Muzikálová verze oscarového snímku měla premiéru v Brně

Muzikálová verze oscarového snímku měla premiéru v Brně

Tisk

grandhotel perexTak jako kdysi Vídeň uvedla do světa operetu, tak se v Americe, na Broadway narodil muzikál. Každým rokem tam vznikají nová a nová díla, ne všechna však vydrží v repertoáru těch divadel víc měsíců a ne všechna se dostanou dál do světa. Většina muzikálů se objeví na New Newyorském nebi jako komety, které se rozzáří, pak zhasnou v divadelní atmosféře. Jeden z těch muzikálů, který zazářil a pak byl a je uváděn ve významných hudebních divadlech světa, je dílo scenáristy Luther Davise a hudebníků, textařů, Roberta Wrighta a Georga Forresta, GRAND HOTEL.

 

GRAND HOTEL jako jeden z vrcholů broadwayského muzikálu 80. let
Podkladem hudebně – dramatického zpracování díla byl román Lidé v hotelu (1933) rakouské spisovatelky Vicki Baumové. Stal se z něj bestseler. Drobné příběhy svérázných hostů a zaměstnanců berlínského hotelu, odehrávající se v roce 1923, čtenáře zaujaly, takže již ve stejném  roce vydání knížky byl příběh poprvé uveden na divadelní scéně v Berlíně a společnost MGM natočila podle románu film, který získal Oscara. Hráli v něm Greta Garbo, John Barrymore nebo také Joan Crawfordová. Nezůstalo však jenom u činoherní a filmové verze (1933). Došlo samozřejmě i na verzi muzikálovou. Ta měla premiéru na Broadway v roce 1958. Po původním váhání, jestli vůbec tento muzikál uvést, se stal zázrak.  K překvapení všech byli autoři byli nominováni na Tony Awards ve dvanácti kategoriích, včetně nejlepší původní hudby. Ocenění získali také při udílení Drama Desk Awards. A konečný počet 1077 oficiálních repríz byl úspěchem. Grand Hotel se stal vůbec nejúspěšnější Yestonovou inscenací na Broadwayi v celé jeho kariéře.

grandhotel 4Zdeněk Junák, Lucie Bergerová

Muzikál Grand hotel se poprvé objevil ve střední Evropě v Bratislavě, v geniální režii Jozefa Bednárika (1993). A teď byla premiéra v Městském divadle v Brně. Šlo o první předvedení v České republice. Je až s podivem, že k nám přišel ten slavný muzikál tak pozdě. Grand hotel měl vůbec zvláštní kalendář svých premiér. Všimněme si: román 1933, muzikál 1958, v Bratislavě 1993 a v Brně 2020.

Panoptikum luxusního hotelu
Svět luxusního berlínského hotelu je zaplněn zvláštní společností. Stárnoucí primabalerína, která je na svém posledním turné a bojí se neúspěchu u obecenstva, navíc se nečekaně zamiluje do mladšího muže. Fešák chlap, zadlužený baron, zoufale hledá možnost, jak se vyhnou vymahačům a neváhá, pokusit se o krádež šperků. Těžce nemocný židovský účetní, touží strávit poslední dny života v luxusu. Hezká sekretářka sní o kariéře v Hollywoodu. Nevyspalý recepční, netrpělivě očekávající narození syna. Kuchtíci a služebné se v Hotelu představují svými rytmickými písněmi, jako protiklad k individuálním osudům návštěvníků luxusního hotelu. A skeptický lékař, se znetvořenou tváří po první světové válce, všechno to hemžení s nadhledem pozoruje, komentuje. Je to hotel jako obraz světa. Prolíná se zde láska a beznaděj, smích i slzy, zrození i smrt. Děj dotváří milé retro melodie vtahující posluchače do světa Berlína 20. let. Jsme svědky módních tanců té doby:  give, chacha, rumba, shimmy, jazzové tance, objevuje se i jistá nápodoba Ravelova Bolera. Hudba je příjemná, v důležitých pasážích dramatická, jednotlivá zpívaná sóla by si zasloužila samostatné uvedení, jako retro hity.

grandhotel 2Lukáš Vlček

Autentická scéna, kostýmy i choreografie - to se to režíruje!
Režisér Stanislav Slovák s dramaturgyní Klárou Latzkovou asi nemuseli do libreta v překladu Zuzany Čtveráčkové velmi zasahovat. Nevím, do jaké míry se liší tento překlad od toho Zacharníkova, který vydal Dilia již v roce 1989. (Je zajímavé, že se žádná naše dramaturgie hudebních divadel do realizace nepustila, ale je možné, že muzikál nebyl k uvedení od autorů uvolněn.) V Brně se podařilo díky scénografovi Jaroslavovi Milfajtovi vytvořit autentické prostředí hotelu v tehdy módním stylu na pomezí secese a art deco, prvky kubismu. Průhledné skleněné vitráže, elegantní schodiště i klasické módní interiéry v napodobeninách dřívějších slohů. Vše pro luxus a pohodlí návštěvníků hotelu. Proměny stavby díky kvalitní jevištní technice Hudební scény byly rychlé, na principu filmového střihu. To se to hraje v tak dokonalé dekoraci. To se to režíruje!

grandhotel

Je třeba přiznat, že právě takové možnosti přestaveb kladou velké nároky na režii i pohyb protagonistů v mizanscéně. Hudební nastudování Františka Šterbáka bylo důsledné, v barvě orchestru zněly všechny melodie příjemně a přirozeně, citlivě se také orchestr srovnával se zpěvnými party, byť i v dnešní době mikroportů to není vždy jednoduché (zvuková režie Filip Barák). Kostýmní výtvarnice Andrea a Adéla Kučerovy si pohrály s vyjádřením té krásné shimmy módy dvacátých let. Postavy byly oblečeny přesně podle toho, jakou povahu na scéně hrály. Ještě je nutné zmínit se o choreografii Hany Kratochvilové. Ty tance přesně vyjadřovaly dobu svého vzniku a nápady se podřizovaly dobovému hudebnímu koloritu. Tanečníci, Barbora Remišová a Michal Matěj odvedli příkladnou souhru a vhodně doplnili atmosféru scény.

Prostor pro mnohovrstevnaté výkony
Herecky, pěvecky i pohybově byli, jak je to v tomto divadle zvykem, všichni na vysoké interpretační úrovni. Divácky zvlášť zaujal výkon Kristiana Pekara, jako barona, dlužícího všude a všem. Je to nešťastník s fešáckým zjevem, dost komplikovaná postava podvodníka a současně citlivého člověka. Vždyť také jediný je v příběhu usmrcen. Tady si asi autoři muzikálu trochu vystřelili z klasického umíráni ve velkých operách. Podobně jako  je vyřešen konec Verdiho Maškarního plesu, kde Renato probodne hraběte Richarda a ten pak ještě, skoro mrtvý, zpívá náročnou árii, stejně se chová náš hrdina, baron.

grandhotel 3Markéta Sedláčková, Ladislav Kolář

Kouzelná byla v Hotelu stárnoucí prima balerína, hraná Markétou Sedláčkovou. Ufňukaná, okolím rozmazlená k uzoufání a později nádherně zamilovaná do barona. Svým mnohavrstevným výkonem zaujala také Marta Matějová, jako Frieda Flamm. Její rozsah od stydlivé holky toužící po kariéře v Hollywoodu, až po její náročné až bujaré taneční kreace, to byl výkon, hodný obdivu. Nejenom mladí zde měli prostor. Generální ředitel v podání Milana Němce byla také zajímavá role člověka, zvyklého na přepych a nadřazenost, který se najednou ocitá v beznadějné ekonomické situaci. Další a další postavy by si zasloužily zvlášť jmenovat. Celý příběh si zaslouží díky režii i samotné herecké, pěvecké, pohybové práci pochvalu. Ta patří všem, kteří se o zdařilý muzikál zasloužili.

Muzikál Grand hotel se v Brně vydařil. Hudební scéna byla zaplněna obecenstvem v nezbytných rouškách a podlesk v závěru, ve stoje, nebral konce. Takže bez váhání lze dát této inscenaci hodnocení 100%.

Autoři: Luther Davis, Robert Wright, George Forrest, Maury Yeston, Vicki Baumová
Režie: Stanislav Slovák
Asistenti režie: Jan Božek a Jakub Przebinda
Překlad: Zuzana Čtveráčková
Kostýmy: Andrea Kučerová, Adéla Kučerová
Dramaturgie: Klára Latzková
Scéna: Jaroslav Milfajt
Hudební nastudování: František Šterbák, Ema Mikešová
Dirigenti: František Šterbák, Ema Mikešová
Sbormistr: Jana Suchomelová
Korepetice: Jaroslava Michalíková, Monika Jakubíčková, Jana Suchomelová
Choreografie: Hana Kratochvilová
Asistenti choreografie: Kristýna Przebindová, Michal Matěj
´úUprava hudebního aranžmá: František Šterbák
Umělecký záznam a střih představení: Dalibor Černák
Zvuková supervize: Jiří Topol Novotný
Světelná režie: David Kachlíř
Produkce: Zdeněk Helbich
Zvuková režie: Filip Barták
Asistentka kostýmní výtvarnice: Eliška Ondráčková Lupačová
Klavírní výtah a demo nahrávka:Karel Cón
Plakát: Petr Hloušek a Tino Kratochvil

Osmá inscenace sedmdesáté páté sezóny
Premiéra: 5. září 2020

www.mdb.cz (zdroj foto)

 


 

Přihlášení



Antarktida. Nejlepší povídky z pera Claire Keeganové

Oceňovaná autorka a královna povídek Claire Keeganová si drží i u našich čtenářů čestné místo a velký zájem, bývá velmi čtená a oblíbená. Její povídky v různých souborech vydává nakladatelství Prostor. Tentokrát nabízí obsáhlejší publikaci nazvanou Antarktida, v níž najdete hned patnáct povídek Claire Keeganové a já si myslím, že by tato knížka rozhodně neměla chybět ve vaší knihovně.

Doba kamenná neskončila kvůli nedostatku kamenů. Ale co doba ropná?

Už více než 150 let používá lidstvo ropu. Už více než 150 let určuje ropa hodnotu půdy a definuje mezinárodní vztahy. A stejnou dobu trvá život May (Marie Anna Myšičková). May je žena, která žije na chudé farmě v Anglii. S rodinou svého manžela moc nevychází a touží po jiném, lepším životě nejen pro sebe, ale i pro dítě, které čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Mandrage: Akustické turné jsme chtěli udělat jinak, než ostatní kapely a teď hrajeme divadlo!

Mandrage 200Kapela Mandrage má za sebou první čtyři koncerty svého akustického turné. Za čtrnáctiletou existenci kapely je to poprvé, co se na podobné turné vydala. Koncerty reflektující historii kapely je možné navštívit v divadlech ve vybraných městech Č...

Je mi skvěle

Chceš vědět, jak se cítit skvěle? Tahle knížka plná zábavy, básniček, otázek k zamyšlení, pokusů, her, vychytávek a vtipných obrázků ti ukáže, co dělat, když ti není úplně hej. Odpoví na otázky, jak vést zdravé vztahy, mít silné tělo, kterému budeš rozumět, a dobré návyky, jak pěstovat silnou vůli, odolnost, cílevědomost. Pomůže ti hledat smysl života. Zjisti, co všechno se v tobě odehrává.

Z archivu...

Čtěte také...

Lucie Trmíková: „Přijďte si poslechnout krásná slova plná barvy, života, touhy, lásky i bolesti.“

Dvoji domov 200V Experimentálním prostoru NoD se dnes odehraje premiéra inscenace Nebeský-Trmíková-Prachař: Dvojí domov / z Čepa, a proto jsme oslovili paní Lucii Trmíkovou, která je zde herečkou i scenáristkou. Co má předat toto dílo Jana Čepa a proč bys...


Divadlo

Hadry, kosti kůže. Miroslav Hanuš exceluje v roli Wericha

hadry perexVila na Kampě – U Sovových mlýnů 501/7. Dříve Dobrovského, dnes Werichova vila. Od roku 1945 až do své smrti roce 1980 zde žil „národní klaun a národní rabín“ Jan Werich. V roce 1948, půl roku po odchodu Jiřího Voskovce, se sem do přízemí nastěho...

Film

Někdy je to hračka, jindy úsilí. I to je film o slavném šansoniérovi Aznavourovi

film aznavour200V jednom dni jsem zhlédl v kině dva filmy, což bylo ale v plánu. Vedle kvalitního českého filmu Rok vdovy jsem viděl i francouzský snímek Aznavour a líbilo se mi, jak je udělaný. Jednak že pojednává o velké osobnosti, jehož uměleckou tvor...