O sborovém zpěvu a Black Sabbath
Banner

O sborovém zpěvu a Black Sabbath

Tisk

pk uvodkaPodivná kombinace? Ale reálná. Jako bývalého člena hudebního sboru mě zjištění, že Severský filmový podzim přinese i snímek o pěveckém sboru, velmi potěšilo, protože na léta, které jsme se spolužáky ve sboru zažili, nikdy nezapomeneme. Ale doložku o tom, že si navzájem zazpíváme na pohřbu, tu nemáme.

 

 

Vezmu to popořadě. Norský mužský sbor Mannskoret společně vystupuje skoro dvacet let, v posledních letech pod vedením sbormistra Ivara. Nějakou dobu však trvalo, než si původní členové k novému vedoucímu našli cestu. Obrovská Ivarova muzikálnost ostatní členy nakonec přesvědčila, že jsou v dobrých rukách.

Sbor se těší velké oblibě, která přeroste až v nabídku zpívat jako předskokani na koncertě legendárních Black Sabbath v čele s Ozzy Osbournem. Ale jak se říká - život není peříčko. Sbor se musí vyrovnat s fatální novinkou - Ivar má rakovinu, která se nedá léčit a zbývá mu už jen pár měsíců života.

Pro některé je zpívání ve sboru volnočasový kroužek, pro jiné je seskupení téměř rodina. Jak se vyrovnat s postupným odcházením milovaného člena sboru? A zvládne se Ivar zúčastnit koncertu s Black Sabbath?

Dokument je tak sugestivní, že jsem si musela během sledování několikrát připomínat, že to není hraný film, že jde o reálné lidi a skutečnou životní situaci.

pk1

Během snímku se k Ivarovu stavu vyjadřují jednotliví členové sboru, popisují své rozpoložení, a jak je tato zpráva zasáhla.

Dokument ve vás pravděpodobně vyvolá otázky - jak bych se já postavil k této situaci? Oznámil bych tuto závažnou zprávu lidem kolem sebe? Nebo bych svůj zdravotní stav držel v tajnosti? Mnoho z nás si asi těžko dokáže představit situaci, kdy víte o svém nezadržitelném konci dopředu.

Samotné téma smrti, které se v posledních desetiletích tabuizuje, je to, co nám Pánský klub předkládá k zamyšlení. I když můžeme v poslední době vidět návrat k otevřenosti - diskuze o domácí péči a odchodu v domácím prostředí v kruhu rodiny.

Další doporučení snímku, který byste na festivalu Severský filmový podzim neměli minout. Nemusíte se bát, že vás čeká sedmdesát čtyři minut těžkých scén. Uvidíte i spoustu milých a veselých momentů, a co vás rozesměje určitě, jsou některé texty písní sboru.

Program festivalu najdete na sfklub.cz

Pánský klub/For vi er gutta
dokument
Norsko, 2018, 74 min
Režie: Petter Sommer, Jo Vemund Svendsen
Scénář: Petter Sommer, Jo Vemund Svendsen
Hrají: Knut Akselsen, Lars Tefre Baade, Ask Brantenberg Cold, Runar Eggesvik, Sven Erga, Espen Fredenlund, Rune Gokstad, Prepple Houmb, Hasse Lindmo, Nils Andersen, Svein Bjørge, Aslak Dørum, Ivar Eidem, Even Finsrud, Marit Gjervan, Thomas Hagen, Ivar Krogh Hovd, Mikael Lindqvist
Hodnocení: 100 %
Foto: www.sfklub.cz


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

„Když píšu, jsem v laufu a mám vnitřní potřebu dovést příběh co nejdříve k poslední tečce,“ říká Lenka Chalupová

lenka chalupova200Lenka Chalupová je novinářka a spisovatelka, absolventka žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Je držitelkou Ceny Olomouckého kraje za literaturu. Narodila se v Přerově, kde dosud žije se svou rodinou a pracuje jako tiskov...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

„Apokalypsa není pro každého“ – s koncem světa začíná skutečný boj

Afterburn 200Představte si svět, kde Mona Lisa není jen obraz, ale vstupenka k přežití. Afterburn je přesně ten druh postapokalyptického akčního sci-fi, který divákům nedá vydechnout – drsný, hlučný, a přitom napěchovaný nápady. V českých kinech od 18. září!...


Výtvarné umění

Obrazy si tvoria rám

verni200Dom umenia mesta Brna pokrstil vernisážou 9.3. vo svojich priestoroch tri nové výstavy. Hlavná z nich sa nazýva Barvometrie a otvára otázky pojmového i fyzického ohraničenia maľby.

...

Divadlo

Horečka sobotní noci může zachvátit opravdu každého!

Horecka 200Aplaus ve stoje, zpívající pódium a rozvlněné hlediště. Takový byl závěr muzikálového představení Horečka sobotní noci. Vytáhla jsem rodinku za kulturou a skutečně jsme nelitovali. Česká premiéra kultovního muzikálu se v pražském Kalichu uskute...

Film

Jak cenzura dohlížela na filmaře i ve „zlatých“ 60. letech

vadi nevadi 200Kdyby nebylo studentských prací, zpravidla disertačních, obhajovaných na vysokých školách, řada důležitých, ba zásadních knih by jednoduše chyběla – mnohá nakladatelství tak vcelku levně získávají odborně kvalitní, a přitom čtenářsky atrakt...