Zpívání v nás uvolňuje hormon štěstí – serotonin
Banner

Zpívání v nás uvolňuje hormon štěstí – serotonin

Tisk

Zpivani perexZpívání a hudbu vnímáme už odmala. Nejprve nám mámy, tátové, babičky nebo dědové zpívají lidové písničky, čímž získáváme vztah k rodnému jazyku, zemi i kultuře. Pak se učíme hrát na hudební nástroj nebo nám proniká pod kůži, jak to jde spolužákům… A pak už s námi hudba žije napořád, skrze ni poznáme lásky i jiné země a jejich kulturu. Prospívá hudba našemu zdraví a vadí, když nemáme hudební sluch?

 


Začínáme mít rádi zpěváky, zpěvačky, kapely, chodíme na koncerty, z kapesného si kupujeme nebo dostáváme elpíčka, pobrukujeme si s rádiem nebo nám hraje hudba do sluchátek. Začínáme si pamatovat texty, zpívat do rytmu. A bez ohledu na to, zda máme, nebo nemáme hudební sluch, zda v nás někdo objeví, nebo neobjeví hudební talent, hudbu máme rádi snad všichni.


Jaké emoce v člověku vlastně zpívání vzbuzuje, jak je prospěšné duši a jak může zapůsobit po zdravotní stránce? „Zpívání ´od srdce´, tedy přirozené, je podle mě nejlepším lékem a meditací na celém světě... Nepochybujte o účincích této meditace,” uvedla pro náš portál zpěvačka Marcela Březinová, která vede Oddělení populárního zpěvu a vyučuje interpretaci na Mezinárodní konzervatoři Praha. Zároveň založila projekt Veselé zpívání, kdy učí zpívat děti. „Zpívání je sdílená radost a tu schopnost máme všichni! Někdo větší, někdo menší, ale osvobozující uvolněný pocit někdy vlivem různých okolností ztrácíme,“ řekla.

Brezinova

Marcela Březinová, Zdroj foto: internet


Jedna velká emoce
„Hudba jako taková je jedna velká emoce. A já mám celý svůj repertoár na emocích postavený. S muzikanty, kteří mně doprovázejí,si velmi rozumíme. Při koncertě vytvoříme jednu pozitivní, energetickou kouli, kterou překulíme do publika. Když se to opravdu povede, publikum nám to bohatě vrací. Po vydařeném vystoupení se cítím jak znovuzrozená! Jsem šťastná, nic mně nebolí, netíží a mám energie na rozdávání,“ uvedla zpěvačka Jitka Zelenková.


„Emoce zpívání vzbuzuje a je vždy na zpěvákovi, jakou má představu o tom, jaké chce svým projevem předávat. Pro duši je to určitě prospěšné, v mém případě je to předávání hudby, která je pozitivní, což e odráží i na mé náladě, což je i odpověď, zda hudba působí na zdraví, jsem si jista, že ano,” uvedla zpěvačka Jiřina Jandová

„Zpěv vytváří v tele vibrace harmonizující tělo i mysl,” uvedl písničkář Pavel J. Hejátko.


Hýbe tělem, hýbe duší
„Zpívání je v každém případě zdraví prospěšné, protože co hýbe tělem, hýbe duší, anebo naopak, což už v dávných dobách věděl Aristoteles. Pokud člověk zpívá z radosti, pocit štěstí se umocní. Při smutku může zpěv alespoň trochu uvolnit od něčeho smutného, vždyť odjakživa se zpívalo na pohřbech, při mších. Samozřejmě ale také na svatbách, při křtech a dalších akcích. Hudba a zpívání ovlivňuje emoce, a jestliže těm špatným dokáže ulevit, zlepšuje tak naši zdravotní stránku,” řekla zpěvačka Eva Hurychová.


Na hudbu věří i první československá Popelka Eva Hrušková. „Myslím si, že má léčivé účinky. Moje maminka byla chvíli na na eldéence v Motole a paní doktorka tam s klienty zpívala. Určitě to pomáhá dýchání, paměti, musíte si pamatovat melodii i slova. Zpěv má zkrátka význam,” odpověděla zpívající herečka na naši otázku.


Slzy, smích, všechno leze ven
Její sestra, zpěvačka a učitelka zpěvu Jana Yngland Hrušková, potvrzuje, že zpěv vyvolává emoce, „Někdy silné, moje žákyně se občas i rozbrečí, najednou slyší svůj hlas, který roky neslyšely, protože jim kdysi někdo řekl: ´Ty nezpívej´. Najednou to z nich leze, přichází pocity, zpracovávají traumata z dětství. A potom si to krásně užíváme, slzy, smích, všechno jde ven,” řekla.


A je nutné mít hlas jak zvon a absolutní sluch, abychom si zpívali a nebáli se, že nás někdo bude hodnotit?  „Není. Většina domácích zpěváků hlas nemá a přesto zpívají. Dělají to, protože to tak jejich duše cítí a nutí je k tomu. Není to tedy primárně otázku umu, jako spíše emocionální či psychosomatické potřeby…,” odpovídá Pavel J. Hejátko.

„Jedinou podmínkou je vnímání svého dechu a kompasu srdce.…” dodává Marcela Březinová.


Návod na umění neexistuje
„Myslím, že hlas jako zvon je vždy velké plus a absolutní sluch také, ale hudba je často o nápadech a o tom, co za myšlenky chce zpěvák předat. Z historie je zřejmé, že častokrát změnily svět písničky o dvou akordech a pěti tónech, myslím, že je v tom vyšší moc a také charisma zpěváka, je to prostě více aspektů, a tak jak to v životě bývá, kdyby bylo vše předem jasné, každý by se podle toho řídil, jednoduše, návod na umění neexistuje, a to je na něm to krásné..,“ zamýšlí se Jiřina Jandová.


„Zpěv redukuje negativní emoce a radostné podpoří. K tomu není nutné mít hlas jak zvon ani absolutní sluch, tak proč by se měl člověk bát zpívat? Strach ze zpěvu byl jen v pohádce Pyšná princezna. Jiná je situace, když se někdo chce zpívání věnovat, chodit do sboru a podobně, tam už je dobrého sluchu zapotřebí. Ale podle svých pocitů, nebo úplně jen tak, to ať si zpívá každý,” říká Eva Hurychová.

Problém ve zpívání bez hudebních sluchu, když to není na jevišti, nevidí ani Eva Hrušková: „Koupelnové zpívání je zdraví prospěšné.”


Šťastní děláme šťastnými i druhé
Jana Yngland Hrušková považuje za barbarské, když někdo malým dětem říká, že neumějí zpívat, nese se to s nimi totiž poté celý život. Učitelé by naopak měli nabádat děti ke zpěvu I tehdy, když se to nedá poslouchat. „I když to není jako Whitney Houston,” říká. „Každý má svůj level, aby se uspokojil, aby se uvolnily jeho emoce. Při zpěvu se totiž uvolňuje hormon štěstí, serotonin. Štěstí, které člověk zažívá při zpěvu, nikde jinde nezažije, je to speciální stav mysli, když zpíváte, vznášíte se mimo, vytváříte si svět, do kterého se nedostane ten, který neví jak,” dodává.


„V žádném případě,“ odpovídá Jitka Zelenková na otázku, zda je ke zpívání nutné mít hlas jako zvon. „A hlavně se nebát ničeho! A už vůbec ne toho, že nás někdo bude hodnotit. To se týká nejen zpívání. My se musíme přece cítit dobře. A když se cítíme dobře, jsme šťastní. A když jsme šťastní, můžeme udělat šťastné ty druhé,“ říká.


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Tereza Bartošová: „Pomáhá mi představovat si příběh jako vánočku.“

Tereza Bartošová 200Tereza Bartošová se narodila se v Příbrami. Vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a pracuje jako lékařka. Je matka tří úžasných dětí, miluje čokoládu, metal a turistiku. Debutovala v roce 2023 detektivním románem Kle...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Sbohem, východní Evropo od Mikanowského je zdařilým portrétem kulturně pestrého, ale proměnlivého regionu

sbohem-vychodni-evropoP

Sbohem východní Evropo nabízí poměrně osvěžující a originální úhel pohledu na dějiny střední a východní Evropy. Jde spíše o epizodické vyprávění zaměřené na různé anekdoty a zajímavůstky než vyloženě školsk...

Z archivu...


Výtvarné umění

Ateliérová výstava v pražské Galerii Makráč aneb aby nám nakonec nezbyly oči jen pro pláč!?

makrac 200V Galerii Makráč neboli v Makrokoulích na pražských Petřinách jsme se 3. ledna 2013 zúčastnili vernisáže Ateliérové výstavy na podporu časopisu Ateliér, kterou inicioval kurátor a u...

Divadlo

Léto na Biskupském dvoře je už skoro za dveřmi

biskupsky dvur200Při pohledu z oken do ulic si možná zatím těžko představit, že už za pár měsíců je tu další divadelní léto na Biskupském dvoře. Opak je ale pravdou, a tak vám již nyní začátkem února přinášíme first minute nabídku titulů, které vás v leto...

Film

Ztracená Mona Lisa, téměř letuška a šílená jízda Evropou

natacha200Natacha má jeden sen, stát se letuškou. Když se však náhodou připlete k vyšetřovanému případu ukradené Mony Lisy, její život se obrátí vzhůru nohama. Bláznivá jízda napříč Evropou ji dostane blíže ke snu a mnohem dál, než si kdy představovala. Film Nat...