Kultura21.cz

Rudolf II. a sbírky Severočeského muzea

Rudolfínská Praha (1589 - 1612) není ve sbírkách libereckého Severočeského muzea bezprostředně příliš zastoupena, přesto lze k tomuto období nalézt poměrně velké množství památek užitého umění z oblasti střední Evropy. Uměnímilovný císař shromažďoval ve velkém množství nejenom obrazy, přírodniny a různé kuriozity, ale také předměty z různých oborů uměleckých řemesel. Pochopitelně i v tomto ohledu dával přednost vysoké výtvarné kvalitě, a tak je nepochybné, že na císařském dvoře tehdy nechybělo slavné benátské sklo a řezaný horský křišťál, proslulá španělská a italská majolika,vynikající německé hodinky a práce z obecných i ušlechtilých kovů, skvěle vázané knihy, skvostně zdobené kordy a meče, precizně intarzovaný nábytek, oděvy z nádherných látek zdobené paličkovanými krajkami, zlacené příbory, cínové nádobí s reliéfním dekorem, porýnská kamenina a doklady dalších uměleckořemeslných oborů.

Mnohé z tohoto výčtu je uloženo v depozitářích, ale leccos mohou pozorní návštěvníci najít také ve stálých expozicích Severočeského muzea, ať již v sekci renesance v prvním patře, nebo v doprovodných vitrínách historické expozice v přízemí. Několik vystavených exponátů se vztahuje svým vznikem přímo k Praze a k době Rudolfa II. Jsou to především znamenité knižní vazby, které pocházejí z pražské dílny, a světlíková kovaná mříž ve formách pozdní renesance z doby okolo roku 1600. Českého původu je také vysoká válcovitá číše, nazývaná humpen, s pestře malovaným výjevem císaře Svaté říše římské a sedmi kurfiřtů. Typovou předlohou pro tento výjev jsou sice dřevořezy z konce patnáctého století, ale doba vzniku z let 1590-1600 připomíná jednoznačně éru Rudolfova panování. Ostatně i on byl a poté, co ho Matyáš zbavil titulu českého krále až do své smrti zůstal císařem Svaté říše římské. Za pozornost nepochybně stojí také malá miska ve tvaru loďky na nožce, vytvořená z horského křišťálu, vystavená v historické expozici. Zprostředkovaně totiž připomíná osobní význam Rudolfa II. pro následný vývoj českého skla. Císař pozval do Prahy mezi mnoha umělci nejrůznějšího zaměření také řezáče horského křišťálu a drahých kamenů. Jeden z nich, snad Caspar Lehmann, dostal jako první nápad, že by se technika zdobení kamenů nechala využít i pro dekor na tehdy v Čechách nově objeveném draselno-vápenatém skle. A z tohoto nápadu se zrodila slavná epocha českého sklářského umění, které brzy na evropských trzích i v zámoří vytěsnilo dosavadní benátskou nadvládu v tomto oboru.

V depozitářích Severočeského muzea je několik sbírkových předmětů, které mají tak či onak velice blízkou souvislost s dobou Rudolfa II. Jedním z nich je mříž oválného tvaru, která pochází zřejmě z interiéru některého pražského domu. Dnes již jen v černé úpravě, která překryla původně bohatě polychromovanou práci, tvoří doklad vyspělého zámečnického řemesla manýristické Prahy, kde toto řemeslo ve světoznámé poloze prezentuje ohradní mříž okolo královského mauzolea v chrámu svatého Víta od Jörga Schmidthammera. A ještě jedna zajímavá mřížka se nachází v libereckých sbírkách  jedná se o malá sanktuářová dvířka, která sice pocházejí z Ulmu, ale jsou jednoznačně datována rokem 1612, což je rok úmrtí Rudolfa II. Její charakteristické renesanční pojetí vypovídá velice výmluvně o vysoké úrovni tehdejší kovářské práce ve střední Evropě. V textilních sbírkách jsou ukázky dobových italských sametů s výrazným vzorem (například s motivem granátového jablka), z nichž se šily nákladné oděvy, zdobené krajkami,  pro bohaté měšťany a šlechtice jak v Praze, tak na císařském dvoře.

V takto pojatém "seznamu" sbírkových předmětů, jež z různých úhlů pohledů volně souvisejí s dobou Rudolfa II., bychom mohli dlouze pokračovat. Jistě by tam patřil starý tisk Itinerarium Sacrae Scripturae, to gest: Putowánj Swatých ... vydaný známým pražským nakladatelem Danielem Veleslavínem na Starém Městě Pražském v roce 1592. Skvělé místo v tomto přehledu by patřilo jinému vydavatelskému počinu, a to dílu Civitates Orbis Terrarum Georga Brauna, vydanému v roce 1572 v Kolíně nad Rýnem. Tento spis byl totiž jmenovitě věnován českému králi a římskému císaři Rudolfovi II. Ve sbírce Severočeského muzea jsou bohužel pouze skvěle vyzdobené desky vazby tohoto díla, knižní blok chybí.

Fond starých tisků a knižních vazeb zahrnuje alespoň jednu vynikající památku, která byla císařovým osobním vlastnictvím a s největší pravděpodobností "prošla" i jeho rukama. Je to kniha De Alimentis Libri Tres, vytištěná v Lipsku v roce 1596, s bibliofilskou pozdně renesanční vazbou. Zlacená vazba pochází z pražské dvorní knihařské dílny pro císařskou bibliotéku, což dokládá supralibros (bibliografická značka majitele) v podobě císařského znaku v kartušovém rámu na čelní desce. Kniha  prokazatelně patřila do soukromé Rudolfovy knihovny, ale její další osudy zůstávají tajemstvím. Pro sbírky Severočeského muzea byla zakoupena v roce 1971 v pražském antikvariátu.


Navštivte Severočeské muzeum v Liberci , výstava trvá pouze do 15. února 2012!

Autor textu: Oldřich Palata
Zdroj foto: muzeumlb.cz
Upravila: Eva Ouhrabková