Druhý únorový víkend byl pro experimentální prostor NoD ve znamení premiéry velice očekávaného projektu Blood, Tears and Gold. Autorská prvotina studenta scénografie pražského DAMU Jozefa Huga Čačka je syrovou výpovědí imaginárního vztahu, šíleností alternativního divadla a zároveň zážitek, který byste si neměli nechat ujít!
„Lidé, kteří hledají v divadle dobrodružství, si přijdou na své,“ shrnula v jedné větě toto neuvěřitelné představení povolaná kritička Jana Soprová. A ano, má pravdu. Neokoukaný tvůrce Čačko se pustil do skutečně odvážného projektu, v němž se snažil reflektovat vztah dvou žen, jejich lesbickou lásku, sexualitu a individuálnost bez hranic. Svůj projekt vystavil na abstrakci, na vyřčených myšlenkách a snech, na ojedinělé jazykové rovině a především na hereckých výkonech dvou představitelek.
Diana Šoltýsová se představuje v roli osmadvacetileté Marianny. Na tělo jí byl ušit nejen kostým Anny Kareniny, ale i samotná role. Herečka, známá ze souboru 3D Company či z Městských divadel pražských, zaujímá hned prvním pohledem. Její vzhled, obličej i úchvatné blonďaté kudrny lze označit za čirou krásu. Naivní výraz, který zakrývá dominanci a zdání zla, zvládá držet po celou dobu, kdy ztvárňuje otroka nechtěné lesbické lásky. Ačkoliv je to ona, která na sebe z počátku představení strhává značnou pozornost, v průběhu příběhu ji lehce zastíní Irena Kristeková. Herecká představitelka její milované, v davu možná lehce přehlédnutelná obyčejná slečna, ale na prknech hereckým projevem útočí značnou silou. Ohromnou, působivou a evokující šílenosti. V roli Lenky je vyrovnanou lesbou, která jen nedostala moc příležitostí k plnění snů.
Marianna a Lenka se ocitají ve svém vztahu v mnohých citových polohách, kterými prochází každý pár. Mocninou jejich emocí jsou dvě ženské duše, dvojí prožívání slz, výčitek, hádek i radosti. Submisivně dominantní pohled by se mohl blížit k mediálním mýtům rozdělení rolí v homosexuálních vztazích, ale rozhodně tomu tak není. Vztah je jen tak emotivní, jak vztahy dvou žen bývají, přesto je ale od reality neskutečně vzdálen. Divadelních her, pojednávajících o lesbické lásce, v českých divadlech, a to i alternativních, skutečně mnoho nenajdete. Blood, Tears and Gold svou podstatou nevstupuje do skutečného lesbického světa, ale do světa umění, krásy a emocí. Vztah dvou žen je sice základní linkou a adaptovat toliko citu by šlo těžko na heterosexuální pár, avšak se skutečností lesbických vztahů i jejich fyzického milování se celý projekt rozhodně srovnávat nedá. Ovšem nemyslím si, že by pan Čačko tohoto vůbec dosáhnout chtěl, otázkou jen zůstává, zda je to správně?
Správná ale rozhodně byla práce světelného designéra Martina Špetlíka, díky němuž projekt snadněji přesahoval k hranicím snů a imaginacím. Práce to byla zcela precizní, profesionální a rozhodně zvedá představení minimálně o úroveň výše. Za velice impozantní lze označit i kostýmy, které hrály takřka stejné role jako samotné hrdinky. Přestože mnoho lesbických párů netráví postelové hrátky na patnácticentimetrových podpatcích a v podvazcích, spoře oděné herečky i svým oblečením vyjadřovaly samy pro sebe to, že mimo jiné jsou si navzájem svými děvkami.
Blood, Tears and Gold je velmi výrazným až šokujícím projektem. Snad se dá i říct, že se jedná o alternativu alternativního divadla, a přestože nebudete z divadla odcházet dojatí, nadšení či hluboce zasáhnutí, je to něco, co stojí za to vidět. Skutečně se jedná o umění ve velice vysokém smyslu a o krásu v emocích i vášni.
Blood, Tears and Gold
NoD, premiéra 8. a 9. února 2013
První repríza: 18. března 2013
Scénář a režie: Jozef Hugo Čačko
Hrají: Diana Šoltoýsová, Irena Kristeková
Scéna a kostýmy: Dominika Lippertová, Jozef Hugo Čačko
Světelný design: Martin Špetlík
Pohybová spolupráce: Radim Vizváry
Hodnocení: 80 %
Zdroj foto: http://www.facebook.com/roxy.nod#!/nodprague?fref=ts
< Předchozí | Další > |
---|