Vladimíra Mertu jsem měla vždy spojeného se jmény jako Jaroslav Hutka, Vlasta Třešňák, Jaromír Nohavica nebo Václav Havel. Začala jsem ho vnímat v roce 1989, kdy se spousta věcí začala obracet naruby, kdy lidé začínali nahlas říkat co si myslí a nemuseli se bát, že za to budou potrestáni. Písničkáři hráli svoje protestsongy na Václavském náměstí, kde jim hladový a po změně prahnoucí národ tleskal.
Tehdy mi bylo osmnáct let a pan Merta mi, snad mi to promine, k srdci nepřirostl. Až dodnes jsem ho vnímala jen zpovzdálí. Věděla jsem, že je, ale nikdy jsem ho nevyhledávala. Neoslovil mě. Ale jak se říká: Všechno má svůj čas.
Album Domilováno jsem vzala do ruky jen proto, že mě přilákala jeho pozitivní, oranžovožlutá obálka. Tradičně jsem zasunula CD do přehrávače v autě a čekala, že budu unášena ... První poslech mě sice neuchvátil, ale v paměti mi utkvěla slova "Bývalo lehké zajet si do Vídně pro jeden jediný karafiát..." A pak už jsem cvakala pořád dokola číslo pět - Berlínská zeď.
A žasla nad obsahem s očima dokořán. Když jsem se jí nabažila, začala jsem takhle vnímat i všechny ostatní texty a našla jsem v nich spoustu věcí. Všechno má prostě svůj čas. Viděla jsem najednou pana Mertu úplně jinak. Jako muže, který zůstal věrný svojí myšlence, svému přesvědčení a víře a šel za nimi i navzdory režimu, nesvobodě, těžkostem života. Šel za nimi vždycky s hlavou hrdě vztyčenou, protože za svoje názory, myšlenky a přesvědčení se člověk nemá stydět. A pokud si je jistý, rve se se světem, i kdyby ho to mělo stát kus života. Jenže tohle všechno jsem tehdy nemohla a nedokázala pochopit.
Domilováno - to je 11 písní. Šedesát čtyři minuty, které mě vedly k úvahám. Během hodiny a čtyř minut jsem prožila příběhy, vrátila se do doby, kterou mnozí z nás pamatují. Možná i vy, stejně jako já, pocítíte lítost a možná i naději.
Vedle pana Merty se na vzniku tohoto nosiče podíleli lidé zvučných jmen, jako například Jan Štolba se svým tenorsaxofonem, Josef Štěpánek s mnoha strunnými nástroji, Martin Lehký s kontrabasem a nebo sbor Doubravánek pod taktovkou Marka Doubravy, který nazpíval výtečné sbory v několika písních. V písních se neztratíte, protože do dvojité přední strany obálky je rafinovaně vložena brožurka se všemi texty.
Nic víc už nemohu dodat, tak jen - příjemný poslech!
Domilováno
Hudba a texty: Vladimír Merta
Žánr: Hudební
Nahrál: Ondřej Ježek ve studiu Jámor v roce 2013
Nakladatelství: Galén
Rok vydání: 2013, rok 20. narozenin nakladatelství Galén
Délka záznamu: 64 minut
Obal: Ondřej Pfeiffer
Titulní ilustrace: Alena Schulzová
Bonus: booklet neboli brožurka s kompletními texty
Hodnocení: 90%
Zdroj foto: www.galen.cz a www.vladimirmerta.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Profesor Ivo T. Budil patří mezi nejznámější české antropology. Založil a několik let vedl Filozofickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. V současnosti působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity Praha. Je ...
V jedinečném prostředí galerie Vrtbovské zahrady v historickém jádru Prahy na počátku července proběhla komorní Vernisáž obrazů výtvarnice Pavlíny Gardianové, která pojmenovala svou kolekci velmi výstižně – Dotyk nekonečna. Už samotný název napovíd...
Městské divadlo Zlín zahájí svou 78. sezónu českou premiérou. Naváže tak na dramaturgickou linii, které se v posledních letech zcela programově věnuje a v rámci níž se snaží hledat a objevovat současná témata a zajímavé nové texty a autory. Tento...
Navždy spolu je až neuvěřitelně klasický romantický film. Člověk by řekl, že už musí být americké publikum takovýmito filmy nasyceno, ale kdyby tomu tak bylo, tvůrci by se nejspíš tvorby dalších a dalších romanti...
