Mnoho nápadů láme Pitínskému dudákovi vaz
Banner

Mnoho nápadů láme Pitínskému dudákovi vaz

dudak perexNic nesluší historické budově Národního divadla tolik, jako inscenování českých klasických dramat a oper. Z tohoto důvodu připravila činohra Národního divadla ve své 131. divadelní sezoně pro svou první scénu návrat Tylova Strakonického dudáka a alegorické drama bratří Čapků Ze života hmyzu. Zatímco si na premiéru Čapků bude muset divák počkat do 5. června, Švanda na své dudy vyhrává před obecenstvem ve Zlaté kapličce už přes čtvrt roku.  

 

Režisér Jan Antonín Pitínský má slabost pro klasická díla. V Národním divadle inscenoval takové národní skvosty, jakými jsou Maryša, Naši Furianti, Radúz a Mahulena, Babička, Markéta Lazarová a mnoho jiných známých titulů. Ač si Pitínský vybírá díla, která si chce divák vychutnat převážně v původní podobě, jeho pojetí mají do klasických zpracování hodně daleko. Svou taktiku vše aktualizovat a vylepšovat zvolil i při realizaci Tylovy národní báchorky Strakonický dudák aneb Hody divých žen.  

Co Čech to muzikant. Ve Strakonicích platí toto rčení dvojnásobně. Proto myslivec Trnka hlídá svou dceru Dorotku jako oko v hlavě, neboť se kolem ní točí chudý dudák Švanda. Trnka si moc dobře uvědomuje, že šumaři mají pramálo zlaťáků a vesměs třou bídu s nouzí. Zářným příkladem jeho slov je Kalafuna s rozsáhlou rodinou. A protože chce dát Trnka Dorotku pouze bohatému ženichovi, rozhodne se jít Švanda do světa a vydělat si hrou na dudy velké jmění, které by mu pomohlo získat Trnkovo svolení k sňatku s Dorotkou. Aby se Švandovi ve světě dařilo, rozhodne se mu jeho matka Rosava očarovat dudy. Za projev mateřské lásky ji ale čeká trest od královny víl Lesany. Na Švandu zase ve světě čeká mnoho nástrah. Proto si musí dávat pozor na pletichářského Vocilku i všemožná lákadla Orientu, která prověří jeho lásku k Dorotce, poněvadž samotná Dorotka půjde za svou láskou až na kraj světa.  

dudak1

Pitínského Strakonický dudák je od samého začátku uvedení považovaný za kontroverzní inscenaci. I když byla slavnostní premiéra z důvodu nemoci Karla Dobrého přesunuta na 19. ledna, přesto se konala také původní prosincová premiéra (s na poslední chvíli nazkoušenou alternací Filipa Kaňkovského), která přinesla mnoho negativních hodnocení. Ta se sice s druhou premiérou vylepšila, neboť si inscenace do té doby stačila sednout, nicméně i po ní nadále přetrvávají rozporuplné názory a pocity.

Pokud se chystáte na Strakonického dudáka do Národního divadla, nečekejte žádnou malebnou a snovou atmosféru, která by bavila malé i velké diváky. Protože se z Pitínského verze vytratily všechny pohádkové prvky, raději bych asi rodičům nedoporučovala návštěvu se svými dítky, která by se mohla začít brzy nudit, neboť význam myšlenkových pochodů a prapodivné nápady tvůrců zůstávají i pro dospělého diváka občas velkou neznámou a otázka „Proč?“ doprovází návštěvníka představení po celou dobu dění a u některých jedinců i po skončení představení.  

S otázkou „Proč?“ se setkáme hned na úplném začátku, kdy se sami sebe musíte ptát: „Proč mají herci na sobě nasazené velké hlavy a jejich pohyby jsou trhané?" Šťastlivci, kteří si zakoupí program, zjistí, že je Tylova hra obohacena o prolog a epilog z loutkářských her Don Šajn a Faust. Text sice na jevišti nezazní, divák ale pochopí skrytou symboliku. U dalších nápadů, které mají představení obohatit, se tvůrci zaštiťují rozporuplnou osobností samotného Josefa Kajetána Tyla a také se odvolávají na žánr báchorky. Aby toho nebylo málo, jsou do Strakonického dudáka zakomponovány prvky z dalších Tylových her Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka (zazní píseň Kde domov můj) a Jiříkova vidění, kdy se idylická atmosféra (kroje, projekce vesnice a vesnického života) prolíná s realitou (socialistický byt, sokolovna, civilní oblečení apod.) Tvůrci zvolili tolik různorodých přísad, že se z představení stává přeplácaný dort upečený pejskem a kočičkou.  

dudak2

Bohužel nenadchne ani scéna Jana Zavarského, ekologicko – kosmické kostýmy Kateřiny Štefkové a možná až zbytečná videoprojekce Terezy Rullerové.  
I když se s textem nedělá mnoho cavyků a je odříkáván rychlostí blesku, nebála bych se z hereckých výkonů vyzdvihnout hlavního představitele Švandy Igora Ozoroviče, který se z naivního a nerozvážného kluka promění ve světem protřelého, arogantního a sebestředného frajírka. Ozorovičovi zdatně sekundují Ondřej Pavelka v roli Kalafuny a skvělý Karel Dobrý jako Vocilka. V roli myslivce Trnky zazářil Vladislav Beneš, který dokázal využít i malého prostoru k tomu, aby s přesností a lehkostí vytvořil svou postavu. Další malou roli dokázal ve velkém měřítku zvládnout i Radúz Mácha coby princ Alamir.  

Jelikož je kvalita inscenace různorodá, jsou nesourodé i herecké výkony. Vedle excelentních výkonů uvedených výše, se divák bohužel setká i se slabšími hereckými a pěveckými výkony Petra Motlocha (Šavlička) a Magdalény Borové (Dorotka). U výkonu Magdaleny Borové by se dalo ještě spekulovat nad tím, kolik vkladů je jejích a jak moc se držela režisérových pokynů. Je totiž zajímavé, jak Pitínský pojímá ženské postavy a převrací jejich archetypy. Místo křehké královny víl se totiž na scéně objevuje Valkýra v plné zbroji a postavy Zulika, Dorotka a Rosava jsou naopak vykresleny infantilně, afektovaně a disponují netypicky vyřešenou pohybovou stránkou, která v některých okamžicích připomíná epileptický záchvat.  

Nevím, zda byl také dobrý tah obsadit orientální dívky v harému posluchačkami Pražské Taneční konzervatoře, které se mi pro tuto úlohu zdají moc mladé a někdy až dětsky vyhlížející.

I přesto, že na tuto inscenaci nepěji příliš velkou chválu, neznamená to, že si Strakonický dudák nezaslouží vaši pozornost a návštěvu, při které si sami můžete vytvořit vlastní názor na interpretaci režiséra Jana Antonína Pitínského.  

Strakonický dudák aneb Hody divých žen

dudak

Uvádí: Národní divadlo
Režie: Jan Antonín Pitínský
Autor textu: Josef Kajetán Tyl
Hrají: Igor Orozovič, Magdaléna Borová, Ondřej Pavelka, Taťjana Medvecká, Karel Dobrý j. h. / Filip Kaňkovský j. h., Johana Tesařová, Kristina Lukešová j. h. / Kristina Sitková j. h., Jaromíra Mílová, Eva Salzmannová, Kateřina Holanová / Hana Igonda Ševčíková, Jan Hartl, Oldřich Vlček, Petr Motloch, Vladislav Beneš, Petr Pelzer, Alexej Pyško, Antonie Talacková, Radúz Mácha, posluchačky taneční konzervatoře, tanečníci Laterny Magiky a děti z Dismanova rozhlasového dětského souboru
Premiéra: 5. prosince 2013 a 19. ledna 2014
Hodnocení: 55 %  

Foto: www.narodni-divadlo.cz

( 0 hlasů )

 

Přihlášení



Soutěže

Má cesta za štěstím - autobiografie Mistra

gottPrávě vychází unikátní autobiografie největší legendy české a československé hudební scény všech dob. Autentický obraz fascinující životní dráhy výjimečného umělce s mezinárodním renomé, který na hudebním nebi začal zářit ve svých dvaceti letech.
SUPRAPHON

V hlavní roli Tomáš Holý a jeho nesnadný život i tragický konec

Český spisovatel, básník a držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018 Ota Kars přichází s již druhou knihou o jednom z nejslavnějších českých dětských herců. V hlavní roli Tomáš Holý, tentokrát prostřednictvím krásně zpracovaného grafického románu.
Nakladatelství Argo

Banner

Rozhovor

Na Velikonoce pojedu k mamince do Brna, říká Eva Pilarová

eva 200Zatímco v těchto týdnech podniká čtyřnásobná držitelka zlatého slavíka Eva Pilarová ještě s několika svými kolegy Evergreen Tour, na podzim ji čekají dva velké gala koncerty, kterými oslaví 55 let na scéně. Koncerty proběhnou 27. října v Mahenově divadle ...

Hledat

Videorecenze knih

Vymazlené dítě harfistky Jany Bouškové – sólové album Má vlast

Dokážete si představit harfu jako plnohodnotný sólový nástroj, který dokáže znít jako celý symfonický orchestr? Harfistka Jana Boušková pojala tuto otázku jako výzvu a v průběhu čtyř let upravila vybrané skladby českých velikánů, jakými jsou Smetana, Dvořák a Suk, do zcela unikátní podoby.
Supraphon

Čtěte také...

Divadlo v Řeznické zahajuje 38. sezónu

DR perexTak jako celá naše občanská společnost i my budeme slavit významné výročí 17. listopadu a připravujeme „Týden sametových oslav“, který vyvrcholí 16. listopadu na Noc divadel původní českou hrou a světovou premiérou nové inscenace „Sejdeme se pod vocasem...


Literatura

Temnými hvozdy, černá perla komiksového hororu

perexovy obrazekPřiznám se, že po knize Temnými hvozdy jsem původně sáhla spíše ze zvědavosti. O to více jsem byla překvapena, jak mimořádně kvalitní kousek se mi dostal do rukou. A přestože se za normálních okolností hororovému žánru spíše vyhýbám...

Divadlo

Velký Gatsby v režii Petra Gábora poprvé na českém jevišti

Gatsby 200Soubor činohry Národního divadla moravskoslezského čeká v divadelní sezóně poslední titul – česká premiéra dramatizace jednoho z nejslavnějších románů moderní americké literatury Velký Gatsby. Očekávaná inscenace, kterou připravil kmenový režisér a...

Film

Lze vůbec nalézt cestu z beznaděje?

Cesta ven perexRoku 1971 se poprvé uskutečnil Mezinárodní romský sjezd, který doporučil, aby namísto prý urážlivého termínu „cikáni“ bylo přijato pojmenování „Romové“. Takže bělošská majorita – aspoň v oficiální rovině – přešla na politicky korektní v...