Miloš Hořejš: Protektorátní Praha jako německé město

Čtvrtek, 13 Březen 2014 06:31 Andrea Škopková

protektorpraha perex Nová kniha historika Miloše Hořejše, vydaná ve spolupráci s Technickým muzeem v Praze, nabízí ucelený vhled do zamýšlených, avšak jen ojediněle realizovaných urbanistických plánů na přeměnu české metropole. Čtenáři i vědci vyhledávané období nacistické okupace našeho území se tentokráte prolnulo s atraktivní tématikou architektury a urbanismu.

Publikace „Protektorátní Praha jako německé město, Nacistický urbanismus a Plánovací komise pro hlavní město Prahu“ se pokouší čtenářům osvětlit podoby plánů na germanizaci zdejšího prostoru a nabízí cenné a běžné veřejnosti nesnadno dostupné informace pocházející přímo z archivních fondů. První dvě kapitoly jsou pojaté jako úvod či seznámení se zkoumanou tématikou protektorátního urbanismu; představují urbanistické záměry nacistického Německa a architektonické směřování Československa předválečné doby. Další tři kapitoly se zabývají formální stránkou plánovacích procesů v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, zejména institutem Plánovací komise pro hlavní město Prahu. Čtenáři se např. dozví, nakolik byl územní plán Prahy v zájmu nacistických urbanistů, a co měl s pražskou urbanistickou otázkou do činění čelný říšský architekt Albert Speer.

Silná stránka této knihy je zároveň její slabinou. Pravé kvality publikace Miloše Hořejše patrně docení jen člověk znalý problematiky historického bádání. Jak uvádí přebal knihy, „publikace českého historika Miloše Hořejše představuje první systematické zmapování této pozapomenuté kapitoly českých dějin.“ Systematičnost knihy je zaštítěna historiografickou povahou textu, jenž však spíše než téma protektorátní Prahy jako německého města, reflektuje především činnost Plánovací komise pro hlavní město Prahu. Velmi zajímavá je obrazová příloha. Možná by si byla bývala dokonce zasloužila více prostoru, případně samostatné přílohové řešení. Nabízí řadu skvostů, které by ale více vynikly v příhodnějším konceptuálním uspořádání. Drobnou vadou na kráse publikace je nepříliš povedená korektura, které uniklo několik překlepů, které literatuře faktu na věrohodnosti nepřidávají. Poněkud matoucí je také to, že se v zásadě ryze historická studie místy (zdá se) pokouší o urbanistickou analýzu či příspěvek k dějinám architektury jako takové, jenže bohužel postrádá širší kontext urbanistických teorií. To už ale patrně vyplývá z povahy tématu, jehož současné zpracování by přesto mohlo být jistým úvodem do systému aplikování nacistických urbanistických vizí na okupovaná území..

Komu je tedy kniha určena? Jak už bylo naznačeno, spíše než nováčkům v oblasti české historie je určena těm, kteří jsou již s problematikou částečně seznámeni, a jsou navyklí na odborný styl. Přínosná může být např. pro studenty urbanismu, zajímající se o historické okolnosti. Není pochyb o tom, že se jedná o text plný nosných informací, navíc prezentovaných ve velmi zhuštěné podobě. Publikace často stroze vyjmenovává fakta, a možná až příliš připomíná akademickou práci, jejíž pravé a nepopiratelné (zejména badatelské) kvality docení patrně jen další profesionálové v oboru.

Autor knihy, Miloš Hořejš, na tiskové konferenci u příležitosti vydání knihy uvedl, že se i do budoucna hodlá věnovat tomuto tématu v širším kontextu, konkrétně podobám nacistického urbanismu na území celého někdejšího Protektorátu. Rozhodně by nebylo na škodu, kdyby do týmu tentokrát přizval někoho zabývajícího se přímo urbanismem čí teorií a historií architektury.

Protektorátní Praha jako německé město – Nacistický urbanismus a Plánovací komise pro hlavní město Prahu