Ateliérová výstava v pražské Galerii Makráč aneb aby nám nakonec nezbyly oči jen pro pláč!?
Kultura21.cz

Ateliérová výstava v pražské Galerii Makráč aneb aby nám nakonec nezbyly oči jen pro pláč!?

makrac 200V Galerii Makráč neboli v Makrokoulích na pražských Petřinách jsme se 3. ledna 2013 zúčastnili vernisáže Ateliérové výstavy na podporu časopisu Ateliér, kterou inicioval kurátor a umělec Karel Matouš Zavadil. Je výjimečná tím, že je benefičním aktem solidarity v rámci výtvarné obce a že potrvá pouze do 11. ledna 2013. Na vernisáži zahrálo hudební duo Sousedi (Martin Peřina, Karel Žďárský) a zaposlouchali jsme se do čtení autorů z Literárně kulturního časopisu H_ aluze (Alice Prajzentová, Petr Pazdera Payne, Tomáš Čada, Josef Straka).

Ateliérovou výstavu jsme koncipovali jako „otevřenou“ strukturu a jediným motivem, kterým vystavující umělce spojujeme, je podpora časopisu Ateliér. Podle M. K. Zavadila za současného stavu tištěných medií v České republice neexistuje za tento časopis adekvátní náhrada. Spontánně vzniklou akci lze vnímáme i jako protest proti likvidační politice MK ČR. Díky Dagmar Šubrtové, kurátorce Galerie Makráč výstavu prezentujeme v prostoru, kde bylo před rokem 1989 uváděno progresivní umění. Nabízíme tak určitou analogii, jen ideologii jsme nahradili ekonomikou, jež ve výsledku funguje stejně represivně.

makrac Dagmar Subrtova  Venuse

Kdo nás to ruší?!

Když jsem si ve čtvrtek 3. ledna 2013 v pozdním odpoledni, kdy v povánočním čase lilo jako z konve, užívala u počítače domácího teplíčka, byla jsem z něho nemilosrdně vytržena e-mailem, že mě Blanka Jiráčková zve v tak nekřesťanskou hodinu , tj. v 19.45 hodin, na bleskově improvizovanou výstavu, která se koná na úplně jiném konci Prahy, než bydlím. Že mám přijet do Galerie Makráč. A já jsem si spíš myslela, že v tu dobu je to spíše Galerie Mokráč, no nešť, odhodlala jsem se, naštěstí, když jsem dorazila na místo, pršet přestalo jako ze smilování, a vstoupila jsem se sklenkou červeného vína do útulného prostředí Galerie Makráč, který se využívá jako výstavní prostor již od roku 1972.

makrac pozvanka

Na benefiční akci bez kurátora svoje díla poskytli

Kurt Gebauer (´Ruka s klackem´),
J. E. Brabenec,
Šárka Cibulcová ,
Tereza Hájek Fikarová (´Rej komárů´),
Alena Foustková,
Roman Franta,
Václav Hájek,
Ivana Hanzlíková (´Skládanka´),
Zbyněk Havlín (´Black Swan, White Swan´),
Dagmar Hricková (´Neklid´),
Jiří Hůla (´Akt´),
Mario Chromý (Bez názvu´),
Ivana Junková (´Ušouš´),
Jan Karpíšek (´Sen o žraločím kostýmu´),
Marta Košťálová,
Renáta Laryszová (´Shining´),
Jiří Lauterkranc, (´Sprchový kout, Proces´),
Martin Mulač,
František „Janýš“ Novotný,
Vojtěch Otčenášek (´Vítr´)
Karel Pokorný,
Lenka Přechová,
Dana Puchnarová (´Velký ornament´),
Tomáš Skala (´Bez názvu´),
Michal Slejška (´Krasohled´),
Jan Slovenčík (Drop),
Adéla Součková (´Bez názvu´),
Aleš Svoboda,
Viktor Špaček (´Tolik různých jablek – všechny odlitky jsou stejné´),
Dagmar Šubrtová (´Uhelnáˇ),
Markéta Váradiová (´Krasohled´),
Marcela Vichrová (´V pokoji´)
Markéta Vlčková (´Zrcadlo´),
Diana Winklerová (´Bezejmenné´),
Matouš Karel Zavadil (´… že by Sametová´)
(Bez záruky)

makrac

Co na vernisáži řekla paní Blanka Jiráčková?

„Jsme velmi vděčni všem autorům, kteří se rozhodli Ateliér takto podpořit,“ říká šéfredaktorka Blanka Jiráčková a dodává: „Chápeme to jako další důkaz, že umělci chtějí, aby výtvarný časopis s 25letou kontinuitou nezanikl.“ Ministerstvo kultury ČR sice navýšilo v prosinci roku 2012 časopisu Ateliéru dotaci o 350.000 Kč, ale vzhledem k faktu, že celkový objem peněz přidělovaných ze státního rozpočtu v roce 2013 bude ještě nižší a systémové řešení kulturní politiky je evidentně věc marginální, kritická situace časopisu trvá. Proto se redakce rozhodla zvýšit cenu časopisu pro příští rok z 35 Kč na 60 Kč za číslo a předplatné z 32 Kč na 55 Kč.“

Z dávné již historie: víme, co se stalo na podzim 19. října 2012?

Jako když se sejdeme dvě diskutující strany, kdy si nechceme nebo nemůžeme rozumět! Kolem půl deváté začala tisková konference, na níž organizátoři vysvětlili důvody, které je vedly k uspořádání happeningu před ministerstvem kultury ČR. Časopis Ateliér dostal totiž na letošní provoz o 2/3 nižší částku od ministerstva než loni (z loňských 1, 8 milionu korun se dostal na 560 tisíc korun), přičemž šéfredaktorka Blanka Jiráčková v průběhu roku žádala 2 x marně o navýšení dotace o 400 tisíc korun, přestože argumentovala, že svou závislost na ministerském příspěvku snižuje aktivním hledáním jiných zdrojů financování.

Jako zástupci umělecké veřejnosti jsme tu v rámci happeningu ´Destrukce´ protestovali proti škrtům v dotacích, a tak se nás sešlo na 70 lidí - studentů, pedagogů i zástupců odborné veřejnosti – jako Tomáš Ruller, Marek Meduna (Rafani), Jiří David, Jaroslav Valečka, Martin Zet, Milan Kozelka, Jaroslav Nešetřil, Ladislav Nebeský, Jana Preková, Zuzana Štefková, Aleš Svoboda, Helena Kanyar Becker a další.

Další tváře českého vizuálního umění se přitom už od 8 hodin podílely na samotném happeningu před branami ministerstva kultury. Na pomalování artefaktu, dvoumetrové překližkové atrapy titulní stránky Ateliéru, se vystřídali umělci jako Lenka Klodová, Veronika Bromová, Jan Miko nebo Petr Motyčka z Pode Balu.

makrac protest

Když na Vomáčku nezapomeneme?!

Před devátou se megafonu ujal galerista a kulturní publicista Josef Vomáčka, začal oceňovat v recesistickém duchu jednotlivé složky právě vytvořeného díla, jehož částka se vyšplhala na 2 274 130 korun. Poté se do práce pustil sekundant se sekyrou a maketu rozsekal na kousky, aby symbolizoval, že ministerstvo ničí hmatatelnou hodnotu.

A co jsme dělali po půl desáté dopoledne?

Na podatelně ministerstva kultury ČR jsme se setkali, příznivci časopisu Ateliér, s tiskovou mluvčí MK ČR Markétou Ševčíkovou, která omluvila Alenu Hanákovou kvůli jednání o Národním divadle, a dodala, že činnost grantových komisí se ministryně stejně netýká. Oznámila diskutujícím, že v dnešní době krize je kultura „zbytná" a že nikdo nemá automatický nárok na dotace. Markéta Ševčíková dále odkazovala na hodnocení grantové komise, která Ateliéru přiřkla známku 3,3 na pětibodové škále a umístění na 12. místě ze 14 periodik, které se ucházejí o granty. Šéfredaktorka Blanka Jiráčková naopak argumentovala, že jde o subjektivní názor komise, jejíž předseda Tomáš Winter je údajně ve střetu zájmů, protože největší počet bodů přiřkl časopisu Umění, který vydává jeho zaměstnavatel Akademie věd ČR, a v oblasti neperiodických publikací monografii Miloše Jiránka, na které se podílí.

Na závěr protestní akce šéfredaktorka časopisu Ateliér Blanka Jiráčková předala ministerstvu kultury trosky nadživotní titulní strany časopisu Ateliér a mimo jiné i papíry s vyjádřeními desítek umělců a odborníků z branže, kteří podporují Ateliér, protože má nezastupitelnou roli ve formování odborné reflexe české výtvarné scény.

makrac Blanka Jirackova

„Jsem spokojená s průběhem happeningu, ale celkově jsem smutná z přetrvávajícího postoje ministerstva," řekla šéfredaktorka. „Je to vždycky hlavně v lidech a tady se ukazuje, že úředníci, kteří tam rozhodují, nemají zájem kultuře pomoci."

A na www.kultura21.cz napsala: „Děkujeme za zveřejnění, což nám moc pomůže, neboť zase se opět podle 1. kola grantového řízení MK ČR zdá, že nám nepřidělí žádný grant....“, v poslední době stále ještě bojující Blanka Jiráčková.

Kdo bude mít poslední slovo?! Snad to přežijeme!

A já se domnívám, že neustále rostoucí počet časopisů bulvárního typu nebo o bydlení, nemůže nahradit lidem, kteří se o výtvarné umění skutečně zajímají, časopisy, jež nezávisle informují o dění na výtvarné scéně. Kdo bude mít poslední slovo?! Uvidíme!

Partneři projektu: www.imc.cas.cz
Za organizátory: Matouš Karel Zavadil, 776 154 072
Galerie Makráč (“Makrokoule“)
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Praha 6 - Břevnov
Tram – konečná Petřiny – č. 1, 18.

Foto: Internet, Anna Vedralová



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Tetování jako rozsudek smrt

Kruté a napínavé. Tak lze stručně charakterizovat knižní detektivku „Inkoust – Tetování jako rozsudek smrti“, jejíž autorkou je Alison Belshamová, rodačka z města Hampshire ve Spojeném království, která žije a pracuje v Edinburghu. Kniha Zlín ve společnosti Albatros Media a. s.

Reniin deník- deník dívky, která milovala život

Renia si ve svých čtrnácti letech začne psát deník, který se stává jejím nejlepším přítelem. Jak sama říká, jemu může svěřit vše, aniž by se musela bát prozrazení nebo posuzování z jeho strany. Nemůže tušit, že kromě svých starostí a radostí, mu svěří i budoucí události, o kterých se jí nesnilo ani v tom nejhorším snu. Nakladatelství Zeď s.r. o.

Nejčtenější za měsíc


Rozhovor

"Jsem klasický scenárista," říká o sobě Václav Šorel

vaclav sorelV loňském roce vyšlo kompletní vydání komiksů, na kterých se jako scenárista podílel pan Václav Šorel – Zlatá kniha komiksů. My, dnes věkem zralí, nad stránkami vzpomínáme, jak jsme netrpělivě čekali na nová a nová čísla čas...

Hledat

Na svém albu oslavuje Lucie Bílá své autory - Ondřeje Soukupa a Gabrielu Osvaldovou

Jedenadvacet hitů a známých písní a závěrečná novinková nahrávka Salto mortale přináší album s všeříkajícím názvem Lucie Bílá/Ondřej Soukup/Gabriela Osvaldová. Album mapuje spolupráci výjimečných umělců, kteří si sedli umělecky a lidsky už začátkem devadesátých let.

Z archivu...

Čtěte také...

Abstrakce, venkovské stavení i kočky… Obrazy a fotografie v Café Alternatif

cafe alternativ200Tajemství pocitů! Obrazy Hanky Chromé a fotografie Lenky Hřídelové si můžete až do 9. března prohlédnout v galerii Café Alternatif (Mezibranská 21, Praha 1)


<...

Literatura

Vlídné Ovace nevlídnosti

altNová kniha Sylvy Lauerové nese název Ovace nevlídnosti a obsahuje výběr poezie z let 2010-2012. Titul vás upoutá nejen svým paradoxním názvem, ale i graficky velmi zdařilou vazbou s netradičním průsvitným přebalem, který svým perg...

Divadlo

Rok 2084? Vše pod kontrolou, i sex

DRPWinstona Smitha byste na ulici snadno přehlédli. Jak by taky ne, když je to jenom obyčejný pracovník na ministerstvu, co si svědomitě plní své povinnosti. Prostě normální nezajímavý muž, řekli byste si, ale neměli byste pravdu. Winston totiž žije v roce 2084 a je...

Film

Duna: Lynchova óda na prostor

lynch 200Pokud filmový fanoušek uslyší nebo přečte jméno David Lynch, zcela jistě ho to nenechá chladným. Ať už jsou emoce z jakéhokoli bodu celého spektra, tak vždy tam jsou, protože jméno tohoto svérázného režiséra snad ani nedokáže emoce nevyvolat. A pok...