Kultura21.cz

Dveře tištěným médiím otevřel vynález knihtisku v 15.století. Noviny byly samozřejmě vydávány již dříve, šlo však o noviny ručně psané a jedny z prvních se datují až k Juliu Caesarovi. V té době měly noviny pouze funkci zpravodajskou. Až císař August je začal využívát i jako prostředek propagace. [1]

S vynálezem knihtisku se však situace zásadně změnila. Za první tištěné noviny se označují Avisa Relation oder Zeitung z roku 1609. V Čechách šlo o Sobotní Pražské noviny vydávané Karlem Františkem Rosenmullerem od roku 1719.

I přesto byl však tisk celkem nákladný a koupě novin byla zatím stále považována za luxus a s tím samozřejmě souvisel i celkem malý náklad vydávaných novin. Až s příchodem tzv. „penny pressu“, kdy náklady na tisk novin výrazně klesly, se noviny začaly tisknout a prodávat masově.[2]

Zlatý věk tištěných médií
České novinářství má bohatou historii, která zahrnuje mnoho slavných jmen známých i z jiných kulturních odvětví (K.H.Borovský, Karel Čapek a další). V období komunismu byl život na české novinářské scéně poměrně chudý. Veškeré vydávané noviny byly v područí vlády, která rozhodovala o obsahu. Inzerce se objevovala jen minimálně, protože většina novin a časopisů byla dotována státem. Těsně před Sametovou revolucí bylo v tehdejším Československu registrováno 722 titulů periodického tisku. Zlatý věk tištěných médií v Čechách nastal po pádu komunistického režimu, kdy prudce stoupl počet registrovaných titulů periodického tisku na téměř 2000.

Úpadek popularity tištěných médií
Jednou z hlavních příčin úpadku tištěných médií je bezesporu masové rozšíření internetu v posledním desetiletí. V důsledku tohoto rozvoje došlo ve světě médií k přirozenému kroku – a to k tomu, že většina vydavatelů vytvořila internetové mutace svých tištěných periodik, které se v tu chvíli stali volně dostupnými na internetu. Obrovskou předností těchto mutací je jejich dostupnost a aktuálnost, které klasické noviny nemohou konkurovat.

Dalším klíčovým faktorem je skutečnosti, že generace mladých již není zvyklá nechat si diktovat, jaký obsah bude číst, ale chce si aktivně vybrat.[3]
S tím, jak velké množství lidí začalo dávat přednost online zpravodajství, začaly klesat prodeje tištěných periodik, což mělo za následek i snížený zájem inzerentů o umisťování reklamy v tištěných verzích. Což mělo za následek finanční ztráty novinových vydavatelství rovnou na dvou frontách.

Tuto situaci se vydavatelé snaží řešit tím, že zpoplatní i internetové mutace svých novin. Ne vždy je však tento krok úspěšný. The New York Times Company se rozhodla zpoplatnit větší část obsahu svých webových stránek již v roce 2005. Po dvou letech však společnost od tohoto kroku ustoupila a zaměřila se na to, aby na svůj web prilákala co nejvíce nových čtenářů.[4] Nyní se však společnost rozhodla zpoplatnění internetového zpravodajství zavést znovu a vypadá to, že tentokrát se jí krok vyplatil. Za necelý měsíc si The New York Times předplatilo více jak 100 tis. předplatitelů, což předčilo všechny odhady. „Model plateb za internetovou verzi New York Times pozorně sledují ostatní deníky, které sráží na kolena propad zájmu čtenářů a z něj plynoucí ztráta příjmů z reklamy. Ke zpoplatnění obsahu zatím přistoupily hlavně finanční listy jako The Wall Street Journal a Financial Times.“[5]

Stejným směrem se stejným výsledkem se vydala i News Corp. magnáta Ruperta Murdocha v Británií, která vlastní londýnské The Times a Sunday Times.

V Čechách se v dubnu letošního roku ke stejnému kroku odhodlala MF DNES, která na svých stránkách nabízí ke koupi elektronickou podobu deníku i s kompletní řadou všech doplňkových magazínů.

Dalším zlomovým bodem v životě tištěných médií byl i příchod tabletů, které svým uživatelům přinesly úplně nové možnosti. Jedním z prvních vydavatelství, které na tento vývoj zareagovalo a učinilo tak bezesporu úspěšně, je Condé Nast – společnost vydávající mimo jiné i časpopisy jako Vogue, Vanity Fair, GQ, Details nebo legendární The New Yorker. S velkým úspěchem tabletu iPad od společnosti Apple přišlo Condé Nast s aplikací, která uživatelům umožňovala předplatit si jimi vydávaný časopis a následně každé vydání obdržet ve formě .pdf formátu do emailu.
Pew Research Center ve Spojených státech dlouhodobě sleduje, jak Američané konzumují zpravodajství. Z tohoto důvodu provádí institut každé dva roky průzkum mediálních návyků tisíců Američanů a následně jeho výsledky zveřejňuje. Ze zatím posledního průzkumu je patrné, že čím dál méně lidí získává informace ze zpravodajství prostřednictvím tištěných médií (31%; v roce 1991 to bylo 56%). Nárůst vlivu nových médií je od roku 2004, kdy tato média Pewův institut začal sledovat, velice dobře patrný. V současné době získává zpravodajské informace prostřednictvím nových médií téměř 34% dotazovaných (v 2004 to bylo 24%). [6]

Současný vývoj
Názory na to, kam a jak by se měl svět tištěných médií ubírat nyní se liší. V počátkem roku 2009 začala například malá chicagská firma The Printed Blog místo klasických novin tisknout blogy obalené reklamou a začala je ve velkých městech zdarma rozdávat. Tento krok vzbudil nebývalý mediální zájem a pro mnohé byl dokonce vlaštovkou věštící zářnější budoucnost pro tištěná média. Nicméně podobný pokus společnosti Tribune Company, která vedle listu The Chicago Tribune vydávala i zdrama rozdávaný deník RedEye, vyšel naprázdno a společnost nedávno vyhlásila bankrot.[7]

Dalším možným směrem, kudy by se tištěná média po přechodu na internet mohla ubírat, by podle N.Y. Times mohly být „hyperlokální zpravodajské servery přinášející zprávy o dění v nejbližším sousedství konkrétního uživatele internetu.“[8]

S tím, jak svět médií kráčí dál, rozvíjejí se samozřejmě i odvětví, která s médii nějakým způsobem  souvisejí. Například Kolumbijská univerzita v New Yorku, která každoročně Pulitzerovou cenou oceňuje nejlepší novinářské, literární a hudební počiny, na svém zasedání koncem roku 2009 pozměnila podmínky pro přihlášení a hned o rok později internetoví novináři zvítězili rovnou ve dvou kategoriích.[9]

Rozvoj médií všeobecně a jejich přizpůsobování se současnému světu, trhu a technickým možnostem je zcela přirozeným děním. Nelze tudíž říci, že jde o krok špatným či dobrým směrem. Jaké jsou další možnosti a co vše tištěná média a jejich různé mutace čeká, uvidíme a budeme i sami ovlivňovat v blízké budoucnosti.

Kudy a s jakým úspěchem se vydavatelství budou v blízké budoucnosti ubírat není zcela jasné. Svůj vrchol však klasická tištěná média všeobecně mají již zcela určitě za sebou. Zpravodajský tisk jako takový je však poněkud odlišné téma. Dirk Singer, partner v The Rabbit Agency, predikuje dva možné směry vývoje tištěných médií v nadcházejících letech - 1. tištěné noviny se stanou „elitním“ produktem – pro náročnější čtenáře, zejména s vyšším vzděláním; 2. noviny budou stále více nabízet kombinaci tištěného a online obsahu.
Většina komentujících se však shoduje v tom, že tištěná média mají přeci jen svou budoucnost.

Použité zdroje:
http://pewresearch.org/
http://www.nytimes.com/
http://www.condenast.com/
http://www.thereindeer.cz/
________________________________________
[1] http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A9dia#Elektronick.C3.A1_a_klasick.C3.A1
[2] http://en.wikipedia.org/wiki/Penny_press
[3] http://www.thereindeer.cz ,  29.březen 2010
[4] http://zpravy.idnes.cz/new-york-times-podruhe-zpoplatnil-internetove-zpravy-prvni-pokus-nevysel-1b1-/zahranicni.asp?c=A110318_074006_zahranicni_ta
[5] http://zpravy.idnes.cz/digitalni-verzi-new-york-times-si-uz-predplatilo-100-tisic-ctenaru-pyi-/zahranicni.asp?c=A110422_081613_zahranicni_aha
[6] http://people-press.org/2010/09/12/americans-spending-more-time-following-the-news/
[7] http://strategie.e15.cz/zurnal/blogy-budoucnost-tistenych-medii
[8] http://www.tyden.cz/rubriky/media/americky-recept-na-krizi-tistenych-medii-lokalni-weby_114933.html
[9] http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=665670

Zdroj foto: www.ceskatelevize.cz