Výstava mapuje kulturu středověkého Krušnohoří
Banner

Výstava mapuje kulturu středověkého Krušnohoří

Tisk

Bez hranic PEREXVýstava Bez hranic Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí představí v Národní galerii v Praze umělecké bohatství Krušnohorského regionu z období mezi lety 1250 a 1550. Rozkvět hraniční oblasti a jejích lokálních uměleckých ohnisek, jimiž byla bohatá královská a poddanská města, velké a významné kláštery či hornická centra, bude ilustrovat na dvě stě uměleckých artefaktů.

Velké křídlové oltáře, deskové a knižní malířství, sochařství, architektonické skulptury či památky zlatnictví a uměleckého řemesla ukáží význam a bohatství severozápadních Čech, jejichž značná část byla v minulosti hraničním regionem. Ten mnohdy velmi citlivě reagoval na změny politické, hospodářské a náboženské situace na české a saské straně Krušných hor.

Název Bez hranic tak odkazuje na těsné kontakty a provázanost krajin po obou stranách krušnohorského hřebene. Přes města tvořící hospodářské zázemí života na horách – konkrétně královské Litoměřice, Ústí nad Labem, Louny, Žatec, Most, Teplice, dále poddanský Chomutov, Děčín či Kadaň – vedly z Prahy dvě obchodní komunikace spojující Čechy a Sasko. Jednou z cest byla tzv. Labská cesta do Drážďan, druhým směrem vedla tzv. saská cesta přes Louny a Most do Freibergu.

Bez hranic

Architektonické řešení výstavy bude evokovat dobové regionální vazby a provede návštěvníka po obou těchto trasách. Nejstarší vystavené artefakty pocházejí z druhé poloviny 13. a ze 14. století, početně pak převažují díla pozdní gotiky, kdy získala výtvarná kultura severozápadních Čech specifický ráz. Umělecká díla z období od poloviny 14. století až do vypuknutí husitství pocházela ponejvíce z Prahy a byla objednávaná významnými šlechtickými rody pro jejich panství v severozápadních Čechách. S koncem husitských válek se situace změnila a umělecká tvorba byla od poloviny 15. století úžeji navázána na regionální centra – královská či poddanská města a významné kláštery. Klíčovou roli přitom hrála pětice královských měst – Litoměřice, Ústí nad Labem, Žatec, Louny, Most –, františkánský klášter Čtrnácti sv. pomocníků v Kadani a cisterciácký klášter v Oseku. Od konce 15. století se kultura Krušnohoří rozvíjela v souvislosti s tzv. stříbrnou horečkou a výstava tak představí i fenomén horních měst na české a saské straně.

Výstava Bez hranic je výstupem mnohaletého výzkumu historiků z Katedry historie FF Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a historiků umění z Ústavu pro dějiny umění FF Univerzity Karlovy v Praze. Iniciátorem výzkumu gotického umění v severozápadních Čechách byl pražský Němec Josef Opitz, který uspořádal epochální výstavu gotického umění v muzeích v Chomutově a v Mostě roku 1928. I na tento počin navazuje současný univerzitní výzkum, stejně jako připravovaná výstava v Národní galerii v Praze, jenž bude k vidění od 27. listopadu.

Výstava vznikla ve spolupráci Národní galerie v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Biskupství litoměřického. Záštitu nad výstavou převzali ministr kultury České republiky Daniel Herman, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a hejtman Karlovarského kraje Martin Havel. Bez hranic.

Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí

Termín a místo konání: 27. 11. 2015 – 13. 3. 2016

Národní galerie v Praze – Valdštejnská jízdárna.

Ctibor Čejpa, www.ngprague.cz


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Postava mě musí něčím nadchnout a pak zase odejít. Nechci žít se všemi těmi holkami

archiv Markéta Stehlíková 4Divadlo začala hrát již během studií na DAMU, když hostovala ve Východočeském divadle v Pardubicích, Švandově divadle nebo v Činoherním klubu v Praze, kde v současné době hraje Markéta Stehlíková v ...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

Výstava Heptameron spojuje dvě historické vrstvy – renesanci a surrealismus skrze široké téma lásky

Heptameron200Výstava Heptameron si vypůjčuje svůj název ze souboru erotických povídek renesanční spisovatelky Markéty Navarrské (1558), jehož české vydání s kresbami od Toyen vyšlo v roce 1932. Kniha je symbolicky rozdělena do sedmi kapitol, které zpracováv...


Výtvarné umění

Lukáš Dvořák a jeho fascinace Bali skrze objektiv

lukas dvorak 200Lukáš Dvořák, uznávaný český fotograf se zaměřením na módu a uměleckou fotografii, nedávno představil svou nejnovější výstavu v pražské KAVÁRNĚ & GALERII Art-n-Coffee, která se nachází v Pasáži českého designu. Výstava je plná fascinujícíc...

Divadlo

Večeře bez servítků

pohreb-az-zitra 1 perexŠvandovo divadlo zve na večeři prostřednictvím hry Pohřeb až zítra, jejíž autorkou je Natalie Kocab. Na diváky čeká intenzivní zážitek plný ostrých slovních střetů opepřený složitou situací jednotlivých členů rodiny zase...

Film

Nerozlučná tvůrčí dvojice Ken Loach a Paul Laverty obdrží v Karlových Varech cenu za celoživotní přínos filmovému umění

FFKV perexScenárista PAUL LAVERTY (*1957) a režisér KEN LOACH(*1936) zosobňují příklad pevně ukotvené umělecké dvojice, která se už patnáct let ideálně doplňuje: Laverty zajistí skvěle napsaný příběh, Loach se postará o jeho neméně skvělou realizaci, která...