Nakladatelství CPress vydalo knihu Na slyšenou s příběhy rozhlasového století. Díky autorce Jitce Štichlové se dozvíte spoustu informací ze zákulisí.
V rámci studia české filologie se zaměřením na práci ve sdělovacích prostředcích jsem měla předmět o historii rozhlasu, ale jinak jsem se na něj nikdy nijak nezaměřovala. Z toho důvodu jsem se bála, aby pro mě tato kniha nebyla moc odborná, nebo také nějakým způsobem neznámá. Opak byl nakonec pravdou, protože na něco jsem mohla zavzpomínat a ostatní jsem četla se zájmem.
Anotace uvádí, že se jedná o knížku vzpomínek a rozhovorů s lidmi, kteří k vysílání patří, tak mě hned po přečtení několika úvodních stránek překvapilo, že se nejedná o formu rozhovoru, ale spíše vyprávění. To, že zde nenajdete jen otázky a odpovědi se podobně jako u jiných titulů ukázalo jako výhoda.
Různé zážitky a popisy Jitky Štichaeurové mě velmi zaujaly, líbilo se mi, jak vzpomínala na chvíle na jižní Moravě, usmívala jsem se u vyprávění z mě velmi dobře známých Luhačovic nebo gastrofestivalu ve Velkých Karlovicích. Sympatická mi však byla i svým přístupem jak k práci, tak životu obecně.
„Studio je magické místo zaznamenávající ve svých stěnách celou škálu lidského bytí, úspěchy i prohry. Odehrávají se tam příběhy smyšlené, ale i velmi pravdivé a lidský hlas v těch chvílích hraje svou velkou roli. Snad právě proto přistupujeme k mikrofonu s úctou a pokorou, s určitou dávkou odpovědnosti, kterou si v takových chvílích uvědomujeme, a ačkoliv by to pro nás nemělo být nic neznámého, přesto je každý náš projev nový. Proto i my máme svou profesionální trému.“ (str. 149)
Také jsem si ráda přečetla o některých známých osobnostech (pořád přemýšlím nad pařížským bytem Jana Pokorného, kde se místo zámečníka vyplatilo letět pro náhradní klíče do Prahy) a zaujaly mě i popisované rozdíly mezi rozhlasem a televizí.
Moc se mi líbily také ilustrace Václava Hradeckého, které byly mnohdy opravdu trefné a také jsem se u nich zasmála. Za zmínku stojí i netradiční typografie, a to především tmavě modré písmo a zajímavě odsazená sazba.
Od knihy Na slyšenou jsem neměla velká očekávání, a nakonec se stala mým příjemným společníkem. Především posluchači Českého rozhlasu by si ji rozhodně neměli nechat ujít!
Jitka Štichauerová (*1952) se narodila a žije v Praze. Do Československého rozhlasu nastoupila jako odborná referentka v oblasti pracovního práva. Po sametové revoluci se stala postupně produkční, redaktorkou i režisérkou. V roce 2017 jí byla udělena Cena generálního ředitele Českého rozhlasu za práci ve zpravodajském newsroomu. Věnuje se psaní článků doplněných zvukovým záznamem pro webové stránky české redakce Radio Prague International, převážně z oblasti kultury.
Na slyšenou
Autor: Jitka Štichaeuerová
Žánr: historie oborů, kultura
Nakladatelství: CPress (Albatros Media)
Rok vydání: 2023
Počet stran: 240
Hodnocení: 85 %
Zdroj foto: Albatros Media
https://www.albatrosmedia.cz/tituly/83461832/na-slysenou/
| < Předchozí | Další > |
|---|
V poslední době se s ní setkává především publikum Městského divadla Mladá Boleslav, jehož je Veronika Bajerová členkou. Její herecký talent obsáhne psychologicky propracované temperamentní a rázné ženské typy i postavy komediálního či muzikálového...
Východočeské muzeum v Pardubicích představuje zájemcům nejen o vojenskou historii unikátní pohled do života prostého vojáka odvedeného do řad rakousko – uherské armády během první světové války. Oním průvodcem válečnými lety i bojišti haličské fron...
Podtitul opravdu zajímavého díla zni: Romantická kabaretní komedie s pohádkovými rysy, s Ivanou Hloužkovou a Romanem Blumaierem v hlavních rolích!
Asociace českých filmových klubů přichystala na podzim 2013 kolekci krátkých filmů, které František Vláčil vytvořil v rozmezí let 1953-1958 během svého nasazení v Československém armádním filmu. Ať Vláčil zpracovával jakékoli téma, snažil se je ozvláštni...