Pěna dní - devastující dopad lásky k idolu
Kultura21.cz

Pěna dní - devastující dopad lásky k idolu

Pena dni perexRelativně mladý divadelní počin režisérů Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského, byl na prknech Klicperova divadla v Hradci Králové představen již po několikáté od jeho premiéry 12. března 2016. Toto velice nekonvenční a netradiční představení pravidelně vyprodává sál hradeckého divadla i přes jeho již několikáté uvedení.

 


Divadelní adaptace nejslavnějšího snímku Borise Viana. Nevšední milostný příběh nejen pro notorické snílky napsal autor již v roce 1947, větší proslulost však Pěna dní získala až v šedesátých letech a od té doby už její čtenářská přitažlivost nepolevila. Umístila se dokonce na desátém místě žebříčku sta nejdůležitějších knih dvacátého století. Hra nabízí okouzlující surreálné výlety za fantazií, touhou, jazzem, láskou, světem obráceným naruby i přítomností v prchavém okamžiku. Hledání a nacházení humoru, ironie, nadpřirozena, přátelství, snů, krásna, hořkosti, absurdity, bezstarostnosti a smyslu života. Odhaluje fantaskní Paříž a v ní svět plný charakterních myšek i měnících se pokojů.

Bohatý mladík Colin vlastní krásný byt a dokonalého šéfkuchaře. Jeho o něco chudší přítel Chick zase neúnavně sbírá a šíří dílo filosofa Jeana Sol-Partra a miluje svou Alice. Colin zase miluje Chloe. Ta však po svatbě onemocní zvláštní nemocí. V plicích jí vykvete leknín. Léčí se velmi obtížně – musí mít kolem sebe stále spoustu květin. Dopad lásky k člověku i idolu je v tomto případě naprosto devastující.

Pena dni lecba lekninu


Boris Vian
Boris Vian se narodil 10. března 1920 ve Ville d´Avray nedaleko Paříže. Vyrůstal jako potomek zámožného obchodníka, dětství strávené v přepychu a blahobytu však ukončila hospodářská krize, během níž jeho rodina zkrachovala. Již od raného dětství ho trápily zdravotní potíže, které ho provázely celým životem. Studoval literaturu a jazyky, svá studia však nakonec zakončil a technické univerzitě.

Od mládí byl velkým fanouškem jazzu a osobně hrál také na trubku, díky čemuž byl angažován do jazzovém orchestru (1922) a začal tak působit jako hudebník. Z nedostatku finančních prostředků byl nucen konec války strávit jako zaměstnanec Francouzského normalizačního úřadu a poté také Živnostenské komory papírenského průmyslu. Již v té době vydal svá první díla, avšak všechna byla vydána až později.

Prvním publikovaným Vianovým dílem byla literární mystifikace Naplivu na vaše hroby (1946). Šlo o parodii na americké detektivky tzv. drsné školy, kterou Vian vydal pod pseudonymem Vernon Sullivan. Příběh vyvolal mezi francouzskými literárními kritiky obrovskou vlnu nevole. Kvůli pornografickým a sadistickým pasážím, které román obsahoval, byl nakladatel díla obžalován pro nemravnost a Vian byl odsouzen k 15 dnům vězení. Dílo se přesto, nebo možná právě proto, stalo bestsellerem a zajistilo Vianovi finanční nezávislost. I přesto, že mystifikace vyšla poměrně brzy najevo, Vian pod stejným pseudonymem vydal ještě další tři romány: Všichni mrtví mají stejnou kůži, Zabte ošklivé a Holky nemaj ponětí.

jean-sol partre posedlost

Trochu paradoxem je, že velká část uznání a slávy, kterou mohl Vian zažít ještě za svého života, je spjata právě s těmito romány. Ostatní díla, která už vydával pod vlastním jménem, bohužel zůstávala dlouhou dobu téměř bez ohlasu a proslavila se až v 60. letech, tedy až po jeho smrti. Šlo zejména o romány Pěna dní (1947), Podzim v Pekingu (1947), či Srdcerváč (1953). Vian je také autorem několika dramat: Rozčtvrcení pro všechny (1947) a Svačinka generálů (1951), ale také povídkových sbírek Motolice a Plankton (1947) nebo Mravenci (1949). V jeho díle lze najít prvky existencialismu vyjadřované především pocitem strachu z nepřátelské společnosti. Dalšími znaky jeho děl jsou zcela neochvějně úzkostné stavy vyvolané nemocí, kritika militarismu, církve a sociální péče, idealizace lásky, bohatá, místy až surreálná symbolika, fantazijní prostředí a velmi neotřelý a originální spisovatelský jazyk.

pena dni


Období vzniku Pěny dní je bez pochyb také obdobím Jean-Paul Sartra. Někdy kolem roku 1945 se stal Sartre z módního filozofa vůdčí osobností existencialismu. I Boris Vian se chtěl k Sartrovi přiblížit. Využil tedy Sartrovy proslulosti i všechny fanatické obdivovatele, kteří se kolem něho točili, aby Sartra nějakým originálním způsobem zaujal. Zrodil se tak Jean-Sol Partre, jedna z postav Pěny dní, názorový vůdce, zabývající se hlavně svými tučnými honoráři, novodobý guru ruinující nezřízenou grafomanií své fanatické obdivovatele.

pane dni 1


V Pěně dní můžeme také naleznout několik odkazů Vianova života. I když nemůžeme tvrdit, že je Pěna dní prvoplánově autobiografické dílo, v řadě motivů a dějových linií lze nalézt střípky z jeho osobního života. První paralelu můžeme nalézt už v hlavní dějové linii – od bezstarostného proplouvání životem plným lásky a radosti ze života se hlavní hrdinové postupně propadají do existenciální krize způsobené nemocí, nedostatkem peněz, nebo prostě jen drsnou realitou okolního světa. Dalším odkazem Vianova života je nepochybně nemoc, která se objeví u Chloe. Vian už od mládí trpěl různými zdravotními problémy, zejména problémy se srdcem. V Chloině nemoci tak můžeme nalézt tak trochu absurdní paradox k jeho vlastnímu životu. Viana totiž v posledních letech života trápily plicní otoky. Při hledání podobností s Vianovým životem nemůžeme opomenout ani hudbu, konkrétně jazz. Odkazy na jazzovou hudbu prostupují celým románem a jméno hlavní hrdinky – Chloe – není pouze jménem, ale také názvem jazzového standartu Duka Ellingtona. (Proto Colin při prvním setkání s Chloe zmíní otázku: „Vás aranžoval Duke Ellington?“)

pena dni plakat


I přes svou zdánlivou nezinscenovanou se román dočkal řady divadelních adaptací. V Československu ji poprvé uvedl režisér Jan Roubal v Olomouci již v roce 1989. V roce 1994 byl uveden v Praze stejnojmenný muzikál. Zatímco poslední adaptací je pak verze Jiřího Havelky, která měla premiéru v roce 2012 v pražské La Fabrice. Pěna dní se dočkala také filmového zpracování, roku 2013 román převedl na filmové plátno francouzský režisér Michel Gondry.


Nejnovější divadelní zpracování v podání mladých režisérů a herců královéhradeckého divadla rozhodně stojí za zhlédnutí. Zpracování plné metafor a přirovnání, lásky, absurdity a zvláštnosti naprosto pohltí i skeptické diváky. Existencialistické prvky a jistá autobiografičnost s autorovým životem dodávají hře nádech povědomého zdání a třeba i pro mnohé souznění s autorovými myšlenkami a osudem.

Pěna dní
Žánr: Existencialismus
Režie, adaptace: Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský
Scéna: Jakub Kopecký
Kostýmy: Simona Rybáková
Hudba: David Smečka a Mastix
Hrají: Miroslav Zavičár, Jan Sklenář, Jiří Zapletal, Ondřej Malý, Marie Poulová, Marta Zaoralová, Natálie Holíková, Matěj Anděl, David Smečka, Jakub Tvrdík a Jan Vápeník
Ředitelka: Eva Mikulková
Umělecký šéf: David Drábek
Předloha: Zpracováno podle stejnojmenného románu Borise Viana.
Premiéra: 12. března 2016
Hodnocení: Naprosto uchvacující zpracování, které rozhodně stojí za zhlédnutí. (90%)


 

Přihlášení



Tetování jako rozsudek smrt

Kruté a napínavé. Tak lze stručně charakterizovat knižní detektivku „Inkoust – Tetování jako rozsudek smrti“, jejíž autorkou je Alison Belshamová, rodačka z města Hampshire ve Spojeném království, která žije a pracuje v Edinburghu. Kniha Zlín ve společnosti Albatros Media a. s.

Reniin deník- deník dívky, která milovala život

Renia si ve svých čtrnácti letech začne psát deník, který se stává jejím nejlepším přítelem. Jak sama říká, jemu může svěřit vše, aniž by se musela bát prozrazení nebo posuzování z jeho strany. Nemůže tušit, že kromě svých starostí a radostí, mu svěří i budoucí události, o kterých se jí nesnilo ani v tom nejhorším snu. Nakladatelství Zeď s.r. o.

Rozhovor

Turistický seriál K21: Zámek Duchcov

duchcov 200Milí čtenáři, s prázdninami jsme se u nás rozhodli podívat se pod pokličku různých turistických cílů. Seznámíme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podíváme se na zoubek strašidlům a představíme pár muzeí. Nebudou chybět ani tipy na ...

Hledat

Na svém albu oslavuje Lucie Bílá své autory - Ondřeje Soukupa a Gabrielu Osvaldovou

Jedenadvacet hitů a známých písní a závěrečná novinková nahrávka Salto mortale přináší album s všeříkajícím názvem Lucie Bílá/Ondřej Soukup/Gabriela Osvaldová. Album mapuje spolupráci výjimečných umělců, kteří si sedli umělecky a lidsky už začátkem devadesátých let.
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Čtěte také...

Muzikál Mamma Mia! na prknech divadla Hybernia

Mia 200Muzikál Mamma Mia! patří bezesporu k nejslavnějším muzikálům světa. I u nás má tento muzikál úspěch. Prodalo se přes 250 000 vstupenek. Proto je muzikál obnoven a během léta se dočkáte 32 exkluzivních představení. V českém znění. Hra...


Literatura

Detektivní nuda - Volání kukačky

volani kukacky perexNápaditý obal knížky zve na další román od J. K. Rowlingové, skrývající se pod pseudonymem, což knihkupci u tohoto detektivního románu rádi uvádí, protože i jméno prodává. Po tragikomickém románu P...

Divadlo

Fringe festival mluví anglicky, ale oslovit dokáže každého

alt Fringe festival, který probíhá v těchto dnech na Malé Straně v Praze, je všechno, jen ne ”okrajová”, ”druhotná” záležitost, jak by se ostatně dal přeložit jeho název z angličtiny. Mladá a bohužel prozatím málo známá divadeln...

Film

Slavní režiséři předkládají lekce filmu

lekce 200Režisér Laurent Tirard (také u nás proslavený nejen Molièrem, ale hlavně dvěma díly Mikulášových patálií) se k filmování dostal přes novinářskou praxi. Pro časopis Studio Magazine recenzoval filmy a také chystal hovory s nejslavněj...