Brněnské HaDivadlo se ve své 39. sezóně 2013/2014 chystá obrátit svoji pozornost k protipólu dvou postav hrdina – monstrum v klasických dramatických textech. Divadlo se navrátí k ikonám české i světové divadelní tradice, jako jsou Anton Pavlovič Čechov, William Shakespeare, Franz Kafka nebo bratři Mrštíkové. Jejich hry si vezmou do parády režiséři a dramaturgové nejmladší divadelní generace a absolventi divadelních škol jako DAMU, JAMU nebo VŠMU.
Dramata budou v rámci experimentální dramaturgie a inscenačního přístupu HaDivadla reinterpretovány, radikálně zkoumány a vřazeny do nových kontextů. Kromě uměleckého šéfa HaDivadla Mariána Amslera budou režijními hosty HaDivadla v příští sezóně Petra Tejnorová, Ivan Buraj a Lukáš Brutovský.
Budeme přítomni alchymii divadelní proměny, která učiní z vrahů hrdiny, z hrdinů darebáky a zbědovaná monstra a z monster neškodná zvířátka snící svůj svatojánský sen, abychom nakonec zjistili, že nejděsivějším monstrem je všudypřítomný systém, který láme vaz i nejodvážnějším hrdinům… Hrdinové a monstra. Kdysi a dnes. Dnes a kdysi. Mladá krev a staré kosti.

A na jaké „znovuzrozené“ divadelní skvosty se v nadcházející sezóně můžeme těšit?
Koncem října 2013 nás čeká premiéra hry režiséra Mariána Amslera Sežereš sám sebe. Jedná se o představení na motivy první hry Antona Pavloviče Čechova o pozvolné cestě člověka k jeho vlastní sebedestrukci. Podstatu dramatu vystihuje citát: „Člověk, když se narodí, má na vybranou jednu ze tří cest. Žádná další neexistuje: půjdeš napravo – sežerou tě vlci, půjdeš nalevo – sám sežereš vlky, půjdeš rovně – sežereš sám sebe...“
Režisér Lukáš Brutovský se naopak ujal klasické tragédie bratří Mrštíkových a inovoval ji do své Maryši – Back to the roots.
Maryša podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, a spoluvytváří je. Je obětí tvrdohlavosti a umanutě trvá na oběti. Je v podstatě hrdinkou proti svojí vůli, ale musíme si pokládat otázky: Je zarputilost, která ji ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou spáchá, je logickým vyústěním, nebo morálním apelem pro další generace diváků a účinkujících?

Absolventka DAMU Petra Tejnorová přináší divadelní metaforu věčně proměnlivého světa s názvem Sen čarovné noci, hru na motivy Williama Shakespeara, která představuje věčný rozkol mezi skutečností a snem. Pro mladou režisérku se text hry stává výchozí inspirací, důležité je pro ni téma fyzičnosti, tělesnosti a mystiky v začarovaném lese. V lese, kde zapomenete, kdo a co jste, muž či žena, lidé, zvířata. Na inscenaci bude režisérka spolupracovat s choreografem a tanečníkem Jarem Viňarským, důraz bude kladen na jazyk pohybového a fyzického divadla. Právě touto pohybovou nonverbálností navazuje na hru Soumrak samců.
Na motivy známého románu Franze Kafky Zámek vznikne divadelní hra režiséra Ivana Buraje, která bude mít premiéru v květnu 2014. Jedná se autorský scénický experiment a analýzu „nové“ totality dneška volně inspirovanou posledním Kafkovým románem.
Práce určuje přívlastek našeho sociálního statusu a stává se základem pro vytváření identity. V západní společnosti začíná převažovat nad fenomény jako politická orientace, náboženství nebo národní či rodinná příslušnost. Základem režijně – dramaturgického konceptu je Kafkovo nazírání, ve kterém se práce, úřad nebo instituce natolik proplétají s každodenním životem, že je nelze od sebe odlišit. Tento prostý fakt je ale příčinou dvou negativních jevů naší současnosti: ztráta kontaktu se smyslem práce a ztráta kontaktu se samotným smyslem života.

Zdroj foto: www.hadivadlo.cz, www.i-divadlo.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|





Hudba ji provází od dětství. A osudem se jí stala harfa, na kterou hraje od svých sedmi let. Díky koncertování procestovala celý svět a stala se mezinárodně uznávanou harfistkou vystupující s předními orc...
Koloniály se smíšeným zbožím nejsou jen tak obyčejné obchody. Nejen za pultem, ale také před pultem mezi regály s různorodým artiklem se denně odehrávají podivuhodné lidské i potravinové příběhy. Proto není divu, ...
Zlín ožil již 20. ročníkem mezinárodního kulturního festivalu Setkání/Stretnutie a měl tu čest přivítat i část sboru Dejvického divadla. Ti nám předvedli hru Kakadu, která nám v obrazech a útržcích ze života mladé autistické ženy reflektuje svět.
Obsáhlý sborník Československo v letech 1954-1962 má jednu mimořádnou přednost: v poměrně krátkých, stručných a přehledných statích mapuje mnohá témata, která se daného období týkají. Kniha, zaměřená převážně na české prostředí, je rozčleněna do něko...