Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Divadlo v Celetné má na kontě další premiéru. V úterý 19. února divadelní soubor Kašpar odehrál poprvé v České republice monodrama Baterka Miki. Hra z pera současné francouzské spisovatelky je neotřele pojaté vyprávění. Není ovšem na českého diváka až moc netradiční?

Baterka Miki je dílo staré dvě desetiletí. Monodrama napsala Natacha de Pontcharra, Francouzka žijící v Paříži a publikující sedmatřicet let. Je autorkou více než dvaceti divadelních her, které byly přeloženy do čtyř jazyků a získaly několik ocenění. V originále nese hra název Mickey la Torche a nyní se poprvé dočkala českého provedení. Hra sice u nás vyšla v překladu Daniely Jobertové (pod názvem Reflektor Miki) v roce 2001 v časopisu Svět a divadlo a dočkala se i scénického čtení, ale na prkna divadla se dostala až teď pod názvem Baterka Miki. Hra se tak řadí mezi sedm titulů nové programové řady souboru Kašpar s názvem Kašpar.noir- Někdo to rád hořké! A tato inscenace rozhodně hořkou je!

„Jde o příběh muže z okraje společnosti, který vnímá náš svět duševně pokřivenou optikou a považuje se za nedoceněného hrdinu, jenž na svá bedra bere odpovědnost za blaho svého okolí,“ popsala dílo mluvčí souboru Kašpar Lenka Bočková. Nezbývá než s ní souhlasit. Takřka devadesátiminutový monolog v podání Petra Lněničky je zvláštní směsí humoru připomínajícího Forresta Gumpa a prostoduchosti Václava ze stejnojmenného filmu. Na okraj společnosti se zřejmě nedostal vlastní vůlí, ale příroda ho neobdarovala přílišnou bystrostí a naopak „jinakostí“ nešetřila. Vypořádat se se slabinami, o kterých hrdina nemá ani potuchy, je nekonečný souboj mezi ním a okolním světem. To samé lze ale bohužel říci i o samotném monodramatu.

Režie se ujal Lukáš Jůza, poměrně zkušený herec, který ale v této inscenaci poprvé okusil režisérskou práci. Ke ztvárnění role oslovil svého hereckého kolegu, již zmíněného Petra Lněničku, kterému tak svěřil skutečně nelehký úkol. Udržet pozornost publika několik desítek minut v monologu oživeném pojížděním na kole a sbíráním odpadků. Pan Lněnička se do svého výkonu skutečně snažil vnést naprosté maximum a rozhodně se role zhostil svědomitě. Stejně jako režisér Jůza a i celý zbytek týmu. Koho tedy označit jako viníka výsledného dojmu, který se nachází někde na pomezí nudy a rozpačitosti? Myšlenka příběhu je sice už stokrát napsaná, přesto ne marná, ale samotné zpracování je poněkud nešťastné. Může za to tvůrkyně monodramatu Natacha de Pontcharra či dramaturgie divadla, která při výběru představení šlápla vedle? Přece jen hra není pod nálepkou alternativy, hraná v experimentálních prostorech, ale zařazená v programu jednoho z velmi respektovaných pražských divadel.

Divadlo v Celetné je krásným divadelním prostorem s úžasnou tradicí a kouzlem. Jejich program je plný hodnotných kousků, které stojí za to vidět. Ovšem Baterka Miki se pravděpodobně k nim bohužel nezařadí.

Baterka Miki
Uvádí: Kašpar Divadlo v Celetné
Premiéra: 19. února 2013
Hraje: Petr Lněnička
Režie: Lukáš Jůza
Dramaturgie: Lenka Bočková
Překlad: Daniela Jobertová
Originál: Natacha de Pontcharra
Více informací: www.divadlovceletne.cz
Hodnocení: 50 %

Zdroj foto: FB stránky Divadla v Celetné