Dostalo se mi do ruky cédéčko, na kterém je muzika nabitá emocemi, stejně jako muž, který ji složil a otextoval. Nejsou to jen emoce, Miloš Kálal, frontman pražské kapely Dorys, má i obrovské charisma, které, sice nevím jak, ale dokáže poslat posluchačům i takříkajíc úplně na slepo.
Hudebních nosičů, stejně jako knih a nejrůznějších publikací, jsou nabité regály obchodů, a zákazníku, prokousej se tím a správně si vyber. Ráda bych vám trochu pomohla s výběrem. Pakliže jste příznivcem blues a rocku, a k tomu české původní muziky, určitě je nosič s názvem Prý, to se stává, tou nejlepší volbou. Osobně upřednostňuji českou hudbu a vlastní tvorbu, protože od interpreta očekávám, že mě překvapí. Ať už parádní muzikou nebo smysluplnými texty, nejlépe pak, aby to bylo propojené dohromady. Zkrátka hledám neotřelost, originalitu, neopisování a náboj.
Miloš Kálal, kterému kamarádi neřeknou jinak než Medvěd, má za sebou skvělé muzikanty. Trochu jako zjevení (v tom nejlepším slova smyslu) na mě působí bubenice Daniela Sedláčková. Křehká a věčně usměvavá žena, která když vezme paličky do ruky, země se zachvěje. Neřekla bych, kolik energie se může skrývat v jednom drobném ženském těle. Po prvním poslechu cédéčka jsem věděla, že je budu pouštět často, protože každá píseň je jiná, originální a vypráví svůj vlastní příběh. Představovala jsem si, jak se Medvěd tváří, když zpívá tuhle nebo tamtu pasáž, cítila jsem smutek, radost, obavy, pohodu, beznaděj, štěstí, náklonnost i splín. Emoce střídá emoci a často jsem, při poslechu v autě, brzdila a zajížděla ke krajnici, posouvala písničku zpět a zkoumala každý takt, aby mi nic z toho, co chce sdělit, neuteklo, abych pochopila, o čem to všechno je. Velmi jsem ocenila, že je rozumět každému slovu, a přesto, že se Medvěd narodil na Slovensku, má perfektní češtinu a zřetelný projev.
A pak jsem měla možnost jít se podívat na zkoušku a poprvé viděla DORYS na živo. Potvrdilo se mi, co jsem si myslela. Tahle formace hudbou žije, svojí hudbě věří a dává do toho srdce. „Často, když zpívám do lidí,“ svěřil se Kálal, „zavřu oči a dám do toho všechno, nechám se unášet prožitkem i tím, jak nám to pěkně ladí a mám pocit, že jsem tu sám a prožívám neskutečné pocity.“ Už teď se těším na koncert, kterých už si zase snad brzy užijeme. Protože Medvěd to, i při své velikosti, dokáže pěkně rozparádit! Do té doby ale tuhle stříbrnou placičku neopustím, protože, ač jsem ji slyšela už aspoň padesátkrát, pokaždé mi dá něco nového.
Pojďme se podívat, co se tu dá najít. Především buklet, jak se obecně říká obalu cédéčka, který je opatřen všemi texty, což velmi oceňuji. Je tu třináct skladeb, třináct příběhů, třináct ohlédnutí, třináct zastavení……..Byla bych tu nekonečně dlouho, kdybych mluvila o každé jedné skladbě. Společným jmenovatelem je, že hudba je komplet z dílny Miloše Kálala a texty, vyjma jednoho, na kterém se podílela bubenice, jakbysmet. Právě společná píseň, nazvaná Jsi, je společným vyznáním. Ale ne lásky, jak by se mohlo zdát. Oba hudebníci „spolu rozprávějí“ o tom, co jeden pro druhého znamená. Samozřejmě, že tohle vyznání má svoje opodstatnění i v životě, každý z nás to zná, každý z nás má někoho, za koho by dýchal, kdo a komu pomohl tomu druhému v okamžiku, kdy se zdálo, že situace nemá řešení a nedá se najít východisko. Proto tyhle písně nemůžu brát jen tak povrchně, říkají mnohem víc, než jsou jen slova napsaná pod notami v notovém zápisu. Prosím, zkuste k nim také tak přistupovat.
1. Prý, to se stává
2. Noemova archa (mimochodem, skladba, která se opakovaně umístila v hitparádě Radia Proglas)
3. Lucie
4. Atlantida
5. Harlekýn
6. Démoni času
7. Jeden statek, jeden sen
8. Sentimentální (mimochodem, skladba, která se deset týdnů objevovala na vlnách Českého rozhlasu)
9. Titanic
10. Stoupám
11. Jsi
12. Svítání
13. Je to dobrý
Na vzniku nosiče se vedle zpívajícího frontmana s doprovodnou kytarou Miloše Kálala a Daniely Sedláčkové, která vedle bicích obstarala také zpěv a vokály, podíleli samozřejmě další umělci, bez kterých by se to neobešlo:
Jiří Václav Svatoš – basová kytara
Josef Ředina – sólová kytara
Josef Kouba – klávesy, doprovodná kytara, vokály
A jako hosté:
Aleš Fidler – zobcová flétna (2, 6, 12) a violoncello (5)
Antonín Podlaha – foukací harmoniky (5, 8)
Za návštěvu určitě stojí i webové stránky kapely http://kapeladorys.cz/, kde najdete kromě fotek, videí a hromady zajímavých informací, samozřejmě i kontaktní stránku, na které si můžete objednat cédéčko a dost možná, že vám ho kapela před odesláním na vaši adresu i podepíše. Anebo mrkněte sem https://www.facebook.com/kapeladorys a tady je taky spousta zajímavých věcí!
A vězte, že JE TO DOBRÝ!
Název: CD DORYS/ Prý, to se stává
Žánr: Rock/ blues
Texty písní: Miloš Kálal, Daniela Sedláčková
Hudba: Miloš Kálal
Nahráno a zpracováno: 12/2019 až 1/2020 ve studiu TdB Production
Rok vydání: 2020
Grafický design: Daniel Křápek
Foto: Václav Zýval, TdB Production
Hodnocení: 100 %
Zdroj foto: z archivu kapely DORYS
Album můžete získat v naší soutěži: Vyhrajte blues-rockové album Prý, to se stává
| < Předchozí | Další > |
|---|
Vo výstavných priestoroch Trenčianskeho samosprávneho kraja predstavitelia Trenčianského osvetového strediska zorganizovali výstavu amatérskej fotografie AMFO Trenčianskeho kraja.
Poslední květnový týden ožije Městské divadlo Zlín česko-slovenským divadelním svátkem - mezinárodním divadelním festivalem Setkání Stretnutie. Program 27. ročníku bude nabitý jak v hlavním, tak doprovodném programu. Představí s...
Toto americké drama-komedie člení spisovatelskou kariéru, své hlavní téma, do několika vývojových etap. Počínaje generačním přenosem psacích chromozomů odrazem ve svých potomcích, pokračující domnělou ztrátou inspirace, kdy diváka zasvěcuje do vlas...
