtěl vidět seskupení hrdinů s nadlidskými schopnostmi a jejich každodenní snahu o záchranu světa? Myslím si, že úplně každý. Dokazuje to třeba i návštěvnost filmu The Avengers, jenž byl velice dobře přijat.

Grant Morrison (All-Star Superman, Batman, New X-Men) nám přináší ze svého pera příběhy nejoblíbenějších postav komiksového světa. Kresbu k dokonalosti v tomto díle připravili Howard Porter (The Flash) a John Dell. Superhrdinové, jejich kombinézy i okolní scenérie vypadají opravdu skvostně. Radost pohledět. Na knize se podílela i jména jako Mark Miller či Oscar Jimenez.

Do skupiny Justice League patří Superman, Batman, Wonder Woman, Flash, Green Lantern, Aquaman spolu s emzákem Martianem Manhunterem. Něco však ochromí jejich dosavadní životy i získanou slávu u lidí za dobře odvedenou práci při záchranách lidstva. Na naši matičku Zemi totiž přistane takzvaný Hyperklan, kam patří Protex, Primaid, Armek, Zenturion, Züm, Tronix, Fluxus a A-Mortal. Prý že jdou spasit svět. To určitě! Chtějí si ho podřídit. Nejprve zlikvidovat JLA, pak celé lidstvo. Vydávají se za údajné superhrdiny, to ale pěkně kecaj. Neřeknu vám ale, kdo ONI jsou, abyste z toho něco měli, až to budete někdy číst.

Mimo tento Hyperklan, jenž je rozvržen do několika sešitů, na rozdíl od ostatních příběhů čítajících pouze sešit jeden, se naši nadlidi budou potýkat taky například s novým členem JL nebo dokonce s anděly a démony (ne zrovna moc povedená část knihy) a tak dále.

Čekají na vás ohromující exploze, vydařené dialogy, takže to má spád, proto se to na vás sype, a proto člověk nepozná při čtení nudu, což neumí každý komiks. Zvláště vychytané jsou dialogy v sešitech o Hyperklanu. Jedná se bezesporu o nejlepší část knihy (možná také proto, že tomuto příběhu bylo věnováno více prostoru a tudíž je i více rozpracovaný).

Vnější vzhled komiksu čpí také výraznou propracovaností. Když chytnete do rukou obálku, máte co dělat, abyste na ni nenaslintali.

Co mě ale celkem mrzí, jsou příběhy, které následují po Hyperklanu. Špatné nejsou, to ani zdaleka. Mají ale o dost nižší laťku než souboje s Protexem i dalšími z jejich uskupení. Je to to samé, jako když si jdete pro nové album vaší oblíbené skupiny, od které čekáte, že se předvede v nejlepším světle, vám se do ruky dostane naprostá bomba, pustíte si prvních pár songů, ty vás totálně odrovnají, a pak najednou uprostřed slaďáček s následujícími fajn poslouchatelnými písněmi. A vy nakonec místo, aby vás bolela hlava od skákání do stropu, protože jste čekali absolutní nakopávačku, máte v ruce nadprůměrné, ale nijak inovátorské album. Tak asi takto by se dala shrnout tato kniha.

Nadprůměr? Určitě! Vynikne však tento komiks mezi nepopiratelnými králi žánru? Dost pochybuju.

liga spavedlnosti