Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Už jste si možná nastudovali pravidla švédského lagom, který znamená „ani moc, ani málo”. Z našich stránek jste také obeznámení o dánském hygge a lykke, které hlásají pohodu a štěstí. Finsko nezůstává pozadu a odkrývá zatím nezasvěceným svůj životní postoj - sisu.

Autorka Katja Pantzar prožila dětství, dospívání i start dospělého života v Kanadě. Její rodiče však pochází z Finska a tak Katja sever Evropy navštěvovala dříve, než se v zemi tisíce jezer rozhodla usadit.

Sisu není nový pojem. Finové své sisu znají už po dlouhá léta. Asi nejvýstižnější vysvětlení je, že jde o jedinečnou sílu vůle, odhodlání nevzdat se a nevydat se cestou nejmenšího odporu. Jak se sisu může projevit v praktické rovině?

Katje byla diagnostikována deprese, na kterou v Kanadě brala spoustu prášků, když ale přišla za lékařem ve Finsku, doporučil ji jiné metody - terapii rozhovorem a sílu přírody. Katja sama sledovala, že Finové jsou jiní, než její severoameričtí přátelé. Že opravdu mnoho času tráví v přírodě a že i města jsou uzpůsobená tak, aby do přírody nebylo nikdy moc daleko.

Velkým posunem v jejím životě bylo, když se začala místo autem pohybovat na kole. K tomu přidala daleko těžší disciplínu - zimní koupání. A pak šup šup do sauny, která je finským národním pokladem. Jedno tamní přísloví říká: „Všichni lidé jsou si rovni, ale nikde víc než v sauně.” Možná jste na sociálních sítích v minulých týdnech zaznamenali fotku finského prezidenta, jak sedí na schodech během knižního veletrhu. Přišel na besedu pozdě a odmítl nabízené místo. Zkuste si situaci představit v našich podmínkách - téměř nemyslitelné, že?

Zimní koupání v moři samozřejmě vyžaduje trochu příprav a velkou sílu překonat vůbec myšlenku na to vstoupit do ledové vody. Je potřeba mít na sobě čepici, neoprenové boty a nejlépe s sebou i zkušeného plavce, aby pomohl v případě nouze.

Nesmíme zapomínat na ozdravnou sílu přírody - ta je ve Finsku všude kolem i v hlavním městě. Děti ve školkách často tráví svůj čas venku. I školáci mají v osnovách zaneseno, že by se měli v rámci výuky pohybovat venku. O dalších podrobnostech finského školního systému se můžete dočíst na stránkách knihy.

Co mají sisu a švédské lagom společného - například přístup ke stravování - oba národy se snaží stravovat vyrovnaně a zdravě, nic se nepřehánět, vařit z místních a sezónních potravin.

Dalším společným bodem je minimalismus. Doma mít to, co potřebuji, kvalitní věci, které vydrží. Když se mi něco rozbije, zkusím to nejdříve opravit, než půjdu koupit nové. A když už nakupuji, podívám se po bleších trzích či sousedských výprodejích, není potřeba zbytečně utrácet. A navíc tímto přístupem nezahlcuji své prostředí zbytečným odpadem.

Pro více podrobností prolistujte knihu Katji Pantzar, která je doplněna o krásné fotografie povětšinou zimní finské krajiny.

Všechny severské přístupy jsou zajímavé. Z každého se dá čerpat, každému vyhovuje něco jiného. Pro sisu bylo jistě živnou půdou nelehký život v mrazivé krajině, která nabízí jen krátké léto. I to, že je Finsko samostatné pouze sto let a předtím se muselo vyrovnávat se švédskou i ruskou nadvládou. Než se Finsko stalo jednou z nejbohatších zemí světa, zažilo si velmi krušné chvíle. Ale díky tomu se v jejich obyvatelích rodila vnitřní síla, která přetrvává dodnes. Tři severské země nám už své tajemství odhalily. S čím přijde jejich soused - Norsko?

Sisu: Odolnost, síla a štěstí po finsku/Finding Sisu. In Search of Courage, Strenght and Happiness the Finnish Way
Autor: Katja Pantzar
Překlad: Viola Somogyi
Žánr: životní styl
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok vydání: 2018
Počet stran: 232
Hodnocení: 85 %                                    
Zdroj foto: www.kniha.cz
https://www.kniha.cz/detail/kniha_462212_Sisu_Odolnost_sila_a_stesti_po_finsku