Kultura21.cz

Cože je tato kniha? Kniha o ryzcích, fotoatlas ryzců nebo báječný receptář s voňavými recepty? Všechno dohromady. Jde o první knihu svého druhu u nás věnovanou pouze tomuto specifickému a u nás nedoceněnému druhu hub. Najdete tu fotoatlas 60 druhů ryzců s přesným návodem na jejich rozlišení a přesné určení. Fascinující jsou fotografie.

Krásné, kvalitní a do detailu vypracované

Zaujaly mne především fotografie. Prvním důvodem je fakt, že ryzce jsou houby známé tím, že roní bílé mléko. Někdy je bílé, jindy do žluta, jindy oranžové nebo červené. Na každé fotografii je některá houba nenápadně „poraněná“, aby bylo názorně vidět, jaká je barva jejího mléka. Jde o důležitý rozlišovací znak kromě jiných, o kterých si počtete v textové části. Autoři si dali také práci s tím, aby co nejvíce přiblížili lokalitu, na které můžete houby najít. Přidané lístky olše, aby bylo vidět, že jde o opravdu olšovou lokalitu. Přidaný lískový oříšek a zelené listy lísky, protože ze země moc nepoznáte, že se nacházíte zrovna pod lískou. Březový lístek v mechu, protože třeba ryzec osténkatý roste pouze tam, kde je pod břízami mech.  Ze stavu okolní trávy a podlož nebo listů někdy i odhadnete, zda-li je to houba letní nebo podzimní, prostě zvídavý prohlížeč fotografií si tu opravdu smlsne.
Textová část je dokonalá. Vypracovaná velice pracizně a detailně. Velmi snadno podle ní můžete houby identifikovat, případně v závěru každé části je i možnost záměny a kuchyňské využití jednotlivých ryzců. Ne všechny jsou zdaleka jedlé… (ale jsou krásné)… a autoři také vyvrací některé mýty s ryzci spojené.

„Je ale zapotřebí znovu zdůraznit, že při sběru ryzců se nesmíme v žádném případě řídit pravidlem, že všechny sladké, tj. mírně chutnající druhy jsou jedlé, a lze je tedy bez dalšího studia použít pro přípravu pokrmů, jelikož např. jedovatý ryzec hnědý má také mírnou chuť. Toto praktické pravdilo chuti platí totiž jen  a toliko v případě sběru holubinek. Jedlé druhy ryzců se stanou stravitelnější a někdy i chutnější v úpravě mléčným kvašením. „
Ahá, mléčné kvašení u hub? Jak odvážné. V další části, která je věnována receptům budete unešeni ještě víc. Když se hned zkraje vrátím k tomu mléčnému kvašení, jde o jednu z možností, jak houby konzervovat. Budete možná překvapeni, že se k tomu používá jogurt jakožto startovací kultura. Tato úprava se pro ryzce obzvlášť hodí, protože je činí jemné a chutné a také lépe stravitelné než jsou třeba houby v klasickém octovém nálevu. No ale, když budete chtít zůstat u klasiky, tak tu jsou octové kořeněné nálevy sušení, zavařování do sádla a jiné zajímavé formy konzervace.

U receptáře skane slina…

…to mi věřte. Podařilo se tady vpašovat tyto masité houby úplně všude. Snad jen nasladko tu myslím nejsou. Ale od pomazánek po nakládání ve stylu utopenců nebo pečenáčů, od polévek po hlavní masové i bezmasé pokrmy a jako bonus ještě pečené štrůdly nebo pizza. To je jen zlomek toho, co vás v této knize inspiruje. Fajn je, že ryzce lze s úspěchem mimo sezónu nahradit třeba hlívou, která má mimochodem a shodou náhod, podobné léčivé účinky.
Ať se vám na stole ryzce objevují nebo ne, jedno po přečtení této knihy určitě pochopíte:  jsou to houby velmi pozoruhodné a zaslouží minimálně úctu a obdiv, protože v nic příroda stvořila něco úžasného.

Léčivé účinky ryzců?

Tato kniha totiž přidává do takového klasického houbového obsahu ještě jeden rozměr. A tím je pojednání o jejich léčivých účincích. Tyto houby obsahují množství bioaktivních látek, které příznivě působí při boji s viry, bakteriemi, plísněmi nebo i nádorovými buňkami. Něčím připomínají léčivé účinky hlívy ústřičné a vlastně z každého ryzce by se daly stáhnout léčivé látky. Jako celek pak můžeme říci, že při konzumaci těchto hub něco málo dobrého pro své zdraví určitě děláme. Autoři velmi podrobně odborně popsali tuto málo známou stránku ryzcovitých hub a laik bude žasnout. Odborník se přiučí a osvěží si znalosti. A všichni ostatní si pak nad každým ryzcem, který v lese potkají, řeknou: „Panejo, tohle je ale houba….jednou jsem o ní četl, že….“
A ryzce si to právem zaslouží!

O autorech:
Jiří Kovač: (nar. 1950, Trutnov) Od roku 1978 je členem České společnosti pro mykologii a houby jsou jeho celoživotní vášní. Je vynikající znalec hub se širokým rozhledem, přičemž se dobře orientuje i v mnoha obtížných a málo prostudovaných rodech hub. Známý je především svou dlouholetou fotografickou činností.  Svými snímky přispěl do mnoha českých mykologických publikací.
JUDr. Aleš Vít: (nar. 1953, Velké Hamry) Od roku 1969 žije v Praze a je členem České mykologické společnosti, kde se dlouhodobě věnuje problematice jedlých hub a jejich využití v kuchyni. Přispívá do časopisů a na houbařské weby, autorsky i fotograficky se podílel na několika houbařských a kuchařských knihách.
RNDr. Radomír Socha, DrSc.: (nar. 1946, Krnov) Vystudoval obor fyziologie živočichů na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.  Do konce roku 2013 pracoval jako vedoucí vědecký pracovník v Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích, publikoval ve svém oboru přes 150 prací, za které byl také oceněn presidiem AV ČR. Celý život se aktivně zajímá o houby, je členem České mykologické společnosti a autorem mnoha knih nejen o houbách, ale i o přírodě, publikoval také v řadě českých časopisů.
Jiří Hák: (nar. 1945, Jaroměř) aktivní mykolog, který se specializuje především na rod pavučinců, později i holubinek a ryzců. Dost času věnoval kulinárnímu vyžití hub, především pak konzervaci. V soutěžích o nejlepší houby ve sladkokyselém nálevu získal třikrát republikový mistrovský titul. Je spoluautorem knihy Holubinky (Academica, 2011) a z jeho iniciativy díky spolupráci s RNDr. Sochou vznikla tato kniha.

Autoři: Jiří Kovač, JUDr. Aleš Vít, RNDr. Radomír Socha, Jiří Hák
Název publikace: Ryžce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky
Vydalo: Eminent, www.eminent.cz 
Rok vydání: 2015
Hodnocení: 100%
Foto: Eminent