Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Historický dům v Pražské Liliové ulici bude od letošního podzimu sloužit jako pracoviště Národního památkového ústavu. Vzorová památková obnova historického objektu byla dokončena po dvou letech.

Samotné obnově předcházela řada průzkumů; například archeologický, stavebně historický či restaurátorský. Jejich výsledky se promítly do obnovy a plánovaného využití tak, aby byla naplněna náročná kritéria památkové péče. Cílem obnovy byla záchrana a společenské zhodnocení památky včetně jejího funkčního využití. V budově bude mimo jiné umístěna ústřední knihovna, badatelna, či přednáškový sál.

Dům U Voříkovských zaujímá parcelu na nároží ulic Liliová a Zlatá. Místo bylo ve středověku významnou komunikací; vedla tudy jedna z větví důležité cesty od brodu u kostela sv. Valentina k Vyšehradu. Při ní, v místě gotického kostela svaté Anny, stála románská rotunda sv. Vavřince, následně doplněná o templářskou komendu. Kolem se soustředily velmožské dvorce. Později byl význam lokality ještě rozšířen založením kláštera dominikánek a zahájením stavby konventu a gotického kostela sv. Anny na místě rotundy a komendy.

V té době stál v západní části parcely dnešního domu menší dům s kamenným přízemím, který v roce 1329 jeho majitelka, Perchta z Dubé, odkázala právě dominikánkám z protějšího rozestavěného kláštera. Sestry dům přebudovaly a v novém patře z cihelného zdiva zřídily prostorný sál, který byl nejspíše dřevěným můstkem spojen s dosud dochovaným (dnes zazděným) portálkem v jižní stěně kostela sv. Anny. Dominikánky dům prodaly na počátku 15. století, kdy se po dostavbě nového kláštera stal nadbytečným.

Na místě severního křídla dnešního domu postupně vznikaly další reprezentativní prostory se sály s krby a rozměrnými okny. Jedna část domu byla dokonce roubená.

Po husitských válkách upadla sláva kláštera; také význam parcel v sousedství rapidně poklesl. Dříve honosné domy sloužily kromě bydlení také k výrobě. V nově přistavovaných částech domu vznikaly komory, kvelby či černé kuchyně, ve dvorech pak dílny. Nejdůležitější částí byl pivovar, jenž dodnes tvoří jižní křídlo domu.

Dalším obdobím vysoké společenské prestiže domu bylo 18. století, kdy se dostal do rukou rodu Voříkovských. Rytíř Jan Bohuslav Voříkovský z Kundratic byl 1700 až 1723l pražským primátorem.

Při barokní přestavbě domu byly upraveny krovy, které sloužily ke skladování materiálu, či výrobků a zboží pro obchod (v severním křídle se zachoval jeřáb s výsuvným ramenem a kladkou pro lano s hákem).

V patře východního a severního křídla vznikly obytné a reprezentativní místnosti s klenbami a stropy se štukovou výzdobou a nástropními i nástěnnými malbami. Rozkvět zažíval i pivovar..

Druhá polovina 19. století přinesla proměnu fasády průčelí do Liliové ulice v historizujícím stylu i postupný zánik pivovarnického provozu. Jižní křídlo bylo postupně upravováno na nájemní byty, obchody a sklady.

Po vzniku Československé republiky přeměnil nový majitel většinu původně obytných místností na kanceláře a v přízemí pak zřídil drobné řemeslnické provozovny.

Po roce 1948 přešel dům pod správu státu. V suterénu a přízemí vznikly prostory Státní knihovny a v horních podlažích byty pro zaměstnance. O cenný historický dům nikdo řádně nepečoval a památku poškozovaly také necitlivé úpravy.

Národní památkový ústav převzal péči o dům v roce 2005. V roce 2011 získal od Ministerstva kultury finanční prostředky; díky nim mohl zahájit přípravu obnovy a projekční práce. Stavební práce probíhaly od května 2015 do června 2017.

Ilustrační foto: Ctibor Čejpa

Národní památkový ústav