Výstava Bez hranic Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí představí v Národní galerii v Praze umělecké bohatství Krušnohorského regionu z období mezi lety 1250 a 1550. Rozkvět hraniční oblasti a jejích lokálních uměleckých ohnisek, jimiž byla bohatá královská a poddanská města, velké a významné kláštery či hornická centra, bude ilustrovat na dvě stě uměleckých artefaktů.
Velké křídlové oltáře, deskové a knižní malířství, sochařství, architektonické skulptury či památky zlatnictví a uměleckého řemesla ukáží význam a bohatství severozápadních Čech, jejichž značná část byla v minulosti hraničním regionem. Ten mnohdy velmi citlivě reagoval na změny politické, hospodářské a náboženské situace na české a saské straně Krušných hor.
Název Bez hranic tak odkazuje na těsné kontakty a provázanost krajin po obou stranách krušnohorského hřebene. Přes města tvořící hospodářské zázemí života na horách – konkrétně královské Litoměřice, Ústí nad Labem, Louny, Žatec, Most, Teplice, dále poddanský Chomutov, Děčín či Kadaň – vedly z Prahy dvě obchodní komunikace spojující Čechy a Sasko. Jednou z cest byla tzv. Labská cesta do Drážďan, druhým směrem vedla tzv. saská cesta přes Louny a Most do Freibergu.

Architektonické řešení výstavy bude evokovat dobové regionální vazby a provede návštěvníka po obou těchto trasách. Nejstarší vystavené artefakty pocházejí z druhé poloviny 13. a ze 14. století, početně pak převažují díla pozdní gotiky, kdy získala výtvarná kultura severozápadních Čech specifický ráz. Umělecká díla z období od poloviny 14. století až do vypuknutí husitství pocházela ponejvíce z Prahy a byla objednávaná významnými šlechtickými rody pro jejich panství v severozápadních Čechách. S koncem husitských válek se situace změnila a umělecká tvorba byla od poloviny 15. století úžeji navázána na regionální centra – královská či poddanská města a významné kláštery. Klíčovou roli přitom hrála pětice královských měst – Litoměřice, Ústí nad Labem, Žatec, Louny, Most –, františkánský klášter Čtrnácti sv. pomocníků v Kadani a cisterciácký klášter v Oseku. Od konce 15. století se kultura Krušnohoří rozvíjela v souvislosti s tzv. stříbrnou horečkou a výstava tak představí i fenomén horních měst na české a saské straně.
Výstava Bez hranic je výstupem mnohaletého výzkumu historiků z Katedry historie FF Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a historiků umění z Ústavu pro dějiny umění FF Univerzity Karlovy v Praze. Iniciátorem výzkumu gotického umění v severozápadních Čechách byl pražský Němec Josef Opitz, který uspořádal epochální výstavu gotického umění v muzeích v Chomutově a v Mostě roku 1928. I na tento počin navazuje současný univerzitní výzkum, stejně jako připravovaná výstava v Národní galerii v Praze, jenž bude k vidění od 27. listopadu.
Výstava vznikla ve spolupráci Národní galerie v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Biskupství litoměřického. Záštitu nad výstavou převzali ministr kultury České republiky Daniel Herman, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a hejtman Karlovarského kraje Martin Havel. Bez hranic.
Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí
Termín a místo konání: 27. 11. 2015 – 13. 3. 2016
Národní galerie v Praze – Valdštejnská jízdárna.
Ctibor Čejpa, www.ngprague.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|





Divadlo začala hrát již během studií na DAMU, když hostovala ve Východočeském divadle v Pardubicích, Švandově divadle nebo v Činoherním klubu v Praze, kde v současné době hraje Markéta Stehlíková v ...
Výstava Heptameron si vypůjčuje svůj název ze souboru erotických povídek renesanční spisovatelky Markéty Navarrské (1558), jehož české vydání s kresbami od Toyen vyšlo v roce 1932. Kniha je symbolicky rozdělena do sedmi kapitol, které zpracováv...
Lukáš Dvořák, uznávaný český fotograf se zaměřením na módu a uměleckou fotografii, nedávno představil svou nejnovější výstavu v pražské KAVÁRNĚ & GALERII Art-n-Coffee, která se nachází v Pasáži českého designu. Výstava je plná fascinujícíc...
Švandovo divadlo zve na večeři prostřednictvím hry Pohřeb až zítra, jejíž autorkou je Natalie Kocab. Na diváky čeká intenzivní zážitek plný ostrých slovních střetů opepřený složitou situací jednotlivých členů rodiny zase...
Scenárista PAUL LAVERTY (*1957) a režisér KEN LOACH(*1936) zosobňují příklad pevně ukotvené umělecké dvojice, která se už patnáct let ideálně doplňuje: Laverty zajistí skvěle napsaný příběh, Loach se postará o jeho neméně skvělou realizaci, která...