Mnoho nápadů láme Pitínskému dudákovi vaz

Mnoho nápadů láme Pitínskému dudákovi vaz

Tisk

dudak perexNic nesluší historické budově Národního divadla tolik, jako inscenování českých klasických dramat a oper. Z tohoto důvodu připravila činohra Národního divadla ve své 131. divadelní sezoně pro svou první scénu návrat Tylova Strakonického dudáka a alegorické drama bratří Čapků Ze života hmyzu. Zatímco si na premiéru Čapků bude muset divák počkat do 5. června, Švanda na své dudy vyhrává před obecenstvem ve Zlaté kapličce už přes čtvrt roku.  

 

Režisér Jan Antonín Pitínský má slabost pro klasická díla. V Národním divadle inscenoval takové národní skvosty, jakými jsou Maryša, Naši Furianti, Radúz a Mahulena, Babička, Markéta Lazarová a mnoho jiných známých titulů. Ač si Pitínský vybírá díla, která si chce divák vychutnat převážně v původní podobě, jeho pojetí mají do klasických zpracování hodně daleko. Svou taktiku vše aktualizovat a vylepšovat zvolil i při realizaci Tylovy národní báchorky Strakonický dudák aneb Hody divých žen.  

Co Čech to muzikant. Ve Strakonicích platí toto rčení dvojnásobně. Proto myslivec Trnka hlídá svou dceru Dorotku jako oko v hlavě, neboť se kolem ní točí chudý dudák Švanda. Trnka si moc dobře uvědomuje, že šumaři mají pramálo zlaťáků a vesměs třou bídu s nouzí. Zářným příkladem jeho slov je Kalafuna s rozsáhlou rodinou. A protože chce dát Trnka Dorotku pouze bohatému ženichovi, rozhodne se jít Švanda do světa a vydělat si hrou na dudy velké jmění, které by mu pomohlo získat Trnkovo svolení k sňatku s Dorotkou. Aby se Švandovi ve světě dařilo, rozhodne se mu jeho matka Rosava očarovat dudy. Za projev mateřské lásky ji ale čeká trest od královny víl Lesany. Na Švandu zase ve světě čeká mnoho nástrah. Proto si musí dávat pozor na pletichářského Vocilku i všemožná lákadla Orientu, která prověří jeho lásku k Dorotce, poněvadž samotná Dorotka půjde za svou láskou až na kraj světa.  

dudak1

Pitínského Strakonický dudák je od samého začátku uvedení považovaný za kontroverzní inscenaci. I když byla slavnostní premiéra z důvodu nemoci Karla Dobrého přesunuta na 19. ledna, přesto se konala také původní prosincová premiéra (s na poslední chvíli nazkoušenou alternací Filipa Kaňkovského), která přinesla mnoho negativních hodnocení. Ta se sice s druhou premiérou vylepšila, neboť si inscenace do té doby stačila sednout, nicméně i po ní nadále přetrvávají rozporuplné názory a pocity.

Pokud se chystáte na Strakonického dudáka do Národního divadla, nečekejte žádnou malebnou a snovou atmosféru, která by bavila malé i velké diváky. Protože se z Pitínského verze vytratily všechny pohádkové prvky, raději bych asi rodičům nedoporučovala návštěvu se svými dítky, která by se mohla začít brzy nudit, neboť význam myšlenkových pochodů a prapodivné nápady tvůrců zůstávají i pro dospělého diváka občas velkou neznámou a otázka „Proč?“ doprovází návštěvníka představení po celou dobu dění a u některých jedinců i po skončení představení.  

S otázkou „Proč?“ se setkáme hned na úplném začátku, kdy se sami sebe musíte ptát: „Proč mají herci na sobě nasazené velké hlavy a jejich pohyby jsou trhané?" Šťastlivci, kteří si zakoupí program, zjistí, že je Tylova hra obohacena o prolog a epilog z loutkářských her Don Šajn a Faust. Text sice na jevišti nezazní, divák ale pochopí skrytou symboliku. U dalších nápadů, které mají představení obohatit, se tvůrci zaštiťují rozporuplnou osobností samotného Josefa Kajetána Tyla a také se odvolávají na žánr báchorky. Aby toho nebylo málo, jsou do Strakonického dudáka zakomponovány prvky z dalších Tylových her Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka (zazní píseň Kde domov můj) a Jiříkova vidění, kdy se idylická atmosféra (kroje, projekce vesnice a vesnického života) prolíná s realitou (socialistický byt, sokolovna, civilní oblečení apod.) Tvůrci zvolili tolik různorodých přísad, že se z představení stává přeplácaný dort upečený pejskem a kočičkou.  

dudak2

Bohužel nenadchne ani scéna Jana Zavarského, ekologicko – kosmické kostýmy Kateřiny Štefkové a možná až zbytečná videoprojekce Terezy Rullerové.  
I když se s textem nedělá mnoho cavyků a je odříkáván rychlostí blesku, nebála bych se z hereckých výkonů vyzdvihnout hlavního představitele Švandy Igora Ozoroviče, který se z naivního a nerozvážného kluka promění ve světem protřelého, arogantního a sebestředného frajírka. Ozorovičovi zdatně sekundují Ondřej Pavelka v roli Kalafuny a skvělý Karel Dobrý jako Vocilka. V roli myslivce Trnky zazářil Vladislav Beneš, který dokázal využít i malého prostoru k tomu, aby s přesností a lehkostí vytvořil svou postavu. Další malou roli dokázal ve velkém měřítku zvládnout i Radúz Mácha coby princ Alamir.  

Jelikož je kvalita inscenace různorodá, jsou nesourodé i herecké výkony. Vedle excelentních výkonů uvedených výše, se divák bohužel setká i se slabšími hereckými a pěveckými výkony Petra Motlocha (Šavlička) a Magdalény Borové (Dorotka). U výkonu Magdaleny Borové by se dalo ještě spekulovat nad tím, kolik vkladů je jejích a jak moc se držela režisérových pokynů. Je totiž zajímavé, jak Pitínský pojímá ženské postavy a převrací jejich archetypy. Místo křehké královny víl se totiž na scéně objevuje Valkýra v plné zbroji a postavy Zulika, Dorotka a Rosava jsou naopak vykresleny infantilně, afektovaně a disponují netypicky vyřešenou pohybovou stránkou, která v některých okamžicích připomíná epileptický záchvat.  

Nevím, zda byl také dobrý tah obsadit orientální dívky v harému posluchačkami Pražské Taneční konzervatoře, které se mi pro tuto úlohu zdají moc mladé a někdy až dětsky vyhlížející.

I přesto, že na tuto inscenaci nepěji příliš velkou chválu, neznamená to, že si Strakonický dudák nezaslouží vaši pozornost a návštěvu, při které si sami můžete vytvořit vlastní názor na interpretaci režiséra Jana Antonína Pitínského.  

Strakonický dudák aneb Hody divých žen

dudak

Uvádí: Národní divadlo
Režie: Jan Antonín Pitínský
Autor textu: Josef Kajetán Tyl
Hrají: Igor Orozovič, Magdaléna Borová, Ondřej Pavelka, Taťjana Medvecká, Karel Dobrý j. h. / Filip Kaňkovský j. h., Johana Tesařová, Kristina Lukešová j. h. / Kristina Sitková j. h., Jaromíra Mílová, Eva Salzmannová, Kateřina Holanová / Hana Igonda Ševčíková, Jan Hartl, Oldřich Vlček, Petr Motloch, Vladislav Beneš, Petr Pelzer, Alexej Pyško, Antonie Talacková, Radúz Mácha, posluchačky taneční konzervatoře, tanečníci Laterny Magiky a děti z Dismanova rozhlasového dětského souboru
Premiéra: 5. prosince 2013 a 19. ledna 2014
Hodnocení: 55 %  

Foto: www.narodni-divadlo.cz

( 0 hlasů )

 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Ivana Chřibková: „Věděla jsem, že chci napsat příběh, který bude jak o jednom člověku, tak o celé generaci.“

chribkova 200Máme pro vás rozhovor se spisovatelkou Ivanou Chřibkovou, která vydala knihu s názvem Suchý hadr na dně mořském, která si ihned získala své příznivce. Nedávno spatřila světlo světa i audiokniha, tak jsme u této příležitosti paní Chřibkovou tro...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Na Plovárnu jedině v lázních!

plovarna 200V rámci multižánrového festivalu LUHOvaný Vincent čeká jeho návštěvníky také divadlo. A ne ledajaké. Půjde o žonglérsko-akrobatické představení Plovárna souboru Bratři v tricku. Kde jinde strávit nedělní odpoledne rozmarného léta než v Jurkov...


Literatura

Potřebujete zpomalit? Inspirujte se u Julie

zivot podle julie 200V nakladatelství Grada vyšla pod značkou Metafora inspirativní kniha zaměřená na osobní rozvoj s názvem Život podle Julie.

 

...

Divadlo

Jak je důležité míti po ruce Charleyovu tetu

200divCharleyova teta se celosvětově řadí mezi nejhranější a nejoblíbenější komedie. Ze dne na den proslavila autora hry Brandona Thomase, jenž byl do té doby spíše průměrným až podprůměrným dramatikem. Na českém jevišti se hra objevila už v roce 1894, tedy je...

Film

Filmy v mezích přípustnosti

cen 200O cenzuře již vyšla řada prací, bylo zkoumáno její fungování v totalitních režimech i v demokratických státech. V zásadě lze tvrdit, že jak výrobce, tak distributor filmového (či televizního) díla si osobují právo rozhodovat o konečné podobě výrobku, připo...