O tom, jaké to je zažít po sobě dva totalitní státní uspořádání hovoří paní Heda v dnes představované knize. V roce 2000 s ní vedla rozhovor jedna z předních českých dokumentaristek Helena Třeštíková, který byl nejdříve zpracován jako televizní dokument a nyní byl životní příběh přenesen i do knižní podoby.
Heda vyrůstala jako dítě v galantní době první republiky, kdy se rozvíjela mladá samostatná země plná demokratických ideálů. Koho by tenkrát napadlo, že bude mít tak krátkého trvání. Mnichovská dohoda a následná druhá světová válka zhatily veškeré sny o bezpečné a šťastné době.
Jako v mnoha případech, i rodina Hedy najednou pocítila tíhu norimberských zákonů a byla deportována nejdříve do Lodže a nevyhnula se přesunu do Osvětimi. Ke konci války, když už bylo jasné, že Němci nezvítězí, putovaly ženy na různé práce a Heda vzpomíná, když se náhodou dostala k rozhovoru s jedním ze zaměstnavatelů, kterému vysvětlila, že u něj ženy nepracují, protože by byly zločinci, ale jen proto, že jsou Židé: „Jako člověk, který vyrostl v Masarykově republice, jsem si nedovedla představit, že můžou být lidi, kolem nichž se odehrává tolik strašlivých věcí, a oni to nevědí. Ale když jsem odcházela, on se držel za hlavu a já viděla, že byl skutečně do hloubi duše otřesený.“ Tato vzpomínka znovu dokládá, že mnozí obyčejní lidé neměli o táborech smrti vůbec potuchu.
Heda nakonec s několika přítelkyněmi utekla a putovala velmi složitě zpátky do Prahy, kde se snažila najít úkryt, aby přečkala v bezpečí do konce války a kde se chtěla zapojit do odbojového hnutí. Tam se setkává znovu se svým manželem Rudolfem. Ten se po válce přidává ke komunistické straně, protože jako spousta lidí v této době věří, že jde o spravedlivý systém pro všechny. Časem ale začíná odhalovat všechna zvěrstva, které s sebou režim nese a chce odejít, jenže pro něj už je pozdě. Je popraven v procesu se Slánským.
Už tak tohle období bylo pro Hedu velice těžké, a do toho všeho jí nikdo nechtěl zaměstnat. Jak se tedy mohla starat o sebe a o syna? Díky pomoci přátel si alespoň něco málo vydělala. Pak ale přišla dlouhodobá nemoc a dokonce i v nemocnici se o ní odmítali starat. Do cesty jí naštěstí přišla nová známost, se kterou nakonec emigrovala do Ameriky.
Příběh, který napsal sám život, daleko předčí kdejakého scenáristu, který by byl, kdyby napsal postavu prožívající všechno, o čem hovořila Heda, určitě osočován z příliš bujné fantazie. Po všech útrapách byla paní Heda stále člověk s otevřenou myslí a v jejím vyprávění zaznívá spousta životních pravd. Od knihy se těžko odtrhnete, dokud neskončíte na poslední straně. Emocemi nabitý příběh, přesto realistický a bez příkras, vás nenechá v klidu.
„Není snad nic nesmyslnějšího, nic ukrutnějšího než zemřít dřív, než jsme stačili napáchat hříchy, které smrt ospravedlňuje.“
Hitler, Stalin a já - Ústní historie dvacátého století
Autor: Heda Kovályová Margoliová a Helena Třeštíková
Žánr: memoár
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok vydání: 2015
Počet stran: 232
Hodnocení: 100 %
Zdroj foto: www.kosmas.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Monika Kopřivová vytváří podnětné a neokoukané dárky pro celou rodinu. Začalo to právě před devíti lety, když dostala od svého téměř devadesátiletého dědečka sepsané paměti vydané v malonákladu. To jí vnuklo myšlenku, že by j...
„Lázeňské prameny, termální vřídla, sprchy, fontány, gejzíry a lazebnice v mlžném oparu horkých koupelí, to vše probouzí představy roztažené, malátné a frivolní tělesnosti. A záhy chvějivé napětí a smyslnou touhu, která lázeňské koupelny proměňuje rovnou v ...
Láska ke třem pomerančům předá v sobotu 24. února vládu Zelenavému ptáčkovi. Akcí nazvanou Gozziho vývar se Geisslers Hofcomoedianten loučí s nejstarší inscenací na svém repertoáru, Láskou ke třem pomerančům. Její volné pokračování, ...
Festival severské kinematografie nabídl pražským divákům od 14. do 18. listopadu celkem dvanáct mrazivých snímků. Deset novinek z posledních dvou let, barevně upravené a rozšířené titulky pro neslyšící a příběhy, které ...