Atmosféra pražských kin a biografů
Banner

Atmosféra pražských kin a biografů

Tisk

Kino6Muzeum hlavního města Prahy pořádá v hlavní budově muzea až do 5. 2. 2017 výstavu Pražské biografy Pomíjivé kouzlo potemnělých sálů. Výstava, realizovaná ve dvou výstavních sálech, dokresluje fenomén pražských biografů od jejich počátků na konci 19. století až do nedávné minulosti, kdy desítky mnohdy svérázných či unikátních kinosálů přestaly fungovat a jejich úlohu převzala multikina.

První filmová promítání se uskutečnila v Praze v říjnu 189; výstavní počin je tedy koncipován právě do roku 120. výročí představení nového technického vynálezu, kinematografu, obyvatelům české metropole.

Kino4

Díky historickým plánům biografů, desítkám jejich dobových fotografií, či programům a plakátům dávno i nedávno uzavřených biografů a kin si návštěvník udělá názornou představu o tom, jak se množství a umístění pražských biografů v běhu času proměňovalo, jak vypadaly ulice, budovy a pasáže, v nichž se nacházela moderní velkoryse pojatá premiérová kina jako Lucerna, Adria či Alfa, jak byly řešeny interiéry jejich honosných sálů s kapacitou mnoha set sedadel; stejně tak může návštěvník získat povědomí o podobě skromnějších biografů na předměstích.

Kino2

Jeden výstavní sál je pojatý jako funkční biograf, z jehož dřevěných i polstrovaných dobových sedadel budou návštěvníci-diváci sledovat nejstarší velmi krátké filmové záběry, zachycující pražské reálie před rokem 1900, stejně tak filmy experimentálně a umělecky dokumentující Prahu 30. let 20. století. V tomto sále bude i maketa promítací kabiny, což umožní nahlédnout i do běžně nepřístupného zázemí každého kina.

Kino5


 

Přihlášení



Disonance a fata morgána

Nedávno vyšel v pořadí již pátý svazek objemných, různorodě pojmenovaných sborníků, které pokrývají novodobou českou literaturu, byť prozatím ukotvenou v minulém století. Nejnovější část, nazvaná DISONANCE A FATA MORGÁNA, pokrývá období 1964–1971. Opět ji vydalo nakladatelství Akropolis ve spolupráci s Filozofickou fakultou Jihočeské univerzity.

Děti Václava Havla. Generační román Marka Přibila

Společenský román z tabuizované současnosti i minulosti. Rodinné vztahy, sex a politika, přátelé a kariéra. Všechny ingredience přesně odměřené a správně promíchané. Děti Václava Havla je živý, velmi kritický a slovy spisovatele a novináře Marka Přibila (*1976) existenciální román z bezprostřední současnosti situovaný převážně do trutnovského kraje.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

David Stypka se draka NEBOJí

Neboj perex28. dubna 2017 vychází nové album Davida Stypky a jeho kapely Bandjeez s názvem NEBOJ. Už teď je v médiích poprask a jméno Stypka se skloňuje v mnoha pádech, naposledy byl s kapelou viděn v Dobrém ránu s ČT, a jak sám uvádí, poskytuje šest rozhov...

Marianna Arzumanová: Divadlo jsem milovala od dětství

Založila Divadlo MA a divadelní festival Letní Grébovka s Divadlem MA, který se letos koná od 3. do 28. srpna. Je velkou milovnicí divadla, hudby a argentinského tanga, které, jak Marianna Arzumanová přiznává, jí dalo svobodu. Věnuje se také psaní her, režii a pedagogické práci, jež ji velice baví.

Čtěte také...

Pocta českému Edisonovi

frantisek krizik200Před rokem jsme si připomněli 125. výročí první elektrické dráhy v  Čechách, jejímž vynálezcem byl František Křižík. V srpnu téhož roku byla ve stanici metra Křižíkova odhalena replika jím zdokonalené obloukové lampy a od letošn...

Z archivu...


Výtvarné umění

Srdcovky Evy Moravcové – červnová výstava v Kavárně Vozáb

srdcovky200Rodačka z podhůří Jizerských hor vystavuje v hradecké Kavárně Vozáb své akvarely. Výstava nazvaná Srdcovky představuje patnáct obrázků z míst, jež autorku oslovila svým geniem loci a dotkla se tak jejího srdce.

...

Divadlo

Mezi námi děvčaty

Mezi nami devcaty 200V dubnu tohoto roku se na prknech Komorní Fidlovačky uskutečnila již stá repríza autorského debutu irské dramatičky a zároveň také herečky Elaine Murphyové. Slavnostní kulatou reprízu Little Gem si nenechala ujít ani samotná...

Film

Colette mezi sexuálním násilím a něžnou láskou

200filmPrózy Arnošta Lustiga, zpodobňující rozličné podoby holocaustu i jeho následků, už několikrát posloužily jako námět pro film (Démanty noci, Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, v televizi Modrý den). Nejnověji se mezi ně zařadila Colette. Lust...